Chyba nebo osud?

765 42 11
                                    

Probudila jsem se silnou bolestí hlavy ve své posteli. Byla jsem docela ráda, že jsem se konečně probudila ve svém pokoji a né v obyváku na gauči. Chtěla jsem se bez
hlavo-bolestně posadit, ale moc mi to nevyšlo. Hlava mě začala bolet ještě víc, ale to nebylo to hlavní co jsem řešila ve chvíli, kdy jsem na druhé straně postele zahlédla Jeroma. "Chtěl jsem tě jenom využít. Chtěl jsem tě jenom využít." Začalo se znovu ozývat v mé hlavě. Odtrhla jsem svůj rozrušený pohled od toho zrzavého parchanta a naštvaně se zvedla z postele. Otevřela jsem skříň, která se nacházela nedaleko od mé postele a vyndala z ní šedou sportovní tašku. Tašku jsem hodila na postel a začala do ní házet oblečení, co mi přišlo pod ruku. Chtěla jsem odejít. Chtěla jsem od něj už navždycky mít pokoj. "Mayo, co to děláš?" Ozval se právě probuzený Jerome. Naštvaně jsem se na něj podívala a dál házela oblečení do tašky. "Na něco jsem se tě ptal." Řekl trochu podrážděně. Věnovala jsem mu smutný pohled a jednu slzu, která mi stekla po tváři.
"Nech mě být. Už jsi mě zničil dost." Řekla jsem, popadla tašku a zamířila do kuchyně.

Hned co jsem vešla do kuchyně jsem hodila tašku na stůl a otevřela šuplík s jídlem. Chtěla jsem si vzít sušenky, nebo něco takovího abych venku neumřela hlady, ale než jsem si stihla něco vzít přišel do kuchyně rozrušený Jerome.
"Co tě to zas popadlo? Vždyť je 6 ráno!" Vykřiknul a bylo na něm znát, že jo dost podrážděný. "Nech mě být." Řekla jsem ledabyle a dál se věnovala své činosti.
I přes to, že jsem k němu byla otočená zády jsem poznala, že asi za chvíli vybouchne vzteky.
Jerome mě chytnul za paži a prudce přitáhnul blíž a zároveň čelem k sobě. Paži mi tiskl tak moc, že jsem si byla jistá, že bez modřiny se z kuchyně nedostanu. "Pusť mě!" Křikla jsem a snažila se mu jakkoliv vytrhnout.
"Teď mě poslouchej." Řekl rozčíleně. Hluboce se mi zadíval do očí až jsem musela uhnout pohledem. Jeho mrazivý pohled je opravdu nepříjemný. "Ještě jednou ti něco takhle přeletí přes nos a budeš toho litovat.... Znovu."
Řekl potom, co svůj palec s ukazováčkem přemístil na moji bradu, čímž zapříčinil náš oční kontakt. Chtěla jsem se od jeho očí i hned odtrhnout, ale nešlo to. Ať už tím, že mi v tom bránili jeho prsty na mé bradě, nebo tím jeho zvláštním pohledem. Jerome se v jednu chvíli přiblížil do mé těsné blízkosti a vypadal, že se nehodlá oddálit. Pustil mi moji ruku, kterou do teď svíral v té své a já konečně necítila tak silnou bolest, jako před tím.
Paží, kterou si právě uvolnil se blížil k mému obličeji a já instinktivně skrčila hlavu mezi ramena. Ale když mi dal pramen vlasů za ucho tak jsem pochopila, že zdřejmě neměl v plánu mi ublížit, takže jsem se zpátky narovnala a v ten moment se Jerome jemně otřel o mé rty.
(Tady to začíná být 13+)
Chtěla jsem mu hned říct, že tohle nejde, ale než jsem to stihla tak se přisál na mé rty.
Moje já se od něj chtělo okamžitě odtrhnout, ale moje tělo nepřestávalo spolupracovat.
Nemohla jsem přestat. Ten chtíč a zbytek alkoholu ve mě chtěli pokračovat a já to nemohla zastavit. V jednu chvíli se ode mě Jerome krátce odtrhl, čehož jsem i hned využila.
"Tohle nemůžeme..." Odstrčila jsem ho od sebe. Jerome se jen lechce pousmál a zase se začal přibližovat. Já v domění, že mu nějákým zázrakem znovu nepodlehnu jsem začala couvat do zadu. Ani né po pěti krocích jsem zády narazila do linky nad čímž se Jerome pousmál, protože to zdřejmě musel celou dobu tušit. Rukama mi zaterasil cestu a následně se opět dostal do mé těsné blízkosti. Jeho ústa se tentokrát přemístili na můj krk a já si mohla jen domýšlet, jak velký cucflek budu zítra ráno mít. "No, tak... já vím, že to chceš." Řekl svůdným hlasem Jerome, když se mi odlepil z krku a v tu chvíli jsem se už neudržela. Naše rty jsem spojila v jedny a náš polibek netrpělivě prohloubila. Jerome mě chytl za boky a jel níž a níž dokud se nedostal pod můj zadek a nevysadil mě na linku. Jeho ruce zamířili k mému triku, které bez sebemenšího zaváhání sundal.  Prohlédl si mé bříško a prsa, které byly stále v podprsence. Natáhl ruce za moje záda a podprsenku jedním pohybem rozepnul a nakonec i sundal. Zase se přilepil na moje rty mezitím co mi osahával prsa. Trošku jsem se před ním styděla, ale nechtěla jsem být pozadu, takže jsem mu jeho tričko taky sundala a málem začala slintat, když jsem uviděla jeho krásně vypracovanou hruď.  Zvládla bych se na něj dívat dalších deset minut, ale z mého pozorování mě vyrušil Jeromův pohled, který říkal něco ve smyslu Na lince to dělat nebudeme, takže jsem pohotově obmotala své nohy kolem jeho pasu a chytila se ho za krkem. Jerome mě za stálého vášnivého líbání přenesl až do ložnice, kde mě položil na postel.
Jerome se zapřel dlaněmi o postel a skláněl se nad mou polonahou postavou. Znovu jsem si prohlédla jeho nádherné tělo a skousla si spodní ret, což bylo něco, jako znamění pro Jeroma, který se znovu pustil do vášnivého okusování mého krku.
Pak se ode mě odtrhnul a začal si rozepínat kalhoty, které následně odhodil někam do rohu místnosti. Přitáhla jsem si ho do polibku mezitím, co on mi svojí rukou jel po bříšku níž a níž dokud se nedostal, tam kam celou dobu mířil. Jednou rukou mi rozepnul kalhoty a nakonec oběma sundal. Pak mi stáhnul i kalhotky a to už jsem před ním ležela celá nahá. Styděla jsem se za své né úplně dokonalé tělo, ale když jsem se podívala na Jeromův nadržený výraz a ucítila bouli, která mě dole tlačí tak ze mě všechna stydlivost opadla.
Jerome si sundal podlední kus svého oblečení, které ještě měl a to svoje boxerky. Podíval se na mě tázavím pohled a já si ho jen přitáhla do vášnivého polibku, což mu zdřejmě, jako odpověď stačilo. Pomalu do mě proniknul a já se z toho prohla v zádech. Obmotala jsem nohy kolem jeho pasu a přisunula si ho ještě blíž.
Jerome se ve mě začal pohybovat z čehož jsme oba začali hlasitě vzdychat. Ten nával rozkoše, po kterém jsem tak toužila se bez toho nedal vydržet. Jerome čím dál tím víc přirážel a já čím dál tím víc vzdychala. V momentě, kdy jsme oba zároveň dosáhli orgasmu jsem vykřikla Jeromovo jméno a tak to celé zakončila. Jerome ze mě slezl a lehnul si vedle mě. "Byla jsi úžasná." Zašeptal mi do ucha a políbil mě na  čelo. Byla jsem docela unavená a na odpověď jsem se už nezmohla, takže jsem se jen lechce pousmála a doufala, že mu to bude stačit. Lehla jsem si na bok a Jerome si mě přitáhnul do objetí. Byla příjemná změna být jím tulená a né zmlácená. Zavřela jsem oči a po chvíli se vydala do říše snů a nočních můr.




ZNOVU se omlovám, že nevyšla DLOUHO nová kapitola, ale teď by už měli vycházet pravidelně. Tahle kapitola je schválně delší abych vám to čekání vynahradila. 🙂
💜
Btw co na tuhle kapitolu říkáte? Je trošku nezvyklá, ale snad se stejně líbila. Zkuste ji brát trochu s rezervou, protože je to první taková kapitola, kterou jsem kdy psala.
Byla bych moc ráda, kdyby jste vyjádřili svůj názor.
💜
(Děkuji Klaudie234  za pomoc s touhle kapitolou)

Property of Psycho [Jerome Valeska]Kde žijí příběhy. Začni objevovat