24

849 43 3
                                    

Isamu- tučně
Kise- normálně
--------

,,Isamu já... přece jsme se dohodli na tom, že až jí zachráníme, tak se od tebe odstěhuju. Tak zněla dohoda." řekl jsem mu s nejistým úsměvem.

,,A.. co kdyby jste tu zůstali oba?" navrhl jsem mu nakonec. Upřímně to je asi poslední možnost, která nám zbývá.

Uchechtl jsem se. ,,To přece nejde, jak by jsme tu vůbec spali? Navíc, Rukia je dost zvědavá a já nechci, aby ti nějak narušovala soukromí. Takže... prostě bude lepší, když se s ní vrátím zpátky domů, myslel jsem, že s tím počítáš." řekl jsem mu pořád krapet zaraženě.

,,Já s tím počítám, jen.. nechci riskovat, že se mnou přerušíš jakýkoliv kontakt." povzdechl jsem si a lehce ho pohladil po ruce.

,,Nepřeruším s tebou kontakt, dobře?" ujistil jsem ho s drobným úsměvem.

,,Dobře." řekl jsem mu s úsměvem a když jsem si uvědomil, že nijak neprotestoval, propletl jsem si s ním prsty.

. . . . . . 

,,Hele, vážně to bude v pořádku. Budu pryč jen pár hodin a potom se vrátím i s tvou sestrou. Všechno bude v pořádku." ujistil jsem ho s úsměvem a dál ho spokojeně držel ve svém objetí. 

,,Já vím, ale stejně se bojím." přiznal jsem. ,,Nejhorší je, že ani nemůžu jít s tebou a místo toho tu jen musím zůstat a čekat na to, až se sem konečně vrátíte.." povzdechl jsem si.

,,Nesnesl bych, kdyby se ti něco stalo, už jsem ti to přece říkal. Takže mi prostě věř a zůstaň tady ano?" zeptal jsem se ho znovu. Chápu, že ho musí štvát to, že tu musí zůstat a nechat všechno na někom jiném, ale já zkrátka nemůžu riskovat to, že by se mu cokoliv stalo.

,,No tak dobře, ale vážně se snaž zůstat v pořádku a přivést sem Rukiu." řekl jsem mu nakonec a odtáhl se od něj. ,,Takže.. do večera budete tady?" zeptal jsem se ho pro jistotu už po několikáté za celý dnešek a to ještě není ani odpoledne. 

,,Prostě mi věř ano?" zeptal jsem se ho znovu s úsměvem a dal mu pusu do vlasů. Nakonec jsem od něj ale přeci jen odstoupil a následně vyšel z bytu. Venku už na mě čekalo pár lidí, se kterými jsem řešil detaily dnešního plánu. 

S povzdechem jsem si sedl na gauč a nechal svou představivost, aby mi předhazovala různé scénáře toho, jak by mohla záchrana Rukii pokazit. Ale.. Isamu se o to určitě postará a zařídí, aby vše dobře dopadlo..

/*/*/*/*/

Vítám vás u další kapitoly, tahle je sice trochu o ničem, ale věřte mi, že to byla jen nutná výplň před tou, která vyjde příští pátek 

JehoKde žijí příběhy. Začni objevovat