Property of Psycho [Jerome Valeska]

Ani cent bez zrzka

"Jerome!" Oslovila jsem ho rozrušeně, když se chystal opustit byt. "Musím něco trošku urychlit" usmál se a zavázal si tkaničky. "Já vím, že už to protahuju a cítím, že už nastal čas" řekl a já se na něj zmateně podívala. Přitáhl si mě blíž a dal mi pusu na čelo a beze slova odešel. Povzdechla jsem si a šla se do kuchyně najíst.
Zbytek dlouhého dne jsem ztrávila sledováním televize a přemýšlením. Jerome se dlouho nevracel a já už začínala mít obavy, co vyvádí. Neměla jsem, jak se s ním spojit, tak jsem jen spoléhala na jeho zabijácké schopnosti.
Bylo už pozdě a já se rozhodla jít spát s přesvědčením, že dojde v noci..

Probudila jsem se a snažila se poslepu nahmatat Jeroma. Nic. Vyskočila jsem do sedu a znovu se přesvědčila, že na druhé straně postele neleží. Vstala jsem a šla se podívat i do ostatních místností, kde nakonec také nebyl. Nemyslím si, že by se mu něco stalo, ale je divné, že zmizel na tak dlouho. Zapnula jsem televizní zprávy a tam díkybohu nic o dopadení Jeroma nebylo. Dveře nezamknul, tak jsem se po snídani rozhodla ho zkusit najít sama. Takový zrzek se jen tak neztratí a ani nevypaří.

Vyšla jsem do ulic a rozhodla se zamířit k parku. Nespoléhala jsem, že bude tam, ale spíš na nějaký chaos, na který po cestě narazím a zavede mě k němu. Jelikož bylo dopoledne, tak ulice nebyly tolik plné, ale přes to se tu pár podivných individuí pohybovalo. Naneštěstí ani jeden z nich nebyl Jerome.
Procházela jsem jednou tmavší uličkou, když jsem si všimla plakátu, který oznamoval příjezd cirkusu Haly's. To jméno mi bylo povědomé, ale nevěděla jsem odkud. Zkoumala jsem to a přemýšlela, když v tom jsem uslyšela odjištění zbraně. Rychle jsem se otočila a uviděla vysokého muže kolem pětačtiřiceti let, který byl viditelně vzhledově zanedbaný. Potrhané oblečení a fousy mi naznačili, že by to mohl být bezdomovec. "Naval peníze!" Vykřikl rozčíleně a pomalu se posouval blíž ke mně. Šáhla jsem do kapes a došlo mi že nemám ani cent. Neplánoval jsem si něco koupit a stejně netuším, kde má Jerome své peníze. "Já- já nemám" řekla jsem rozrušeně. Kdybych si já blbá aspoň vzala zbraň. "Nevěřím ti! To už tě někdo stihl okrást, když jsi tak domlácená?" uchechtnul se a přiložil mi pistoli k hlavě.
Zakroutila jsem vyděšeně hlavou a on se zamyslel. "K čemu mi teda posloužíš?" Přitisknul mě druhou rukou na zeď. Odvrátila jsem pohled a snažila si zachovat chladnou hlavu. Byla jsem, ale k smrti vyděšená a bála jsem se, že se z tohohle nemám, jak dostat..
Po chvíli schoval zbraň do bundy a prudce mě chytil za vlasy. Chtěla jsem téhle situace využít, ale dřív to stihl udělat někdo jiný. "Ona je moje" uslyšela jsem 3 výstřely a muž se skácel k zemi. Podívala jsem se do leva a tam stál Jerome. Rozběhla jsem se za ním a objala ho. "Jak jsi mě našel?" zeptala jsem se překvapeně a vděčně zároveň. "Já mám oči všude. Zvlášť když jde o tebe" řekl a pohladil mě po vlasech.
"Spíš by mě zajímalo, co tady děláš ty?" řekl.
"Šla jsem tě hledat.. Kde jsi byl tak dlouho?! To jsi spal někde na lavičce nebo co?" zeptala jsem se nechápavě. "Všechno ti vysvětlím doma.. To jsi mě šla hledat do tak velkého města a byla jsi si jistá, že mě potkáš?" Uchechtnul se. "A nepodařilo se mi to snad?" uchechtla jsem se. "Byla bych mnohem radši, kdyby jsi mi řekl, kdy se vrátíš nebo kam jdeš, abych tyhle situace nemusela prožívat" sklopila jsem pohled. "Tohle už se nestane, ale příště si vezmi zbraň sebou. Procházet tohle město bez ochrany není nikdy dobrej nápad" odpověděl a já přikývla. Jerome si přehodil svou tašku přes rameno a já se točila, aby jsme mohli jít domů, ale při pohledu na cirkusový plakát jsem se zadrhla. Jerome si toho všiml a řekl: "takže už to víš. Ten hrozný cirkus, ve kterém jsem byl donucen vyrůstat bude za pár dní v Gothamu". Já věděla, že to jméno odněkud znám. "Hodlám toho taky dost dobře využít" řekl a šíleně se usmál. "Všichni si zítra užijeme tolik zábavy" řekl nadšeně.