15

52 10 0
                                    

Mallory seděla v rohu místnosti, upíjela horkou čokoládu, kterou jí donesl Taehyung a po očku sledovala těch pár lidí, co přišlo a co mělo zájem se k nim, tedy hlavně k němu, přidat.

Rovnou Taehyungovi řekla, že se nebude nijak zásadně angažovat, ale že je zase ochotná mu pomoct, když bude potřebovat. Z jejího úhlu pohledu to byla poměrně dost výhodná dohoda. On v tom nebyl sám, ona nemusela nic moc dělat a hlavně, oba konečně mají zájmovou aktivitu.

"Takže se uvidíme příští týden. Bylo by fajn, kdybyste přišli i s nějakými svými nápady."

Všichni si pobalili věci, jako kdyby Taehyung právě ukončil hodinu a dali se na odchod.

"Dobrý?" zeptal se, když už pak byli všichni pryč.

"Heleď, já nejsem schopná říct před třídou ani své celé jméno bez toho, abych se nějak nestresovala, takže jo, máš můj obdiv."

"V tom případě úplně nevím, jestli to mám v porovnání s tebou brát jako kompliment."

"Určitě jsi dostatečně chytrý na to, aby jsi pochopil, co jsem tím chtěla říct."

"Hej, teď jsi to ale udělala zase."

"Co? Máš snad problém dešifrovat, jestli si myslím, že jsi úplný pitomec, anebo že jsi chytrý, protože chápeš mé komplimenty vůči tobě?"

"Chápu je a jsou to vůbec komplimenty?"

"No právě." Věnovala mu na oko zadumaný pohled.

"Jsi hrozná."

"Konečně ti to začíná docházet."

MALLORY SAYS HAPPY BIRTHDAY | kth  ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat