o životě Vendy Hudson☂️

3 část

Pohled Vendy
Vyšli jsme z auta a před námi byl malinký dům. Pětka otevřel dveře a v tu dobu mi začal zvonit telefon..lekla jsem se a odhodila ho na zem.„hah..hele.. Millie!" Řekla jsem radostně. Millie byla na dovolené 6mesicu a konečně se mi ozvala, proto taková radost. Rychle jsem sebrala mobil ze země a stiskla zelený telefon na mobilu...„M-milie?" Vyhrkla jsem nervózně..*ticho* „nikdo nemluví.." řekla jsem vyděšeně..„zvedla jsi to vůbec?" Zeptal se Pětka a vytrhl mi mobil z ruky. „haloo? Hej...Millie" Pětka začal do telefonu mluvit, ale stále nikdo se neozval. Vůbec jsem nechápala co se děje..nakonec jsem začala panikařit a típla hovor. „hej! Co to děláš?" Zakřičel na mě Pětka.„n-nema to cenu.. určitě ji jenom vypadl signál" řekla jsem s přesvědčivým úsměvem. Všichni jsme to později vypustili z hlavy a vešli do baráku..

Pohled Pětky
Když jsme vešly do baráku nebylo tam nic jiného než rozházené oblečení a jídlo. Můj pohled se ihned zhnusil když jsem ucítil smrad nevypraneho prádla..nakonec jsem ale uviděl dopis na jméno Diego Hargrevees. Vzal jsem ho a otevřel. Byl tam ubohej smajlík kterej se vysmíval..„hej lidi..tohle by jste měli vidět" vykřikl jsem. Všichni přiběhli a "přečetli" si dopis. „co to má znamenat?" Zeptala se Vendy nechápavě.„to já nevím.." odpověděl jsem v tichosti. Najednou jsme uslyšeli vrzající schody, nenapadlo nás nic, než sebrat odvahu a čekat kdo přijde dolů po schodech do "pokoje" plného bordelu..

Pohled Vendy
Ruce se mi třásly..bála jsem se kdo přijde...ale i tak jsem sebrala odvahu jako všichni ostatní. Dolů přišel kluk s delšími vlasy a černým oblečením na kterých měl šest nožů. „muzete mi vysvětlit co tu sakra děláte s nějakými dětmi? Nerozpadli jsme se náhodou..? Moment moment..to jsou vaše děcka?" Řekl a začal se smát.. nevěděla jsem co mám odpovědět a radši jsem se držela vzadu. „c-coze? Ne? Tohle je Vendy Hudson a Pětka Hargrevees" řekla Allison a ukázala na nás.
Pětka přišel blíž k němu a ukázal mu fotku na které je pravděpodobně on.„jsi to ty že jo?" Řekl pětka. Kluk s noži vyrval Pětce fotku z ruky. „kde jsi to vzal usmrkanče?" Vyhrkl Diego a nechápavě si prohlížel fotku.
Pětka se jen usmál a vše mu vysvětlil. jakmile Pětka vše dořekl, kluk s noži se na nás podíval a tiše řekl „Diego.." já a pětka jsme se na sebe nechápavě koukli..„prosim?" Řekla jsem a odvrátila oči zpět na toho kluka s noži „jsem..Diego Hargrevees" prohlásil "hrdinsky" Diego. „ou..aha..no, já jsem Vendy Hudson a tohle je Pět-" nestihla jsem to doříct a Pětka mi hned zakryl ústa rukou. „super jsi Diego..a teď nám řekni co máš s námi společného" řekl Pětka s menším úsměvem.
Sundala jsem si jeho ruku z mých úst a s úsměvem jsem prohlásila „podle mě, má něco společného s noži... když je má na zádech" Diego se na nás jen podíval a odpověděl „no...jo..přesně tak" usmála jsem se na něj a Diego mi úsměv oplatil. Nakonec přišla na "scénu" Allison. „pujdes s námi?" Řekla a chytla si svoji kabelku. „když chceš" řekl Diego a protočil očima..Allison se už jenom usmála a vyšla ven, my všichni za ní...nasedli jsme do auta a další kdo byl na fotce je nějaký Luther Hargrevees.Zamyslela jsem se, jak je možné že bráška se narodil se superschopnostmi a není Hudson? Z přemýšlení mě vytáhl Diego. „ja chci řídit" řekl Diego, když viděl že Pětka si nasedl za volant.„moje auto, moje pravidla" řekl pětka a obrátil oči na volant
„děti... neřídí auto" odpověděl Diego se škodolibým úsměvem. "achh" řekl Pětka a protočil očima. nakonec si přesedl na druhou sedačku. šlo vidět že se mu to nechtělo vysvětlovat. Diego nasedl za volant a hodil pohled na mě „jedem?" Řekl mi Diego s úsměvem a já jen souhlasitě kývla. Diego nastartoval auto a pak už jsem slyšela jen motor auta, zahleděla jsem se na domy kolem kterých projíždíme, zatím co ostatní se smáli a Pětka si prohlížel fotku toho kluka jménem Luther. Nakonec jsem usla a probudila se až na místě kde na mě koukal Diego. „c-co je?" Zeptala jsem se stydlivě...„nic..teď jsem tě chtěl vzbudit" prohlásil Diego a vystoupil z auta a já hned za ním... když jsme vyšli ven, uviděla jsem opuštěnou restauraci ve které určitě nikdo nebyl tak 20let...chytla jsem Pětku za ruku a přitáhla ho k sobě. „Pětko? Co tu děláme? Vždyť tady nemůže přeci někdo bydlet?!." řekla jsem tiše. Pětka se jen na mě podíval s přesvědčivým úsměvem a prohlásil „on tu pracuje" „ou..aha" řekla jsem. Pětce nakonec přesvědčivý úsměv zmizel a vysvobodil si ruku a odešel za ostatními. Později jsem tam přiběhla i já. Když jsme vešli dovnitř, byl tam prach..skoro vůbec nic nešlo vidět..“„vidite tu neco nebo někoho?" Zakrikla jsem...a všichni se na mě podívali s pohledem že taky ne...„hele! Tu něco je!" Zakřičel Pětka z vedlejší místnosti...když jsme vešli do místnosti..byla tam samotná postel a jedna skříň která byla prázdná..„heh..to je asi k ničemu.." zasmála jsem se „tss ty jsi k ničemu" řekl pětka a odešel z místnosti a všichni ostatní za ním..nakonec jsem na skříni našla papírek kde bylo napsáno že Luther Hargrevees dává výpověď...chtěla jsem to všem ukázat ale v hlavě se mi ukázala věta co řekl Pětka: „tsss to ty jsi k ničemu“...„jsem preci k ničemu"   řekla jsem si a dala si ten papírek do kapsy. Když jsem odešla z místnosti, všimla jsem si že všichni jsou už venku před autem..„hejj vy jste to tak rychle vzdali?" Řekla jsem s úsměvem..Pětka se na mě jen podíval vražedným pohledem a nastoupil do auta..„ouu už mlčím pardon" řekla jsem a nastoupila také do auta...„nasla jsi něco?" Zeptal se mě Diego..zamýšlela jsem se jestli mu mám říct o tom papírku, ale nakonec jsem vyhrkla „ne.." Diego jen chápavě kývl a nastartoval auto...„kdyz jsme Luthera nenašli tak půjdeme na další, na-" Pětka to nestihl ani doříct a Klaus ho s úsměvem překřičel. „Vanyaa" „jo.." řekl pětka tiše.. všichni jsme se celou cestu smáli..vážně...cítím se s němi jako kdyby měli i něco společného se mnou..

Pokračování příště
Snad se vám tato kniha líbí ✨
Pokračování by mělo vyjít 15dubna..❤️☂️

Zase se chci omluvit za nějaké gramatické chyby ale 1. Autocorrect a 2. Špatný češtin🤣

           S pozdravem Vendy Hudson 😉😂☂️