Elementa

Vzít batoh, prodat batoh

Každopádně, hrad už byl opět na obzoru a zbývalo jen dojít ke králi. Pak si mohli v pořádku odpočinout. Ingus se už těšil na sametovou postýlku, polštářky, všechny tyhle krásné věci a nikdo se mu nemůže divit, když celý den jenom chodí. Když tedy konečně byli u schodů ze kterých předtím přišli, měli pravdu. Batoh byl pryč. Dania to sice tušila, ale i přesto si nemohla odpustit naštvané dupnutí. 

,,Dobře, když jsem viděl Lofta naposled utíkal pryč bez batohu, takže se buď vrátil a nebo ho ukradl někdo jiný. Takže-." 

Inguse přerušila zničená Lili která ukazovala na jakéhosi muže sedícího kolem pár věcí. Jedna z nich byl i batoh. Ten Daniin batoh. To jí samozřejmě hodně naštvalo a tak přicupitala k obchodníkovi a spustila. 

,,Ehm, ehm. Milý pane?" 

Začala příjemně, ale zřejmě to prostě nezvládla.

,,Ano prosým?" 

(Pokud se vám nelíbí jak nespisovně píšu, je to jen kvůli tomu, že obchodník by to napsal přesně takhle. Jestli se vám to ale líbí a chtěli by jste nespisovné češtiny více, navštivte a užijte si nějaké gay fanfikce. Děkuji.) 

,,Che, che. To-. To je můj batoh." 

Muž se zamračil a podíval se na batoh. 

,,Mhm. Ne, nemislím sy." 

,,Ale ano, ukradl jste mi ho, ležel tady na schodech." 

Obchodník se pousmál vložil ruce mezi sebe, přičemž jeho rukávy do sebe zaklesly. 

,,Tag to pak není váž, ne?" 

Dania to nevydržela a skočila na něj. Ingus s Lili se jen zírali jak se vlastně nic neděje. Po chvíli muž vstal držíc v ruce rozdurděnou Daniu. 

,,Pardon holčičko. Já vzít batoh, prodat batoh. Jednoduhé. Takže, jestli htsež batoh spjet, dej mi pět peněz." 

,,Všechny peníze mám v batohu. I můj nůž!" 

Pán se ještě o trochu víc pousmál a otevřel batoh. Nakoukl do něj a opatrně z něj vytáhl tři brhlíky. 

,,Och, děguji holčičko. To nevjeďel." 

Dania napřáhla ruku ze které vyletělo jen pár jisker. Obchodník to nevydržel a začal se ukrutně řechtat. Až teď si uvědomil že ji ještě nepustil a tak tedy takto učinil. 

,,Hele! Uděláme to takhle. Když vás porazím v souboji, dáte nám ten batoh. Jestli vyhrajete vy, můžete si obsah i batoh nechat." 

Kdoví jestli šlo o dobrý tah, až na mně, ale Ingus tak usoudil podle náramku ovládání větru pod rukávem. Myslel si že to nebude těžké. Hlupák. 

,,Okéj. Neňý proplém." 

Ingus se postavil doprostřed pozice a zaujmul pozici válečníka. To nemyslím jako něco v józe, ale prostě roztáhl od sebe nohy a zapřel se do nich, až se z toho všude zavířil prach. Obchodník se postavil naproti jemu a sejmul ze sebe svůj oblek. Asi by jste čekali nějaké cool zápasnického, ale měl jen kolem ohanbí omotaný jakýsi ručník. Dania to nezvládala a připadalo jí to odporné a Lili asi z trochu jiného důvodu odešla do hradu za svým otcem. Ingus byl připraven. Mezi ně se nějak přichomýtl nějaký kluk a ten to celé odstartoval. 

,,Tši, dva, jedeň, Teď!" 

Ingus měl bohužel zapojený okamžitý reflex a schoulil se do klubka na zaprášené zemi. Slyšel jen jak se k němu pomaloučku blíží kroky. Pak se spustil další reflex a po tom co do něj muž kopl, rychle naskočil na nohy. 

,,Je tuchej?" 

Obchodník se nedokázal neusmát. Ingus neváhala a vyvalil z dlaně silnější proud vody. Obchodníkovi to jen pohladilo chodidla, ale než stačil dodat nějakou výsměšnou gramaticky chybnou hlášku, Ingus na to šel od lesa a tak při spuštění dalšího proudu povyskočil. Muž tedy vypadal jako zmoklá slepice a to si nenechal líbít. 

,,Aaloo ka salaad!" 

Zakřičel a nastavil Ingusovi svou nohu, ze které vzápětí seslal silnou vzduchovou kouli. Ta byla natolik silná, že Inguse mírně odhodila. Ten už se na reflexy naprosto vykašlal a ihned se postavil na své již rozklepané nohy. 

,,Héé jáá!" 

Pokusil se Ingus říct něco hustého? Kdo ví. Jestli ano, tak se mu to moc nepovedlo. Jestli ne, není mentálně v pořádku. Při tomto mohutném a majestátním výkřiku k sobě přiložil ruce jako tehdy u Calamuse s Martina a nastala menší vlna, kterou však muž jenom obkročil a vyvalil z rukou malý vzdušný vír který Inguse okamžitě povalil. Bylo to beznadějné. Pokaždé když se nezvratný konec Ingus oddálit, on ho sejmul. Vždycky. Neměl šanci. Ležel tedy na té hnusné prašné zemi a jen poslouchal jak ten malý divný klučina řve jméno výherce. Tedy, asi to byl nějaký podivín, protože prostě zařval: 

,,Vihlává-. Ém. Opchodník!" 

Obchodník si klekl a klouček zvedl jeho ruku o vzduchu, jako při Wrestlerském zápase. Ingus zkroušeně vstal a prošel s hlavou zabořenou do země k Danie. Ta se na něj podívala a tak ho zmatečně poplácala na hlavě. 

,,Jo, jo. Che, che. Příště to vyjde." 

Ingus na to nijak nereagoval. Co by dělal? Nemají batoh - nemají nic. Lili vtrhla ze schodů a došla do oslavujícího davu, uprostřed kterého nesli na rukách obchodníka. Lili nahlas zakašlala a Muž opatrně sklouzl. Plácla na zem ranec ve kterém cosi chrastilo. 

,,Tady. Ještě pět bonusových brzlíků. Na rohlíky." 

,,Dobřé. To berů." 

Ingus na to nadšeně zíral a Dani spokojeně přikyvovala. Když už s batohem na zádech Lili s kulišáckým úsměvem procházela kolem Danii a Inguse, právě Dania si to nemohla odpustit. 

,,Máš to u mně." 

Lili se ještě o něco více pousmála. 

,,Jo, to mám."