Property of Psycho [Jerome Valeska]

Růžová dečka

"Jerome, zastav mi tady." Řekla Barbara a Jerome zastavil auto. Barbara se rozloučila a vystoupila z auta. "Počkej, já si ještě přesednu."
Oznámila jsem mu než se stihl rozjet. Vystoupila jsem z auta, zavřela dveře a
jednoduše si sedla na přední sedadlo spolujezdce. "Nechceš se stavit do obchoďáku?" Zeptal se Jerome hned jak jsem si dosedla. "Jako nakupovat oblečení?" Zeptala jsem se nadšeně a on přikývnul. Byla jsem šťastná, ale pak mi došlo že to nebude jen tak. "Jak si někdo jako ty představuje nakupování?" Zeptala jsem se podezíravě. "Nemusíš hned odsuzovat můj styl nakupování." Řekl zhrzeně Jerome a rozjel auto. "Já tě neodsuzuji, jenom mě zajímá kolik lidí umře." Řekla jsem a podívala se na něj.
"To není a nikdy nebylo podstatné." Řekl Jerome a usmál se.

Vešla jsem do obchodu s Jeromem hned za zády. Bylo vidět že se tady zrovna moc nevyzná a tak jsem se šla podívat na nějaké oblečení. Myslela jsem si že půjde hned za mnou, ale samozdřejmě tam stál jako dítě co nemůže najít rodiče. Ignorovala jsem ho a radši jsem se dívala na trička. Žádné se mi moc nezamlouvalo a tak jsem se šla podívat jinam. Mezitím jsem si všimla i Jeroma který telefonoval a vypadal docela vážně. Ani jsem nemyslela na to co by se mohlo pokazit a radši jsem vybírala dál. Chtěla jsem se podívat na džíny, ale uviděla jsem úžasnou deku. Už z dálky bylo poznat jak moc hebká bude. Šla jsem rovnou k regálu kde ta deka byla. Vzala jsem ji do ruky a už jsem věděla že bez ní neodejdu. Když jsem se otáčela, abych odešla jinam tak jsem uviděla Jeroma který šel přímo ke mně. "Budeme muset jít. Co jsi našla?" Řekl a já mu ukázala tu úžasnou deku.
"Vždyť je růžová." Ohradil se Jerome.
"Mají i červenou." Řekla jsem a usmála se.
Jerome protočil očima a stejně ji nakonec vzal v modré barvě.
"Tobě se nikdo nezavděčí." Řekla jsem a mezitím si prohlížela trička.
"Máš pět minut a pak potřebujeme odejít." Řekl a já hned pobrala tři barevná trička. "Přesně takovou rychlostí si měla nakupovat celou dobu." Řekl mezitím co já hledala svoji velikost pižama. Když jsem si uvědomila že moji velikost tu nenajdu tak jsem šla k džínám. Rovnou jsem si vzala jedny obyčejné a jedny potrhané.
"Myslím si že už mám všechno." Řekla jsem s plnou náručí oblečení. Jerome se uchechtl a oba jsme šli k východu.
"Asi nemám předpokládat že to zaplatíš?" Zeptala jsem se i když odpověď byla zdřejmá.
Jerome jen zakroutil hlavou a to už jsme skoro vycházeli z obchodu.
"Kam si myslíte že jdete! Napřed to zaplatíte."
Okřikla nás protivná  prodavačka.
"Za tohle si můžete sama." Řekl Jerome a zastřelil ji. Všichni hned začali křičet, ale paní se pomoct nikdo nesnažil. Typičtí obyvatelé Gothamu. Jde jim jen o vlastní krk, ale jiným nepomůžou. I když té paní stále nikdo nepomáhal tak jsem si všimla jak někdo vytáhl telefon a zdřejmě chtěl zavolat policii. Jerome si toho taky nejspíš všimnul a toho kluka zastřelil. Ani jsem se neohlížela a šla radši dál.

Přišli jsme domů a já hned zamířila do svého pokoje. Tašky jsem položila na postel a otevřela skříň. Začala jsem vyskládávat všechno oblečení když v tom přišel Jerome.
"Potřebuju si jet něco důležitého zařídit. Budu tak asi za dvě hodiny zpátky" Řekl a já mezitím doskládala oblečení.
"Nemůžu jet s tebou?" Zeptala jsem se, protože mi bylo jasné jak moc se tu budu nudit.
"Nemůžeš, ale nechám ti tady telefon, takže zavolej kdyby něco." Řekl Jerome a podal mi telefon.
"Ty se nebojíš že zavolám policii?" Zeptala jsem se překvapeně.
"Myslím si že oba víme co by se stalo kdybych si tě potom našel, takže.... ne nebojím." Řekl Jerome a odešel z pokoje.

Dneska spíš kapitola pro nákupní maniačky, ale snad se stejně líbila 😂😂