Property of Psycho [Jerome Valeska]

Smrt mu sluší

Když jsem si uvědomila že mě srazila Barbara tak se mi ulevilo. "Vstávej, musíme rychle zmizet." Řekla a pomohla mi na nohy.
Rozhodly jsme se že se vydáme rovně a budeme doufat že najdeme Jeroma a ostatní.
Najednou se ozval výstřel a já se otočila abych zjistila co se stalo. V menší kaluži krve ležel mrtvý Greenwood. Já se koukala dosti znechuceně, ale Barbaře tenhle pohled nevadil.
"Upřímě si myslím že takhle mu to sluší nejvíc." Řekla a obě jsme se uchechtly.
"Taky znám pár lidí kterým by to raky slušelo."
Řekl někdo za námi a já leknutím nadskočila. Rychle jsem se otočila a uviděla vysmátého Jeroma. "Fakt vtipný. Jak jsi se sem vůbec dostal?" Řekla jsem a skřížila ruce na prsou. "To teď neřeš. Musíme odsud vypadnout." Řekl Jerome a Barbara přikývla. "A kde je Oswald?"
Zeptala jsem se. "O toho bych se teď nestaral. Zsaz mu odsud pomohl." Odpověděl mi Jerome  pohrdavě a všichni jsme zabočili do leva. "Stůjte!" Zakřičel na nás někdo a Jerome se ani neobtěžoval otočit a prostě vystelil. Ozval se výstřel a já se otočila, abych se ujistila že je skutečně mrtvý. Mrtvý skutečně byl a tak jsem šla v klidu dál.
"Hlavním vchodem jít nemůžeme, bude tam určitě hodně strážných." Řekla Barbara.
"Pravda. Budeme muset šachtou." Řekl Jerome a já si vzpoměla na to jak jsme se s Jeromem poprvé potkali. Když jsem se zase vrátila do reality tak jsem si všimla šachty. "Můžeme touhle." Řekla jsem a Jerome i Barbara se zastavili. "Fajn, ale napřed to musíme nějak otevřít. Nějáké nápady?" Zeptal se Jerome mezitím co Barbara někoho zastřelila. "Skus to tímhle." Řekla jsem a podala Jeromovi sponku kterou jsem si vytáhla z vlasů. Jerome si sponku vzal a zkoušel vyšroubovat všechny šrouby. Po chvílce se mu to povedlo. Odhodil za sebe kovové víko a ozvala se hlasitá rána.
"Dámy první."Řekl Jerome a usmál se, Barbara ho odstrčila a podívala se do šachty.
"Tam je snad víc prachu než na prachovce."
Postěžovala si a s nechutí vlezla do šachty.
Jerome se uchechtnul a naznačil mi abych teď šla já. Vlezla jsem tam a musela jsem uznat že má Barbara pravdu, opravdu je tu hodně prachu. Lezla jsem co nejrychleji to šlo. Přes ten prach se totiž španě dýchalo.

Konečně jsem vylezla z té hrozné šachty a pořádně se nadechla. Venku už byla celkem zima a slunce právě zapadalo. Byl to nádherný pohled ze kterého mě vyrušil Jerome.
"Jdeš nebo tady chceš zůstat?" Řekl ironicky a já protočila očima. Asi po patnácti metrech jsme narazili na naše auto, a jelikož jsem šla poslední tak na mě samozdřejmě zbylo místo v zadu. Nasedla jsem do auta a projistotu se přivázala. "Ale no tak. To jsi se vážně teď připoutala?" Řekl posměšně Jerome.
"Někdo se nám tady bojí." Vysmíval se mi a já se odpásala. "A teď tu máme rebelku." Uchechtnul se ještě jednou a já se zamračila. "Jedeš nebo čekáš až nás tady někdo odstřelí?" Zeptala jsem se a Jerome šlápnul na plyn až jsem skoro litovala že jsem se odpásala.
"Jerome, máš vůbec řidičák?" Zeptala jsem se nervózně po pár minutách, když už jsem si po páté myslela že narazíme do stromu.
"Vypadá to že mám?"Řekl a krátce se zasmál.