Isamu- tučně
Kise- normálně
--------
Zbytek dne jsem Kiseho seznamoval s tím, jak to tu chodí. Taky jsem se s ním šel projít a ukázal mu, kde je obchod a park. Nechci aby moc chodil ven, ale taky nechci, aby si připadal jako v kleci. Pracovnu jsem zamykal a klíč si nechával neustále u sebe, nechci aby Kise přišel na to, co tam mám.
Ráno jsem vylezl z postele a přešel do koupelny, kde jsem spáchal ranní hygienu. Přešel jsem do kuchyně, kde jsem si myslel, že bude Isamu, ale nebyl tam. Neřešil jsem to a uvařil i čaj. Obvykle po ránu moc nejím a dám si jen čaj. Isamu nejspíš ještě spí, nebo je v pracovně. Chtěl bych zjistit, co tam je. Došel jsem až ke dveřím a chtěl je otevřít, ale bylo zamčeno. Sakra. Rozhodl jsem se to tentokrát neřešit a místo toho jsem si dodělal čaj a následně šel na balkon, kde jsem si sedl a sledoval, co se kolem děje.
Ráno jsem se probudil a neochotně vylezl z postele, nesnáším vstávání. Spáchal jsem raanní hygienu a následně šel udělat snídani pro mě a Kiseho. Rozhodl jsem se udělat jen obyčejná vajíčka s opečeným toustovým chlebem. Kise měl tuhle snídani vždycky rád, tak snad se to nezměnilo. Dal jsem talíře se snídaní na stůl a šel vzbudit Kiseho. Dost mě zarazilo, když jsem ho v pokoji nenašel. Kam šel?! Neutekl, že ne? Přešel jsem ke vchodovým dveřím a zkusil je otevřít, pořád je zamčeno a moje klíče jsou tam kde byly. Takže neutekl. V mém pokoji není a není ani v koupelně, toho bych si všiml. Nešel ke mě do pracovny, že ne? Přešel jsem ke dveřím vedoucím do pracovny a zkusil je otevřít. Naštěstí bylo zamčeno. Zkontroloval jsem si, že mám klíč pořád u sebe, takže je vyloučené, aby se tam zamkl. Až později mi došlo, že s nejvyšší pravděpodobností bude na balkoně, mělo mě to napadnout dřív.
V klidu jsem seděl na balkoně a upíjel stále ještě dost horký čaj. Tohle místo je asi jediné, které se mi v jeho bytě líbí. Vážně nemám rád takhle neosobní styl, kterým je jeho byt zařízený. Kdyby tam alespoň měl nějaké dekorace tak neřeknu, ale takhle mi to přijde... prostě bych se tu nikdy nedokázal cítit jako doma.
/*/*/*/
Omlouvám se, že minulý týden nevyšla kapitola, ale nějak jsem si spletla dny. Dnes vyjde ještě jedna kapitola
