Do jeho mysli - 2

23.

Dřív, než budík Elisabeth ráno vzbudil vtíravý pocit horka, který jí nedal spát. Vystrčila nohu zpod přikrývky, aby se trochu ochladila, ale nepomáhalo to. Záhy zaznamenala, proč. Ono nežádoucí teplo přicházelo zezadu. Christopher se tisknul k jejím zádům, jeho ruka se pevně utahovala kolem ní, přesněji pod jejími prsy, nohy měl pod přikrývkou zamotané do těch jejích, hlavu zabořenou v jejích vlasech. To zjištění ji překvapilo. Nepamatovala si, že by kdy předtím spali v tak těsné blízkosti. Většinou si bedlivě střežil svůj osobní prostor, a to jak v životě, tak i ve spánku. Co ho asi přimělo vpustit ji do něj zrovna včera v noci?

Elisabeth zadržela dech a zaposlouchala se. Dle jeho mělkého, pravidelného oddechování usoudila, že ještě spí. Byl to vzácný moment, „přistihnout" ho při spánku. Snažila se to ještě chvíli vydržet, nechtěla ho budit, ale bylo to tak hrozně nepohodlné. Zavrtěla se, aby ze sebe alespoň setřásla jeho ruku, která představovala druhý nevyžádaný zdroj tepla na jejím těle. „Dobré ráno," řekla tiše a když se jí nedostalo žádné odpovědi, zopakovala to, hlasitěji, než mu bylo v polobdělém stavu příjemné, jak jí napovědělo jeho rozespalé zabručení. Christopher zašátral rukou po jejím těle a uchopil do dlaně její ňadro. Jemně ho stiskl a pak si začal palcem letargicky pohrávat s její bradavkou. To nebyl efekt, jaký Elisabeth očekávala, i když se nedalo říct, že by se jí to nelíbilo. Sundala ze sebe jeho nenechavou ruku a otočila se k němu čelem. „No ahoj," zašeptala a vlídně se na něj usmála.

Christopher pomalu otevřel oči a když zjistil, že ho Elisabeth pozoruje, na rtech se mu objevil nepatrný úsměv. „Dobré ráno," zamumlal.

Elisabeth si zprvu myslela, že ji nerudně napomene, ať na něj nezírá. Věděla, jak to nemá rád. Dnes mu to ale, jak se zdálo nevadilo. Jeho dobrou náladu jednoduše připisovala tomu, že se dobře vyspal. Nebylo divu. Po třech orgasmech, které jí v noci dopřál se jí také mnohem lépe usínalo. „Páni. To je poprvé co jsem vzhůru dřív než ty," nadhodila škádlivým tónem. „To abych si někam napsala. Smím si tě vyfotit?" zazubila se na něj. Byl to jen žert, samozřejmě. Věděla, že by jí to nedovolil, a byla to škoda. Tak ráda by zachytila to jeho sexy ospalé vzezření, na které se jí právě zcela výjimečně naskytoval pohled. Tu fotku by si pak vytiskla, dala do rámečku a možná i pověsila na stěnu, aby se jí mohla každé ráno, kdy se neprobudí zrovna v nejlepší náladě kochat. Stačil by jediný pohled na ni a zaručeně by se jí zlepšil den.

„Nevymýšlej," zabručel na ni. Zněl trochu nevrle, jako by ho její nápad s focením popudil, ale když vzápětí rozpřáhl ruce a laskavě jí nabídl teplo a pohodlí své náruče, Elisabeth poznala, že to jen předstírá. Nerozmýšlela se ani sekundu a ihned se k němu přitulila.

Christopher se zlehka dotkl ústy jejího čela a pak ji políbil do vlasů. Tak nádherně mu voněla. Sladce exoticky po kokosovém tělovém mléce, které používala a které měl na ní tak rád a živočišně, po jejich sexu. Velice dráždivá kombinace, které se nemohl nabažit, stejně jako jí samotné. Blaženě vdechoval její vůni po doušcích jako omamný éter, nechal se jím opájet.

Elisabeth si schoulila hlavu do volného prostoru pod jeho bradou a prsty se začala probírat porostem světlých chloupků na jeho prsou. Intuitivně vycítila, že teď je ta pravá chvíle, začít se ptát. A že měla, na co. Třeba jeho šílená bývalka. Nejen, že ji sledovala, ale dokonce měla tu drzost za ní přijít až do práce a urážet ji. No nestálo by TOHLE za zmínku? Její podvědomí mělo unikátní schopnost připomínat jí věci, které by nejradši už navždycky vytěsnila z paměti v tu nejinkriminovanější chvíli. Když na tu ženskou pomyslela, zatínaly se jí zlostí ruce v pěst. Anebo jeho neustálé spory s jejím bratrem, které neměly žádnou příčinu ani řešení.