Property of Psycho [Jerome Valeska]

Už nikdy nepůjdu hledat pračku

Probudila jsem se a jako prvního si všimla že konečně spím v posteli. Pomalu jsem se posadila a podívala se na druhou stranu postele kde spal Jerome. Byl docela roztomilí když spal. Kdybych ho poprvé viděla takhle roztomilého tak bych ani neřekla že je to vrah. Pomalu jsem vstala z postele a pokoušela se ho nevzbudit. Což se mi moc nedařilo, protože jsem zakopla o tašku a spadla na zem. Rychle jsem vstala a podívala se jestli Jerome pořád spí. Naštěstí spal a já si oddychla. Ze skříně jsem vytáhla černou sukni, černé podkolenky a šedé tričko s růžovím nápisem a šla s tím do koupelny.

Vylezla jsem převlečená z koupelna a pižamo položila na postel vedle spícího Jeroma. Chvíli jsem přemýšlela co budu dělat když Jerome ještě spí a pak jsem uviděla Jeromovo krvavé oblečení a došlo mi že to budu muset vyprat. Buď teď nebo později. Vzala jsem oblečení a šla se podívat po pračce.

Prošla jsem snad celý dům, ale pračku jsem nenašla. Vešla jsem do obyváku kde zrovna byl Oswald ješte s někým. Tomu chlapovi jsem do tváře neviděla protože byl ke mě zády, ale Oswald vypadal docela nervózně když mě uviděl." Oswalde neruším? Já bych se jen chtěla zeptat kde máš tady pračku, protože to zrzavý pako má celou košili od krve." Řekl jsem a než stačil něco Oswald říct tak se na mě otočil ten muž a já zjistila že je to můj strejda Jim. Hned jak jsem ho uviděla tak jsem upustila košili a dala se na útěk." Mayo stůj!" Zakřičel na mě Jim který utíkal za mnou. Rychle jsem otevřela hlavní dveře domu a utíkala pryč, ale Jim mi byl v patách. Utíkala jsem už docela dlouho a pomalu strácela sílu. Při stálém běhu jsem se otočila a chtěla se podívat jestli jsem ho nesetřásla, ale když jsem byla otočená tak jsem zakopla o kámen a spadla na štěrk. Sykla jsem bolestí když jsem spadla a roztrhla si podkolenky i kolena. Chtěla jsem se zvednout, ale než jsem to stihla tak mě někdo ze zadu chytil." Jsi zatčena." Řekl Jim a já se na něj otočila. Začala jsem sebou házet abych se mu vyvlékla, ale nakonec jsem jenom znovu spadla a dala si do hlavy tak moc až jsem omdlela.

Probudila jsem se ve výslechvové místnosti s pouty na rukách. Rozhlédla jsem se kolem sebe, ale nic než prázdná místnost mě nečekala. Podívala jsem se na své nohy a povzdychla nad novými, roztrženými podkolenkami. Ale všimla jsem si že rány mám ošetřené a zalepené. Jednou rukou jsem se dotkla rány na hlavě a ta taky byla ošetřená.
"Ó moc děkuji, ale pro mě si náplastěmi plýtvat nemusel strýčku." Řekla jsem do prázdné místnosti a uchechtla se. Najednou se otevřeli dveře a v nic stál Jim a Harvey." Už jsem si říkala kde jste." Řekla jsem a usmála se." Ty se moc neraduj. Hned jak nám řekneš všechno co budeme potřebovat vědět o Valeskovi tak pojedeš zpátky do Arkahamu." Řekl naštvaně Harvey." A proč bych vám to měla říkat?" Zeptala jsem se jich trochu nechápavě." Možná proto že jsem tvůj pokrevný příbuzný?" Řekl Jim a usmál se tím jeho typickým falešným úměvem." Pokrevný příbuzný? To mě vůbec nezajímá pokud tím teda nemyslíš že se tady na místě podřízneš." Řekla jsem a oba se na mě zděšeně podívali.
Najednou se Harvey zadíval na moji ruku a šel blíž ke mně. Vzal mi moji ruku a přejel prstem po pár dnech starých ranách. Jim se hned nevěřícně podíval na moji ruku." Property of J.V ? To ti udělal on?" Zeptal se naštvaně Jim a já jsem nic neříkala." Proč ho kryješ když ti takhle ubližuje?" Zeptal se nechápavě Jim a podíval se mi do očí. A já nevěděla co odpovědět. Jim mi upřeně hleděl do očí a pořád čekal na odpověď když najednou....