𝙽𝚎𝚠 𝚁𝚞𝚗𝚗𝚎𝚛 | 𝙽𝚎𝚠𝚝 + 𝚃𝙼𝚁

14. Minho

,,Zapalte to!" křikne nahlas Alby. Dav je nadšeně povzbuzuje. Pár nejdůležitějších lidí v Placu -včetně Newta s Thomasem- hodí zapálené louče, do vysoké hromady z větví, symbolizující jakýsi totem. Jedná se o jeden zvyk, na uvítání nového bažanta. Opakuje se každý měsíc.

Hromada ihned vzplane. Oheň dosahuje výšky až tří metrů. Dav se nadšeně rozřinčí a někdo dokonce tleská.

,,Placeři! Placeři! Placeři!" začne dav hlasitě skandovat. Oheň plane čím dál tím více. Dav neutichá. Pár jedinců začne dřevěnými paličkami  bubnovat do měděných lavorů, či hrnců, převrácených vzhůru nohama jako bubny. Dav nadšeně jásá.

Dívka stojí opodál a celou scénu pobaveně sleduje. Opírá se o jeden ze stromů, několik metrů daleko od hlavního dění. Ruce má založené na hrudi a koutky úst vytažené do pobaveného úsměvu. ,,Kluci..." povzdechne si s tichým smíchem.

Teplý večerní vzduch ji hladí po holé kůži. Oranžové plameny šlehající z ohně dívce osvětlují něžné rysy obličeje. Vypadá roztomile.

Sem tam na sobě ucítí pohled, někoho z placerů, snaží se to však ignorovat. Nehodlá si kvůli nim kazit náladu. Teď se chce bavit, dnešek pro ni byl náročný.

Všichni placeři pozvednou do vzduchu zavařovací sklenice, používané nejspíše jako skleničky. Jsou naplněné rezavou tekutinou. Ve vzduchu si přiťuknou a vklopí tekutinu do sebe. Někteří ji vypijí až do dna a někteří pouze půlku. Pár vyjímek si pouze lokne a skleničku odloží.

Jde o druh alkoholu, který Gally uměl připravit. Nikomu zprvu nechutná, ale nakonec si každý zvykne. Žádné jiné pití, kromě vody a mléka od krav už zde nemají.

Plamen ohně už se trochu zklidnil. Ozařoval tváře, všech přítomných a příjemně hřál. Z ohně stoupal k nebi hustý šedivý mrak. Spoustu placerů si do sklenic dolili onu tekutinu a vesele pili dál.

Brunetka v davu u ohně zahlédla malého Chucka. Jako jeden z mála nepil. Ani by nemohl, je na to ještě příliš malý. S nadšením vesele pozoroval, jak do sebe všichni klopí alkohol. Zajímalo ho, kdo se dnes večer opije nejvíce a bude dělat ty největší hovadiny, co ho napadnou. Minule to byl jeden z běžců, ale kdo to bude dnes? Chuck se smíchem všechny pozoroval. Těšil se, jak dnešní večer dopadne.

Dívka po všech přejela pohledem. Usmívala se. Většina těch, se kterým se setkala, byli opravdu milí a sympatičtí. Bylo zvláštní si to přiznat, ale zatím se jí tu vyloženě líbilo. Hlavně díky Thomasovi a Newtovi. Dívka byla vděčná, že je mohla poznat. Byli její rodina, to jí došlo, když ji po tom incidentu u brány sevřeli ve společném objetí.

Dívce se vybavil okamžik, kdy málem překročila práh brány. Všichni se tehdy chovali, jakoby jí šlo o život. Ale co když opravdu šlo? Ano, šlo. To ale dívka nevěděla. Měla hlavu plnou nezodpovězených otázek.

Pohledem sjela k zavřené bráně labyrintu. Proč před ní tak tají co za zdmi je. Chuck říkal, že labyrint. Je to pravda? Brunetce nejspíš nezbývá nic jiného, než tomu věřit. Dívka zcela ignorovala veškeré dění okolo sebe. Celá její pozornost patřila vysokým kamenným zdím, zavřené bráně a labyrintu.

,,Docela vzrušující první den, co Brownie?" přistoupí k dívce vysmátý Minho, s kapkou alkoholu v krvi. Ta přezdívka se opravdu chytla.

Brunetka odtrhne pohled od brány a pohlédne na usměvavého Minha. Už s ním jednou mluvila, byl přátelský a sympatický. Viděla v něm dobrého kamaráda.

,,No to teda." odfrkne dívka se smíchem. Minho se pousměje. ,,A jak se ti tu zatím líbí, Brownie? Já vím, není to nic moc, ale musí nám to stačit." řekne s pohledem upřeným na plamen ohně. Dívka na něj taky obrátí svůj pohled. ,,A víš, že se mi tu docela líbí?" zašklebí se.

Minha to trochu překvapí. Nečekal, že se zde bude brunetce líbit, je na cizím místě, plném kluků. ,,Vážně?" podiví se s úsměvem. I když to nečekal, byl rád, že se tu dívce líbí. Má spoustu kamarádů, ale kamarádka by se taky hodila.

,,Mhm" přikývne brunetka s pohledem upřeným do plápolajícího ohně. Dav už se pomalu klidnil a už jen vesele pil. ,,Všichni jsou tu na mě moc milí a-" ,,Oba víme, proč jsou tady na tebe všichni tak milí, Brownie." skočí dívce do řeči Minho. Zakmital obočím, když na něj dívka pohlédla.

,,Ale no ták! Minho! Nech toho!" zasměje se dívka otráveně a protočí oči v sloup. Minho se pobaveně zasměje. Přátelsky přehodí dívce ruku okolo ramen.

Minho svými slovy však nasadil dívce brouka do hlavy. Baví se tu s ní všichni jenom kvůli tomu, že je holka? Pohled jí sklouzne k Newtovi s Thomasem, kteří o něčem u ohně hovoří s Albym. Mrzelo by ji, kdyby to tak bylo. Její veselá nálada byla rázem ta tam.

,,Ty, Minho?" zamumlá tiše a položí si hlavu na jeho rameno. Pohled má upřený na Newta s Thomasem. Minho zpevní svůj tisk okolo dívčiných ramen. ,,Jo?" pousměje se.

Dívka si hlasitě povzdechne. ,,Myslíš, že se tady semnou všichni baví jen kvůli tomu, že jsem holka?" špitne. Smutně pozoruje jak se Newt s Thomasem něčemu smějí. Nechce, aby jejich přátelství bylo falešné. Nemůže být.

Minho se nechápavě zamračí. ,,Co? Děláš si srandu? Jasně, že ne." Pustí dívčiny ramena a otočí se na ní. To dívku donutí zvednout svou hlavu z jeho ramene. Smutně se obejme svými drobnými pažemi.

,,Jasně, že ne! Jak tě to prosím tě napadlo?" pohladí Minho dívku něžně po paži. Brunetka zvedne zrak k zamračenému Minhovi. ,,No, já-...říkal jsi-" ,,Myslel jsem to ze srandy." skočí dívce Minho do řeči. ,,Neber to vážně, jasný? Jasně, že se s tebou nebavíme jen kvůli tomu, že jsi holka! Bavíme se s tebou, protože jsi úžasná osoba! A všichni jsou na tebe milí, protože ty si najdeš přátelé rychle! Jen se podívej na Newta s Thomasem," začne Minho dívku uklidňovat.

Brunetka stočí svůj pohled k Newtovi a Thomasovi. ,,takhle rozzářený jsem je ještě nikdy neviděl. A to mi věř, že je znám opravdu dobře." uchechtne se Minho.

Od doby, co brunetka přijela se pořád jen usmívali. Minho sám nechápal, jak si k sobě tak rychle mohli najít cestičku. Byli si bližší, než většina placerů tady. A to se spolu znali mnohonásobně kratší dobu. Bylo mu to záhadou. Brunetka, Newt a Thomas, mu byli záhadou.

Dívka se po jeho slovech pousmála. Obrátila se zpátky na Minha, který se na brunetku usmíval od ucha k uchu. ,,Za tu dobu co tu jsi..." odmlčel se, jak hledal ta správná slova. ,,jsi všem přirostla k srdci. I když to ne možná všichni dávají najevo -jako třeba Gally-, mají tě rádi. Všichni do jednoho. V tom mi věř." řekne s pohledem upřeným do brunetčiných očí.

Dívce se na tváři vykouzlí šťastný úsměv. Jeho slova ji potěšila. Zahřála ji. Hned se cítila líp. Všechny pochybnosti z ní opadly.

,,Děkuju, Minho!" vrhla se mu bez rozmyšlení do náruče. Byla dojatá. Byla mu neskutečně vděčná, za to, co řekl.

Minho nejdřív zaskočeně stojí. Nečekal, že se na něj brunetka takhle vrhne. Nakonec však obmotá ruce, okolo jejího drobného těla a pevně si ji k sobě přitiskne.

,,Mám tě ráda, Minho." zašeptá dívka do jeho hrudi. Minhovi zacukají koutky. ,,Já tebe taky, Brownie." špitne se spokojeným úsměvem do jejích vlasů.

Dívka byla úžasná. Bylo na ní, ale něco, co nikdo nedokázal pochopit. Dokázala se vám dostat pod kůži během pár minut. Vtiskla se vám do srdce a nutila vás ji mít rádi. Nešlo tomu zabránit. Každý placer, který s brunetkou měl možnost prohodit pár slov, ji už měl navždy v srdci. Bylo to takové její kouzlo. Newt s Thomasem s dívkou strávili ze všech nejvíce času. Dostala se jim pod kůži více, než komukoliv jinému.

Něco na ní však nesedělo.