Property of Psycho [Jerome Valeska]

Nikdy se odsud nedostanu

Otočila jsem se a když jsem uviděla Jeromův naštvaný výraz tak jsem cuknutím upustila telefon. Rozklepala jsem se." Bát ses měla před tím." Řekl Jerome a šíleně se usmál." Jerome pro-." Ani jsem to nedořekla a Jerome mě namáčkl na zeď a chytl pod krkem. Nemohla jsem dýchat. Jerome vytáhl nůž a pustil mě. Rozkašlala jsem se a snažila se nadechnout. Jerome si dřepnul ke mě a vzal mi ruku. Snažila jsem se mu ji vytrhnout, ale nešlo to. Začal mi do ruky řezat a přitom se šíleně smál. Bylo vidět jak mu to dělá dobře. Snažila jsem se zadržet slzy, ale nešlo to. Prostě jsem nechala svoje slzy volně mi stékat po tvářích. Po chvíli toho nechal a já poznala že je konec. Podívala jsem se pod ruku kde byla velká kaluž krve. Se slzami v očích jsem se podívala na Jeroma. Najednou změnil výraz. Byl najednou takoví smutnější,ale hned jak si toho všiml nahodil spátky svůj úsměv malého dítěte co právě dostalo bonbón. Zvedl se a jak uviděl mé bezvládně ležící tělo v kaluži krve tak se sehnul a vzal mě do náruče. Byla jsem na něho naštvaná, ale musí se přiznat že krásně voní. Najednou jsem se po spoustě letech připadala konečně v bezpečí. Ono je totiž úplně normální připadat si v bezpečí když jsem v náručí psychopata. Položil mě na gauč a odešel. Krev začala kapat na zem a já si všimla že to nejsou jenom hluboké řezné rány, ale nějáká věta. Jerome se vrátil s lékárničkou a sedl si ke mě. Setřel mi krev z ruky a vydezinfikoval mi ji. Už jsem si všimla co mám na ruce vyřezaného. Property of J.V. Stekla mi po tváři jedna slza. Jerome mi ruku ještě obvázal než odešel vrátit lékárničku. Rozbřečela jsem se. Bylo toho na mě v poslední době až moc. Nechtěla jsem aby mě takhle viděl, ale já už prostě nemohla. Uviděla jsem Jerome jak se vrací tak jsem se otočila aby na mě neviděl. Stejně ke mně přišel a začal mě hladit po vlasech." To bude dobrý." Řekl Jerome a mě začaly slzy ještě víc stékat po tvářích. Otočila jsem se na něj. On ode mě vstal a natáhl se pro deku. Přikryl mě." Vyspi se trochu jo?" Řekl Jerome a já přikývla. Po chvilce jsem vážně usnula.

Ucítila jsem nádhernou vůni kvůli které jsem se vzbudila. Vstala jsem z gauče a šla do kuchyně za tou překrásnou vůní.

V kuchni to vonělo ještě víc." Dáš si palačinky?" Zeptal se Jerome a přitom mu bylo jasné že si dám. Přikývla jsem a on mi podal talíř s palačinkou. Položila jsem ji na stůl a z lednice vytáhla marmeládu. Namazala jsem si palačinku a sedla si ke stolu. Kousla jsem do ní a byla výborná." Chutná?" Zeptal se a já s plnou pusou přikývla. "Kde ses naučil tak dobře vařit?" Zeptala jsem se Jeroma když jsem dojedla. "Ani nevím." Odpověděl.

Vrátila jsem se zpátky do obyváku a zapnula televizi. Zrovna tam byly zprávy. "Jerome!" Zavolala jsem na něho když jsem uviděla o čem jsou ty zprávy. "Co je?" Zeptal se Jerome když přišel. "Dívej se." Řekla jsem mu.

Policie má nové informace o útěku Jeroma Valesky a Mayi Gordonové z Arkahamu. Prý vědí současnou polohu obou dvou a každou chvíli budou zadrženi. Víc informací nám poskytne tady pan James Gord-.

Než to moderátorka stihla do říct tak to Jerome vypnul." Proč to vypínáš?" Zeptala jsem se nechápavě." Musíme okamžitě pryč." Řekl Jerome. "A já vím kam půjdeme." Dořekl a usmál se.

Mohli by jste mi prosím napsat upřímný názor na tuhle knížku? Děkuji 💓