Property of Psycho [Jerome Valeska]

Zrzkovy chvíle

"Budu si muset ověřit, že na to máš" zasmál se Jerome a v tu chvíli mi přejel mráz po zádech. Chytnul mě pod krkem a zadíval se mi do očí. "Jak mi to dokážeš, Mayo?" řekl pomalu. Na chvíli jsem odvrátila pohled a on přidal na stisku. "Budeš tu jen tak stát, jako malá ufňukaná děvka?"pošeptal mi do ucha provokativně. Tahle jeho stránka tu dlouho nebyla. Vrazila jsem mu facku a z jeho ruky na mém krku, jsem přešla na mou ruku na tom jeho. "Takhle se mnou mluvit nebudeš!" řekla jsem skrz zatnuté zuby. Jerome se chvilinku nechal držet v mém sevření a potom se bez problému vyvlekl a políbil mě. "Miluju tvou naštvanou stránku" uchechtl se.
Vyvolává ve mě to nejhorší a sám to dobře ví... Oba to dobře víme..
"Vím, co v sobě skrýváš mnohem líp než ty" podotknul mezitím, co jsme už pár minut stáli kousek od domu. "Někde hluboko v sobě si s radostí podrobíš tohle město a ani se neohlédneš. Někde hluboko to i tušíš, ale zatím nejsi v tom bodě, aby sis to všechno přiznala, ale od toho tu jsem já" řekl a dal mi pramínek vlasu za ucho. "Užijeme si tolik legrace, ty a já" dodal a políbil mě na čelo. Než jsem něco odpověděla, tak jsem si vytáhla cigarety z kapsy a jednu si zapálila. "V to doufám" usmála jsem se a Jeroma to viditelně potěšilo. "Nemám ti, co namítnout, ale snad to všechno půjde podle tvých představ" řekla jsem a oba jsme se konečně vydali "domů". "Zítra ti vysvětlím zbytek. Myslím, že toho už bylo dnes dost" podotkl a já jen přikývla. Byl to náročný den a já už začínala být trochu unavená.

Vešli jsme do bytu a já po chvíli zamířila do obýváku na gauč. Lehla jsem si a s trošku větším gulášem v hlavě než včera jsem oddychla. Jerome za chvíli došel a lehl si vedle mě. Opět na sobě neměl tričko a já si ten pohled na něj náramně užívala. Sedla jsem si na Jeroma obkročmo, nad tím usmál a skousl si spodní ret. Prohrábla jsem mu jeho krásné zrzavé vlasy a pohladila ho po tváři. "Nechápu, jak potom všem můžu být tak šťastná, že tě mám" uchechtla jsem se.
Jerome mě dostal pod sebe a chytl obě mé ruce. "Mám své kouzlo" zazubil se. "Jere a ten plán-" nenechal mě to doříct. "Už se nechci bavit o práci. Teď je to jenom o nás dvou, princezno" řekl a políbil mě. Chytla jsem ho za tvář a náš polibek prohloubila. Tak zkažený a přitom se mu nedá odolat. Jerome se zvedl z gauče a následně mě vzal do náruče - kde je mi nejlíp.
Položil mě na postel a sebe hned na mě. Sundal mi tričko a zadíval se mi do očí.
"My dva, to bude něco, co ještě nikdo nezažil" zašeptal. "A mají se na co těšit" dodala jsem.
Do téhle "Bonnie a Clyde fáze" se začínám pomalu nadšeně vžívat. Jsem si, ale jistá, že Jerome bude buď to můj nový lepší život a nebo moje smrt. Nic lepšího než on mě už stejně nepotká...
Naše rty jsem opět spojila do polibku a naše noc dopadla přesně tak, jako se už od začátku předpokládalo.