𝙽𝚎𝚠 𝚁𝚞𝚗𝚗𝚎𝚛 | 𝙽𝚎𝚠𝚝 + 𝚃𝙼𝚁

10. oslava pro Brownie

,,Newte! Thomasi!" ozval se pod nimi dětský hlásek Chucka -nejmladšího placera. Všichni tři se trochu naklonili přes okraj.

Dole pod rozhlednou postával malý, kudrnatý Chuck. Jednou rukou si stínil oči, proti slunci, které už pomalu zapadalo a druhou rukou na ně s úsměvem mával. Byl roztomilý.

,,Nazdar Chucku!" zavolal na něj Thomas. S úsměvem mu zamával nazpátek, což donutilo Chucka se usmát od ucha k uchu ještě víc.

,,Shání vás Alby, kvůli té oslavě pro Brownie!" křikne na ně, když přestane zběsile mávat svou malou tlustou ručkou. Takže ta přezdívka se vážně chytla.

Chuck měl tyhle oslavy pro bažanty hrozně rád. Byla to sranda. Všichni se vždycky hrozně opili alkoholem a dělali samé blbosti. Chuck ještě pít nesměl a tak se vždy bavil pozorováním těch největších opilců. Jednou, když se Newt opil ze všech nejvíc, tvrdil, že by přežil noc v labyrintu. Což byla samozřejmě největší hloupost, co mohl říct. Noc v labyrintu nikdo nepřežije. Zavře se za vámi brána a jste odepsáni. To tady ví každý. Dokonce i malý Chuck.

,,Jasně! Už jdeme!" křikne Thomas nazpět. Chuck s úsměvem vesele odběhne zase pryč.

Brunetka se zmateně zamračí. ,,Oslava?" Newt s Thomasem se začnou zvedat, zatímco dívka dál zamračeně sedí a pohupuje nohama ve větru. ,,Jo, zapomněli jsme ti o tom říct." přitaká Thomas. ,,Jde jen o takové menší přivítání pro nového bažanta. Neboj, je to sranda." vysvětlí.

Než se brunetka naděje, Newt s Thomasem už stojí. ,,Tak pojď, maličká." Newt k brunetce s úsměvem natáhne ruku, aby jí pomohl vstát. Dívka se pousměje. Chytne Newta za ruku a s jeho pomocí se jedním pohybem vyhoupne do stoje.

Jakmile stojí pevně na nohou, jejich oči se střetnou. Newt stále drží brunetku za ruku. V očích mu hravě jiskří. Koutky mu nekontrolovaně cukají.

Vánek si pohrává s jejich vlasy. Newtovi tvoří roztomilý rozcuch. Vypadá jako Peter Pan.

Už si nejsou tak cizí, jako když si poprvé pohlédli do očí -při srážce. Právě naopak. Jsou si velmi blízcí. A nejen oni. I Thomas se s dívkou opravdu sblížil. Jakmile jsou všichni spolu, neexistuje pro ně nic jiného než oni tři.

Je to směšné. Dívka je v labyrintu první den. Thomas tři týdny. A Newt roky. Přes to všechno se k sobě chovají, jako kdyby se znali odjakživa. Jako kdyby byli rodina. A to za pouhých pár hodin. Bylo to něco kouzelného. Něco vzácného.

Newtovi po chvilce, kdy na něj dívka pouze beze slova koukala, zacukají koutky o něco víc. Její ruku stále nepustil.

Thomas se na ty dva vyjeveně dívá. Co to dělají?

,,Ehm, ehm." hlasitě si odkašle, aby na sebe upoutal pozornost. Brunetka sebou vyděšeně škubne. Vytrhne svou ruku z té Newtovo a otočí se na šklebícího se Thomase. ,,Já jen, že Alby čeká. Měli bychom jít." uchechtne se.

Brunetka stydlivě sklopí zrak.
Co se to před chvílí stalo?

Společně se vydají k žebříku. První lezl Thomas, pak Newt a nakonec brunetka. Oba dva byli během chvilky dole. Byli už zvyklí, lézt po žebříku často. Zato brunetka si dala pěkně na čas. Opatrně slézala dolů, kde na ni Newt s Thomasem čekali.

Ne, že by se bála výšek, to ne. Jen si byla nejistá, když lezla po žebříku. Stačí jediný špatný pohyb a je dole. Děsilo ji to.

Z jejích myšlenek o tom, co by se stalo, kdyby spadla, ji vtrhne její noha, která jí podklouzne na jedné z příček zhruba čtyři metry nad zemí. Jakoby si to svými myšlenkami sama přivolala.

S vyděšeným výkřikem ztratila rovnováhu. Cítila jak letí vzduchem. Křečovitě k sobě přivřela víčka strachem. Vítr jí cuchal vlasy a svištěl okolo uší. Přišlo jí, jakoby padala neskutečně dlouho. Čekala tvrdý náraz, ale ten furt nepřicházel. Stále letěla. Vítr ji ohlušoval.

Z toho, jak padal vzduchem se jí zvedal žaludek. Přála si, aby už konečně dopadla na zem.

Křečovitě sevřela víčka pevněji. Strach v ní narůstal. Spadla ze čtyř metrů, to je dost vysoko nad zemí. Pád musel přijít každou chvílí.

Najednou ohlušující vítr utichl. Dívka stále křečovitě tiskla víčka k sobě. Co se stalo? Letí pořád nebo dopad na zem nebyl tak tvrdý jak čekala? Po chvíli nejistě začala otevírat oči.

Byla v náruči. V Newtovo náruči. Očarovaně na něj zírala. Chytil ji. Zachránil ji před pádem. Jejich oči se do sebe vpíjeli.

Newtovi zacukaly koutky. ,,Ahoj" vydechl očarovaně. Brunetka zrychleně dýchala, byl v rozpacích. ,,Ahoj" špitla stejně jako Newt. Bez dalších slov na sebe tiše hleděli. Newt dívku držel pevně v náruči.

,,Ale noták! Už zase, vy dva?!" obořil se na ně otráveně Thomas. Newt s brunetkou od sebe vyděšeně odrhli pohled. Dívka se rychle vymanila z Newtovo náruče. Nohy se pevně postavila na zem. ,,A-Alby na vás čeká. Pojďme." vykoktala stydlivě.

Se sklopeným pohledem a narůžovělými tvářemi se vydala směrem k Albymu.

,,Ehm, bažo? Ale k Albymu se jde tudy." zasmál se Thomas. Dívka zrudla ještě víc. ,,J-Jasně."