Stál tam malý tlustý chlap, který mi byl dost povědomí. Já jsem tak blbá. Vždyť to je ten Jeromův kámoš. No, tak teď je jasný, že řekne Jerovi úplně všechno, co zjistí a ještě mi bude bránit v útěku. Ach jo. "Čau, já jsem Greenwood" Představil se ten chlap a já se jen otočila na strážné." Můžu prosím zpátky do spolky, abych někomu rozbila hubu?" zeptala jsem se se psíma očima jako bych chtěla dostat nějakou sladkost. "Budeš si muset počkat do zítřka" řekl jeden strážný a oba odešli. Čekala bych spíš, že mi řeknou, že rozbíjet hubu nikomu nebudu, ale asi jim to nevadí. Toho chlápka jsem si nevšímala. Lehla jsem si na postel a začal vymýšlet pomstu Jeromovi a zároveň, jak uteču, když je tu ten chlap. Však já to nějak vymyslím. Pomsta bude sladká, Jerome.
(Druhý den)
Už od rána jsem se nemohla dočkat až půjdu do spolky. Všechno jsem měla vymyšlené a zapadalo to do sebe. Ale půjdu tam až na oběd, aby bylo jisté, že tam ten zrzavej idiot bude. S Greenwoodem jsem se radši ani moc nebavila abych se omylem neprozradila. Když už byl čas na oběd tak, mě i Greenwooda odvedli strážní do spolky.
Když jsme vešli, tak jsem hledala zrzavou hlavu a šílený úsměv. Jakmile jsem ho uviděla, tak jsem si za ním šla přisednout. Když mě uviděl a vzpoměl si, co udělal, tak se usmál." Tak co Greenwood ?Má se dobře ?" zeptal se mě provokativně Jerome. Tohle jeho provokování jsem neřešila. Moc dobře jsem věděla, že za chvíli mu do smíchu nebude. "Jak jsi to vůbec zařídil ?" zeptala jsem se ho na otázku, která mě delší dobu trápila. "Ale to víš. Když jsi tolik krásný, tak ti projde všechno" řekl egoisticky. "Můžeš doufat, že ti ta tvoje krása pomůže i v tomhle případě." řekla jsem a on naklonil hlavu na stranu, jako štěně nechápající o čem mluvím. Mrkla jsem na něj a on dal hlavu zpátky do původní pozice a čekal, co bude dál. Začala jsem svůj plán. Vzala jsem svoji ruku a zaryla ji do ostrého rohu spodní části stolu, jak nejvíc jsem mohla. Až už jsem to nemohla vydržet a z ruky mi už tekla krev, tak jsem toho nechala. Jerome se překvapeně díval a pořád netušil, co bude dál. Začala jsem brečet, což nebylo zase tak těžké když to trochu bolelo. Utíkala jsem s brekem ke strážným." Prosím pomoc. Hrozně to bolí. On mě pořezal" řekla jsem mezi polo falešným brekem a ukázala na Jeroma. Jeden ze strážných se na něj vrhnul a začal ho mlátit." Tohle si vypiješ!" zakřičel na mě z dálky Jerome mezitím, co dostával kopance do břicha. Druhý strážný mě hned potom, co jsem se dodívala, jak druhý strážný mlátí Jeroma dovedl k doktorce.
Když jsme konečně došli k doktorce, strážný zaklepal a my zatím čekali. Po chvilce nám otevřela drobná černo vláska."Jak se ti to stalo?" zeptala se překvapeně když uviděla moji ruku. "Valeska ji pořezal" řekl strážný a doktorka mi věnovala lítostivý pohled. Vzala si mě do ordinace a já se posadila. "Počkej tu. Já si skočím pro dezinfekci" řekla a já skoro ani nechtěla věřit, jaké mám štěstí, že ji nemá v ordinaci. Důvod proč jsem se pořezala nebyl jenom ten, aby zmlátili Jeroma, ale taky potřebuji prášky na spaní pro Greenwooda. Seskočila jsem z lehátka a začala prohledávat šuplíky. Otevřela jsem první šuplík a tam nic. Druhý taky nic. Ve třetím už byly prášky. Začala jsem hledat prášky na spaní a po chvilce jsem je našla. Vzala jsem pro jistotu dva, kdyby něco. Jakmile jsem uslyšela kroky, tak jsem si rychle schovala prášky do podprsenky a posadila se zpátky. "Promiň za zdržení" omluvila se doktorka a usmála se. Úsměv jsem jí opětovala a čekala, co mi s rukou udělá. Doktorka mi ránu umyla a vydezinfikovala.
"Máš štěstí na šití to nebude" Řekla a zalepila ránu. Vstala jsem a strážní mě odvedli zpátky do cely.Hned, co mě uviděl Greenwood přicházet, tak se usmál. "Co?" zeptala jsem se nechápavě.
"Slyšel jsem o tom, co jsi provedla Jeromovi. To tě bude pěkně mrzet. Jerome není zrovna z těch co by se nechal šikanovat." řekl Greenwood a začal se smát. Mně to v tu chvíli docvaklo. On mě zabije. Občas bych se měla chovat trochu taktněji a nenechávat se unášet vztekem. Musím rychle doplánovat útěk.
Lehla jsem si do postele a začala přemýšlet. Pak jsem uviděla vysoko na stěně malou větrací šachtu. Usmála jsem se a už měla začátek plánu útěku.
ČTEŠ
Property of Psycho [Jerome Valeska]
Fanfic"Půjdeš zpátky do Arkhamu, tohle není normální" řekl svázaný detektiv a brunetka se začala šíleně smát." Myslíš si že nás to zastaví?" řekla brunetka a policista se nechápavě na dívku podíval. Dívka si vyhrnula rukáv a ukázala detektivovi její vyřez...