Isamu- tučně
Kise- normálně
--------
/*/*/
Dala bych sem varování, ale stejně by jste ho ignorovali, takže pro ty, kteří nemají rádi radím přeskočit na kapitolu 44
/*/*/
Zrudl jsem až nevím kde a nejistě se na Isamua podíval, když se prsty přiblížil k mému vstupu. Proč... proč jsem najednou tak nejistý? Vždyť... sám jsem to přece chtěl a... několikrát jsem si i představoval, jaké to bude. Tak... jak je možné, že jsem teď tak nejistý?
,,Všechno v pořádku?" zeptal jsem se ho opatrně a pohladil ho po tváři. Ještě před pár okamžiky byl všechen jeho strach pryč a teď? Nechci teď přestat.
,,Já... jen se bojím." přiznal jsem nejistě a uhnul pohledem. Co když to nezvládnu a... a všechno pokazím? Vím, že to možná přeháním ale... co když něco pokazím a už se do téhle situace znovu nedostaneme?
,,To nic, nebude to bolet." ujistil jsem ho a věnoval mu jeden z mnoha polibků. ,,Všechno bude v pořádku." pousmál jsem se a začal se věnovat jeho chloubě, abych odvedl pozornost od svých prstů, které si po chvilce našli cestu do jeho vstupu. Téměř okamžitě se kolem nich stáhl a já zápasil sám se sebou, abych prsty hned nevyndal a nenahradil je svou chloubou, protože už jen představa toho, jak by se kolem mě Kise stahoval mě naplňuje ještě větší touhou ho vlastnit.
Cukl jsem sebou a byl rád za to, že mi dal čas, než prsty začal přirážet a různě je od sebe roztahovat. Byl to zvláštní pocit, ale nemůžu říct, že by se mi to úplně nelíbilo, ale nebyl to ani vrchol slasti. Pořád tam poměrně dost figurovala jistá bolest, na kterou jsem si ale každým jeho dalším pohybem zvykal víc a víc.
Zintenzivnil jsem pohyby a po chvíli se konečně ozvalo hlasité zasténání, když jsem prsty narazil na jeho uzlíček nervů. Sám pro sebe jsem se ušklíbl a všechny pohyby začal směřovat na ono konkrétní místo.
,,T-to stačí přestaň." zastavil jsem ho nejistě, když jsem cítil, že se každou chvíli udělám. Nechci se udělat už jen u přípravy, když on se ani zdaleka neblíží k vrcholu.
Zarazil jsem se a se vším přestal. ,,Stalo se něco?" zeptal jsem se ho nechápavě. Proč by zrovna teď chtěl přestávat, když se mu to podle všeho tak moc líbí?
,,Já... ta příprava už stačí a tak no... můžeme přejít no em... k tomu zbytku? Už... už bych tě chtěl... mít v sobě a... chápeš, jak to myslím?" zeptal jsem se ho nejistě a zase trochu zrudl, načež jsem se na něj nejistě podíval.
On... vážně to řekl? Chvilku jsem ho jen zaraženě sledoval, než jsem ho s úsměvem políbil a prsty z něj vyndal, než jsem je začal pomalu nahrazovat za svou chloubu. Musel jsem se hlídat, abych do něj na jeden příraz nepronikl celý a nenutil ho tak cítit zbytečnou bolest. Místo toho jsem začal opatrně přirážet na jeho slastné místo a každým přírazem pronikl o něco hlouběji do jeho nitra.
/*/*/*/*/*/
Vítám vás u další kapitoly. Chci upozornit, že tento příběh teď budu vydávat i v jiné dny, než jen v pátek, aby do konce měsíce vyšel celý
