Isamu- tučně
Kise- normálně
--------
Už je to několik týdnů od začátku našeho vztahu. Můžu to tak vůbec nazvat? Vlastně děláme většinu věcí, které jsme dělali i když jsme spolu jen bydleli. A právě to mě začíná štvát. Konec konců, kdybych chtěl, aby se nic nezměnilo, nesouhlasil bych s tím, že s ním budu něco mít. Chci s ním mít něco víc ale... zároveň se pořád trochu bojím...
Ležel jsem na Kiseho posteli a sledoval ho, jak sedí u stolu. Upřímně bych nejradši zašel dál... Ale nechci mu ublížit a to se asi jen tak nestane. Nechci na něj nijak tlačit, ale už mě to začíná svým způsobem rozčilovat.
Vlastně od té chvíle, kdy jsem chtěl aby přestal se nic moc dalšího nestalo. Skoro jako by se Isamu bál zajít dál. Ironií je, že se mě pořád dotýká a v podstatě vedle sebe spíme každou noc. Ale zdá se mi, že se mě nedotýká stejným způsobem jako předtím. Skoro jakoby jeho doteky neznamenali nic víc než jen sourozenecká náklonost. Ale... trochu se bojím, jak by se zachoval, kdybych za ním přišel s tím, že chci, aby se mě dotýkal jinak než doteď.
Po nějaké době, kdy jsem ho sledoval, jsem se přetočil na záda a rozhodl se jít jednoduše spát.
Po nějaké době jsem zvedl pohled od mobilu, který jsem následně odložil na stůl a vstal. Podíval jsem se na Isamua, který ležel na mé posteli a následně přešel k němu. Zhluboka jsem se nadechl a následně si na něj sedl obkročmo a podíval se na něj. V ten moment jsem se ale zarazil. On vážně spí?! Nevadí. Nevadí mi to, jistě že ne. Alespoň... alespoň si to můžu nacvičit, než mu to řeknu, když bude vzhůru.
Už jsem skoro spal, když jsem na sobě ucítil váhu jiného těla. Chtěl jsem otevřít oči, ale na druhou stranu mě zajímalo, co Kise udělá. Právě proto jsem zůstal nehnutě ležet a dál předstíral spánek.
Zhluboka jsem se nadechl a začal se svým 'proslovem'. ,,Víš Isamu já... chtěl bych... chtěl bych zajít dál já... pořád se bojím ale... ale myslím, že bych to tentokrát zvládl. Vlastně to chci už nějakou dobu. Nemusíme mít hned sex i když... i když bych to možná chtěl jen-" zarazil jsem se uprostřed věty, když jsem ucítil jeho ruce na svých bocích. Poměrně vyděšeně jsem se podíval zpátky na Isamua, který mě s úšklebkem sledoval.
,,A proč si mi to neřekl už dřív?" zeptal jsem se ho a přitáhl si ho do polibku.
/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/*/
Omlouvám se, že tak dlouho nevyšla kapitola. Bylo toho vážně hodně a nálada na psaní nebyla v podstatě žádná. Každopádně se budu snažit, aby kapitola vyšla zase v pátek. Možná vydám příští pátek víc kapitol, ale nic neslibuju. Ještě jednou se omlouvám za neaktivitu, ale vážně se budu snažit, aby kapitoly vycházely pravidelně
Jinak vám přeju šťastný nový rok, snad už budou kapitoly vycházet pravidelně
Jak si myslíte, že bude příběh pokračovat?
