Isamu- tučně
Kise- normálně
--------
,,No, tak si zatím vybal, půjdu udělat něco k jídlu. Nebo chceš pomoct?" zeptal jsem se ho s úsměvem a položil mu ruku na rameno.
,,Jsem v pohodě." odpověděl jsem mu jednoduše a jeho ruku ze svého ramene setřásl. Nechápu proč se najednou chová tak přátelsky. celou dobu na nás kašlal a teď se chová takhle?
,,Dobře, kdyby cokoliv přijď za mnou ano?" zeptal jsem se ho s úsměvem a vydal se do kuchyně, kde jsem z mrazáku vyndal hranolky a z lednice kuřecí maso. Snad mu to nebude vadit.
Povzdechl jsem si a znovu se porozhlédl po pokoji. Stěny byly světle šedé a podlaha byla jen o pár odstínu tmavší, i tak jsem ale mohl zřetelně vidět její vzor. Naproti dveřím se nacházela jednolůžková postel, vedle které byl moderní noční stolek, na kterém byla v hranatém květináči nějaká kytka, jejíž název jsem neznal, také tu byl koberec, který byl jak pod postelí, tak i pod stolkem. Byl bílý, ale byly na něm šedé dalo by se říct pruhy? Byla tu dvě okna, která se nacházela na zdi, kde bylo i čelo postele a na kterých byly umístěny tlusté bílé závěsy či jak to nazvat. Skoro jako by Isamu nechtěl, aby kdokoliv viděl dovnitř, nebo abych já neviděl nic z toho, co je venku. Dále tu byl stůl též bílé barvy se dvěma šuplíky na každé straně, který měl horní desku ze skla. U něj také byla bílá židle, jak jinak.. Nad ním vyseli dva obrazy v bílém rámu. Upřímně ty obrazy mi přišli stejné, dva tu jsou asi jen pro efekt. Vedle stolu ještě na zdi vysela menší knihovna a pak už tu byla jen jedna část pokoje. Tam byla skříň, která měla dvě stěny ze zrcadel a byla zabudovaná ve zdi. Taky bílá, jak jsem řekl, tenhle pokoj je nudný. Dokonce ani povlečení na posteli nemělo nějakou originální barvu, která by rozbíjela celý dojem z pokoje. Bylo šedé a tak jedinou barevnou věcí z pokoje zůstávaly obaly knih a květina na nočním stolku. Povzdechl jsem si, neměl bych si stěžovat, ale je to dost nuda v porovnáním s mým domovem, kde se na nějakých zdech stále nacházely naše dětské obrázky. Otec zuřil, když jsme jako malé děti malovali po zdech.. Položil jsem svoje věci na postel a začal vybalovat. Isamu mě ani nenechal se tu nějak projít. Hned jsme vešli do obýváku spojeným s kuchyním a potom jsme vešli do mého pokoje. Cestou jsem míjel ještě čtvery dveře. Ty naproti mému pokoji jsou prý od jeho pokoje. Mezi našili pokoji se nacházejí ještě jedny dveře a potom jsou dveře vedle jeho pokoje. Mezi těmito dveřmi je dost velká mezera, takže je mezi nimi i jídelní stůl, před kterým je nejspíš nějaký kus moderního umění, kterému já nerozumím. Upřímně nechápu co na tom vidí, je to jen černý kus dřeva, který sahá tak do půlky zdi a v jeho horní části je vyřízlý kruh.
