MALLORY SAYS HAPPY BIRTHDAY | kth ✔

2

Mallory si prohlížela všechny zájmové aktivity, které její škola nabízela, ale nebyla mezi nimi ani jedna, která by se jí alespoň z části zamlouvala. 

Kdyby šlo jenom o ni, bylo by to celé mnohem jednodušší a nemusela by se tímto zabývat, ale bohužel si něco najít musela.

Sport?

Ani náhodou. Stačí jí povinné hodiny tělocviku.

Divadlo?

Ne, kdyby měla vystoupit před lidmi, zhroutila by se. Nemluvě o tom, že ani další aktivity spojené s divadlem, které by tam mohla dělat, nepřicházely  v úvahu.

Výtvarné dílny?

Nezvládala ani náčrtky v hodinách geometrie.

Psaní?

Jo, to by šlo. Jen kdyby se nejednalo o školní noviny a jejich nudná, nezáživná témata.

"Můžu ti nějak poradit?"

Mallory nejdřív vůbec nenapadlo, že někdo mluví na ni, nikdo se k ní totiž nechtěl ani přiblížit, jak si již stihla všimnout, ale když zaslechla další, podobný dotaz tomu předchozímu, zpozorněla a svůj pohled přesunula na osobu stojící vedle ní.

"Poradit?" zopakovala.

"Stojíš tu už asi pět minut. Napadlo mě, že by se ti hodila pomoc. Jsi tu nová?"

Nová...

"Ne, nejsem," odpověděla se zamračením. "A díky, ale všechno je v pohodě. Nic nepotřebuju."

"Jsi si jistá?" Pozvedl obočí a Mallory pouze přikývla.

"Tak dobře." Otočil se a dal se najednou na spěšný odchod, zatímco Mallory sledovala jeho vzdalující se postavu a vlasy dvou barev, které ji svým způsobem nechávaly v údivu.