Isamu- tučně
Kise- normálně
--------
Po nějaké době Isamu vylezl ze sprchy a oba jsme se spolu vydali zpátky k do Isamuovi ložnice. Lehl jsem si do postele a čekal na to, až Isamu zhasne, což se po chvilce stalo a on si lehl ke mě, načež si mě přitáhl do objetí. Bylo to celkem příjemné a tak jsem se ani nebránil a místo toho jsem se k němu přitulil.
Byl jsem rád za to, že je tak blízko u mě a že se nebrání. Začal jsem ho hladit po zádech a po boku. Pořád nic nenamítal a naopak mi přišlo, že se ještě víc uvolnil. Nakonec mě napadlo postoupit o něco dál a nezbývalo mi nic jiného než doufat, že se nelekne a nechá mě.
Jistým způsobem se mi líbilo být u něj takhle blízko a nechávat ho, aby mě uklidňoval.
Zajel jsem mu rukama pod triko a začal ho hladit po zádech. Nebránil se, za což jsem nemohl být šťastnější. Tedy byl bych šťastnější, kdyby jsme pokročily dál. Ale na to je zatím času dost.
Zarazilo mě, to co udělal, ale po poměrně krátké chvilce jsem se uklidnil a nakonec i usnul.
Po nějaké době Kise usnul a já byl rád, že zůstal ležet klidně a nijak se nebránil tomu, co jsem dělal. Nemohl jsem usnout, nebylo to tím, že bych cítil výčitky z toho, co jsem udělal, spíš jsem nechtěl spát a ztratit tak byť jen pár minut toho, že je Kise takhle blízko u mě a já se ho můžu dotýkat jakkoliv budu chtít, ale to až za chvíli. Nechci riskovat, že se teď probudí... Dál jsem ho hladil a po nějaké době jsem si byl jistý, že spí. Nechal jsem ho tedy, aby se ke mě dál tiskl a několik následujících hodin jsem si užíval to, že si s ním můžu dělat co chci. Ale nezašel jsem moc daleko, konec konců by se kdykoliv mohl probudit a pak by mi už nikdy nevěřil a chtěl by utéct. Ale nemůžu dovolit, že mě opustí a nechá mě tu samotného. Na druhou stranu je ale myšlenka toho, že bych si ho mohl vzít až moc vzrušující a já v jeho přítomnosti přestávám racionálně uvažovat..
/*/*/*/*/*/*/*/*/*/
Vítám vás u další kapitoly, jak dlouho si myslíte, že se Isamu dokáže držet zpátky?
