MALLORY SAYS HAPPY BIRTHDAY | kth ✔

46

"Jak jsi se vůbec dostal dovnitř?" ignorovala jeho poznámku. 

"Nezapomněl jsem, kde necháváte náhradní klíče," odpověděl. 

Na to mu Mallory nic neřekla. Absolutně nechápala, proč najednou přišel a proč do jejího domu tak vpadl.

"Asi nemá cenu se ptát, jak se máš."

Pokrčila rameny. "Je jedno, jak se mám. Mluv spíš ty. Co se děje? Proč jsi přišel?"

Vůbec tomu nerozuměla. Nijak zásadně už spolu totiž nekomunikovali a do určité doby se vzájemně i dost úspěšně ignorovali. Tedy alespoň do doby, než jejich cesty zpět dohromady svedl Taehyung. Taehyung, o němž Jimin začal hned vzápětí mluvit. 

On byl ten důvod, kvůli kterému přišel, nebyl to zájem o ni.

"Taehyung má o tebe starosti," odpověděl. "A já mám zase starosti o něj."

"Jsem v pořádku."

"No to vidím." Protočil očima. 

"Ty a já moc dobře víme, jak se věci se mnou mají. Není to dobrý. Nemá cenu si nic nalhávat. A já nečekala, že by to s ním mohlo zajít tak daleko, opravdu ne. Nelituju toho, to ne, ale mám vůči němu výčitky. Vůbec tomu nerozumím, no vsadím se, že jsi mu o mně určitě pověděl dost a o to víc nechápu, co by na mě mohl vidět."

"A ty si myslíš, že mě poslouchá?" Pousmál se. "Má svou vlastní hlavu a v té jsi pro něj perfektní. Ale netahej ho za nos. Jestli ho nechceš, řekni mu to hned, nebo alespoň co nejdřív. Každou chvíli čeká, že se mu ozveš. Možná si nevybral zrovna tu nejvhodnější chvíli ti povědět, že tě má rád, no s klidným svědomím ti můžu říct, že ať už to proběhlo jakkoli, myslel to vážně, tak ho netrap, přestaň ho ignorovat a napiš mu."

"A co? Myslím, že si zaslouží někoho mnohem lepší, než jsem já," přiznala po několika vteřinách ticha.

Jimin si povzdechl. "Mallory, do háje, budeš se za to, co se stalo, trestat ještě hodně dlouho?"