Isamu- tučně
Kise- normálně
--------
Ležel jsem u sebe v pokoji a přemýšlel nad tím, proč se Isamu zachoval tak, jak se zachoval. Vždyť.. nemá přece důvod k tomu, aby měl něco proti mé sestře. I když je možné, že mu trochu vadí, ale pořád nechápu proč. Vždyť jí ani v podstatě nezná, spíš vůbec. Nemá důvod proti ní něco mít.
Nechápu, proč je pořád tak posedlý svojí sestrou, to mu na mě ani trochu nezáleží? Nejspíš ne, proč by mu na mě vlastně mělo záležet? Vždyť ani neví, co k němu cítím. Chci na něj jít pomalu, nechci ho nijak vyděsit ani ho od sebe odradit. Jistě mě bude nesnášet, vždyť.. jistě, nemá nic proti párům stejného pohlaví, ale kde mám brát tu jistotu, že by byl ochotný do takového vztahu vstoupit?
Po nějaké době marného snažení se usnout jsem vylezl z postele a vydal se do místnosti naproti mému dočasnému pokoji, tedy konkrétně do pokoje mého bratra. Chvilku jsem přemýšlel, jestli mám zaklepat, ale nechci riskovat, že ho vzbudím. Otevřel jsem dveře a následně sebou cuknul, když jsem zjistil, že Isamu leží na posteli a čte si knihu.
Ležel jsem na své posteli a četl si knihu, kterou jsem si před pár dní koupil. Z mého čtení mě vyrušilo otevírání dveří od mého pokoje. Odvrátil jsem svou pozornost od knihy a podíval se na Kiseho, který stál mezi dveřmi do mého pokoje. ,,Stalo se něco?" zeptal jsem se ho.
,,Já.. promiň nechtěl jsem tě rušit, jen.. nemůžu spát." přiznal jsem a nejistě se na něj podíval.
,,To je v pořádku, chceš spát u mě?" zeptal jsem se ho s drobnou nadějí v hlase. Nevadilo by mi spát s ním v jedné posteli, otázkou zůstává, jestli ho tím nevyděsím.
,,Nevadilo by ti to?" zeptal jsem se ho a přešel k jeho posteli, na kterou jsem si následně sedl.
,,Jistě že ne." ujistil jsem ho a následně odložil knihu. Potom jsem dal na stranu deku, aby si mohl lehnout. ,,Můžeš tu klidně spát kdykoliv budeš chtít, nevadí mi to." ujistil jsem ho, když si vedle mě lehl.
,,Já.. ještě si to promyslím, dobře?" řekl jsem mu s drobným úsměvem a krátce se na něj podíval. ,,Můžu tě obejmout?" zeptal jsem se ho s nejistým úsměvem.
,,Jistě, nemusíš se ptát." ujistil jsem ho a ani jsem neskrýval radost, kterou mi svou otázkou způsobil. Následně jsem zhasnul lampičku a potom si ho přitáhl do objetí. ,,Dobrou noc zlatíčko." řekl jsem mu s drobným úsměvem a dal mu pusu do vlasů.
,,Dobrou Isamu.." řekl jsem mu s drobným úsměvem a víc se k němu natiskl. Netrvalo dlouho a usl jsem.
/*/*/*/*/
Vítám vás u další kapitoly, snad se líbila.
Jak si myslíte, že to bude pokračovat?
