Property of Psycho [Jerome Valeska]

Velmi chytrý únosce

Když Jerome odešel z pokoje tak mi došlo že nemám co dělat. Chtěla jsem ho ještě jednou požádat jestli nemůžu jít s ním, ale když jsem vyšla z pokoje, tak se zrovna zabouchly dveře. Bylo mi hned jasné že dveře zamčel a já tady budu muset zůstat. Chvíli jsem tam stála, ale pak mi došlo že jsem ho neslyšela zamknout. Šla jsem ke dveřím a zatáhla za kliku. Dveře se hned otevřely a mně bylo jasné že Jerome zdřejmě nepatří mezi ty chytré únosce. Kdo by taky nechal svého "zajatce" doma a jen tak si odešel bez toho aby zamknul. Byla jsem dost ráda za jeho nepozornost. Aspoň tady nemusím strávit celý večer. Předtím než jsem odešla tak jsem se z okna ujistila že Jerome skutečně odjel a až potom jsem vyrazila do města.

Procházela jsem se nočním Gothamem a nepřipadalo mi to tu o nic moc jiné než ve dne. Tedy až na vysoké zářící budovy, ale křik se z tmavých uliček ozýval stejně hlasitě jako ve dne. Od začátku jsem věděla kam mám namířeno. Chtěla jsem jít do baru odreagovat se. Nezáleželo mi na tom který to bude, takže hned jak jsem uviděla první bar, tak jsem se ani nerozmýšlela a šla rovnou dovnitř.

Hned co jsem vešla tak jsem ucítila vůně různých druhů alkoholu a cigaret. Bar byl docela plný a jediná volná místa byla přímo u výčepu. Takže mi nezbylo nic jiného než si sednout tam. Hned co jsem se podívala do nápojového lístku tak jsem si vybrala si svoji dávku alkoholu. "Prosila bych jednou Aperol Spritz." Požádala jsem staršího muže za pultem. "Omlouvám se slečno, ale napřed mi budete muset ukázat svoje doklady. Neřekl bych že vypadáte na osmnáct." Odpověděl mi muž a já už si myslela že jsem v háji.
"To je v pořádku Ericku. Je to na mě." Uslyšela jsem neznámí hlas. Otočila jsem se a uviděla o pár let staršího bruneta. Brunet si přisednul a podal mi ruku. "Jsem Mike." Řekl a potřásli jsme si rukou. "Maya." Odvětila jsem mezitím co mi Erick podal můj drink.
"Moc děkuju. Vážně jsi mě zachránil." Poděkovala jsem mu a napila se alkoholu.
"Kolik ti vlastně je?" Zeptal se Mike.
"Klidně řekni pravdu. Já vím že dospělá nejsi." Řekl a já jsem byla ráda že mu to nevadí.
"Je mi šestnáct, ale za chvíli sedmnáct." Odpověděla jsem a on se usmál. Byla jsem ráda že jsem po dlouhé době viděla normální úsměv a né usměv maniaka.
"Ericku ještě dva Rumy s colou." Požádal Mike.
"To je dobrý, nemusíš mi objednávat." Usmála jsem se a on zakroutil hlavou.
"Já nemusím, ale já chci." Odpověděl mi a já se začala trošku červenat.
"Dlouho jsem nepotkala nikoho tak milého v tomhle vražedném městě." Usmála jsem se na něj a napila se. "Pravda že v tomto městě nepatří víc než polovina lidí k těm hodným.
Aspoň že mi dva k nim patříme." Řekl a já se nad tím musela zamyslet. Patřím já vůbec k těm dobrým? Zabila jsem své rodiče, ale stejně si nepřipadám že patřím mezi ty zlé.
Už jsem na to nechtěla myslet a musela jsem změnit téma.
"Co tě sem vlastně přivedlo?" Zeptala jsem se. "Žiju tu už od malička a tak jsem tu zkrátka zůstal." Řekl Mike a dopil celou skleničku rumu s colou. "A ty žiješ sama?" Zeptal a já ztuhla. Nemohla jsem mu říct jak to doopravdy je. Že mě unesl psychopat a já se teď jenom náhodou zatoulala do baru.
"Bydlím s bratrem." Řekla jsem a nervózně se usmála. "Neměla by jsi takhle lhát." Uslyšela jsem velmi povědomí hlas...

Musím vám hrozně moc poděkovat!💕
Tenhle týden byl pro mě strašně výjmečný, protože snad každý den u téhle knížky přibyly nové hvězdičky.
Moc děkuji všem kteří čtou tuhle knížku a kdyby se někomu chtělo, tak bych byla moc ráda za názor.