Elementa

Pokoj číslo 24

Asi si říkáte že živel ohně je takový drsný a epický, prostě klučičí. Voda, ta je zase pro změnu víc něžná, klidná, holčičí. No, tak u Inguse a Danii to bylo přesně naopak. Ingus nikdy neměl nějaký přímo nejoblíbenější živel. Docela se mu líbil oheň, naopak nemusel zemi. To že mu byla přidělena voda původně nechtěl nějak prožívat, ale když se k vám dostane takováto dost důležitá informace, jste pak tak nadšený, že byste obejmuly prvního člověka kterého uvidíte. Což asi ale pochopíte, Ingus se tak moc přemohl že Daniu neobejmul. U kohokoli jiného by to totiž bylo ještě divnější než u ní. 

Ingus byl už jeden z posledních ve vyhlašování takže už zbývala chvilka a měl by být konec. ,,A jako poslední Jakob Vanlig, země! Dobrá, všem vám moc blahopřeji k obdrženým elementům! Nyní však musí nastat rozdělení do skupin!" Stařešina který se zdál uřvanější a uřvanější konečně na chvilku ztichl aby mu někdo podal listinu na to. kdo bude s kým na pokoji a v jakém. Bylo to seřazené podle toho jestli jste kluk nebo holka a věku přičemž Ingusovi bylo třináct. ,,Ehm, ehm. 1. pokoj...." Ingus hned věděl že tohle bude opravdu na dlouho a taky si uvědomil že nemůže být na pokoji s Daniou protože jsou pokoje rozdělené na holky a kluky. Po asi dvaceti minutách se stařešina dostal k číslu dvacet tři, tenhle pokoj byl přidělen Danie a dalším třem holkám. Dania na Inguse udělala symbol že musí jít za holkama, trochu se seznámit. Ingus na ní kývnul jakože mu to je zcela upřímně ukradené. Co mu ale už tak ukradené nebylo bylo číslo dvacet čtyři které padlo na něj a nějaké tři kluky, Wettera, Fjoera a Lofta. Ingusovi došlo že asi bude mít pokoj vedle Danii což bral jako bonus k tomu že bude na pokoji s nějakýma novýma klukama. Rozhodl se tedy že za nimi půjde, seznámit se a tak. K jeho štěstí už skupinka tří kluků byla zformovaná na okraji davu. 

,,Čau, já jsem Ingus." ,,Ou, fajn, rád tě poznávám Ingusi." Odpověděl jeden z kluků. ,,Já jsem Loft, ovládám vzduch a ty?" Inguse moc potěšila vstřísnost, a tak mu odpověděl. ,,Jo, vodu." ,,Aha tak to si budeš rozumět tady s Wetterem." Ostatní kluci ze skupinky se přestaly bavit. Wetter byl z kluků nejvyšší a vypadalo to že to bude když to tak řeknu "Vůdce skupiny". ,,Takže Ingus, huh? Fajn." Rozhodně minimálně působil dost jako vůdce. Potom si ale kluci dál povídali bez Inguse a tak  si sedl na zem a čekal než dojdou až na poslední pokoj. ,,Pokoj číslo sto dvacet pět, Proshloy, Nikogda, Nichego a Kaban! Tak, to by bylo všechno. Tady u mého kolegy si můžete vyzvednout klíče od domů. Vaše domy jsou vyhrazeny pouze pro učně. Po dokončení výuky se musíte přestěhovat. Já vás Tam dovedu." A ačkoli nikoho očividně moc nepřekvapilo že se bude bydlet v domech, Inguse to překvapilo hodně. Všichni vždycky říkali, jé, už se těším na můj krásný pokoj a s kýmpak tam asi budu? Hmm. Sakra, vždyť i v názvu téhle kapitoly je napsáno pokoj! Pak se konečně došlo k domečkům, nedivím se že je postavili zrovna tady, byla to Zemní zem (neptejte se mně kdo tenhle název vymýšlel). ,,Nu, klíče vám byli rozdány. na dveřích máte napsaný rozvrh. Oběd je ve 12:00. Zatím naschledanou." Stařešina odešel pryč i když to spíše vypadalo že se odplazil. Měl fakt dlouhé roucho. 

,,Tak, domek dvacet čtyři." Odvětil Loft. Ony, všechny ty domky byly vystavěné z fakt divného materiálu. Vlastně to byla prostě jenom hlína splácaná do tvaru koule která uschla na sluníčku a pak v ní vydolovaly pokoje. Vevnitř to nebylo moc luxusní ale to se dalo čekat. Když jste vešli dovnitř, nalevo v jednom ze dvou pokojů v celém domečku byla palanda, napravo ale trochu blíže dveřím byla druhá palanda. Byla blíž protože se tam ještě musela vejít koupelna která byla vybavená pouze provizorním umyvadýlkem vyrobeným (pochopitelně) z hlíny a díry vyhloubené přímo do země, fakt se mě neptejte k čemu sloužila. ,,Vážení, zabírám si horní palandy." řekl rychle Fjoer. Hned potom to řekl i Ingus u pravé palandy. Wetterovi se asi fakt chtělo, ehm, kakat. A tak nebyl moc nadšený z kakací díry. ,,Takže, Fjoere, tobě vybrali....?" ,,Oheň." Řekl tichým a temným hlasem což k jeho povaze moc nesedělo tak se raději všichni trochu zasmáli. Ingus ale nevěděl co by nudou dělal, takže šel navštívit Daniu. Trochu se bál že ho odtamtud vyhodí ale Dania se tam asi taky fakt nudila a tak když slušně zaklepal na staré dveře ze ztrouchnivělého dřeva, okamžitě mu otevřela. ,,Ah, konečně se něco děje." Dania zavřela dveře aby ji nikdo neslyšel. ,,Já ty holky nemůžu vystát! Jsou strašně nafoukaný a bla bla bla...." Nic jiného v tu chvíli Ingus neslyšel, protože, jako obvykle, vypnul téměř okamžitě když začala Dania mluvit. Měl by s tím něco dělat.