MALLORY SAYS HAPPY BIRTHDAY | kth ✔

33

Mallory moc dobře věděla, že to nebyl dobrý nápad. Těch lidí sice doopravdy nebylo tolik, ale i přesto se cítila nesvá. Musela působit jako ten největší asociál, ale nemohla si pomoct.

Největší panika ji však zachvátila v momentě, kdy si k ní přisedl Jimin.

"Nic nepiješ?" nadhodil, no Mallory mu na to nic neřekla.

Jimin si povzdechl. "Budeš mě ignorovat? Proč?" 

"Protože je to to nejlepší, co můžu udělat," odpověděla. 

"A tohle je teď nějaká tvoje forma trestu? Myslíš si, že si nikoho nezasloužíš, a tak se všech straníš?" 

"Vůbec nechápu, proč to najednou rozebíráš," namítla. "Je to zbytečný."

"Ne, to teda není. Taehyung je můj nejlepší kamarád. Jestli mu motáš hlavu, není mi to jedno."

Mallory mu věnovala naštvaný pohled. "Nic takového nedělám. A pokud si to myslíš, měl by jsi se spíš zeptat jeho, protože to rozhodně nejsem já, kdo toho druhého nahání."

Jimin dobrou chvíli mlčel, pohroužen do vlastních myšlenek a Mallory jen doufala, že už od něj bude mít pokoj. Že se sebere a nebude s ní víc ztrácet čas, najde si jinou společnost, která jej určitě ocení mnohem víc, než ona.

"Tohle, co děláš, je hrozně nefér. Uvědomuješ si to?" řekl však.

Mallory raději nijak neodpovídala. Věděla totiž, na co naráží. 

"Nikdy nezapomenu na to, co jsem tehdy viděl. A taky nikdy nezapomenu na to, jak mi bylo. A ty se chováš takhle, jako kdyby jsi mě vůbec neznala, jako bych neexistoval."

"Myslíš si, že ti něco dlužím?"

"To asi nejsou ty správný slova. Ale beze mě už bys tady nebyla."