10

62 10 4

od melodramatic_fool_

od melodramatic_fool_

Mallory nechápala, jak to bylo možné, ale měla výčitky. Snažil se na ni být jenom milý a ona se zachovala tak... odmítavě. Ale neviděla jinou možnost. Nepřinesla by mu nic dobrého. Za chvíli by si na něj ostatní začali ukazovat a to jenom kvůli tomu, že s ní tráví čas. Za to mu někdo, jako je ona, doopravdy nestojí, Mallory o tom byla přesvědčena. I tak se ale cítila špatně.

O to víc, když se sešli před dveřmi školního poradce, kde si jen vyměňovali nervózní pohledy.

"Udělal jsem něco špatně?" zeptal se po chvilce trapného ticha. "Myslel jsem, že... já nevím. Že bychom si mohli rozumět? Ale chápu, s někým jako jsem já, nechceš mít nic společného."

"S někým jako jsi ty?" zopakovala nechápavě. "O čem to mluvíš?"

"Ale nic." Pokroutil hlavou.

"Ne, ty jsi mě špatně pochopil," namítla. "O tebe nejde, rozhodně jsi nic špatně neudělal."

"Takže se mi snažíš tvrdit, že chyba je v tobě? Mallory, tohle je jedna z těch nejvíc ohraných frází."

"Říkám pravdu. Dřív nebo později bys pochopil. Vážně mě to mrzí, ale nejde to jinak."

Znovu se chystala na odchod, možná trochu zbabělý odchod, no stejně příliš daleko nedošla. Vlastně neudělala víc jak tři kroky. Taehyung ji zlehka chytil za zápěstí, čímž jí dal najevo, že jejich rozhovor ještě neskončil.

"Za všemi těmi řečmi je stejně vždycky trochu jiná pravda. Takže je mi naprosto ukradený, co si o tobě ostatní povídají."