Elementa

Pozor! Rakeťáci!

Dobrá. Pokud celou knihou extrémně neopovrhovali, asi vám došlo o koho jde. Jak tak nad tím přemýšlím, možná vám to nemohlo dojít, když už je to dobrých pár kapitol co se objevili naposled. Zpoza budovy vylezli dva lidi. Jeden egoistický kluk a jeden špekatý ostrovan. Calamus a Martin. 

Oba byli pod prostěradlem, ale pokud máte v hlavě aspoň malou gumovou fazolku, dojde vám že jde ve skutečnosti. 

,,HůŮůŮůŮ!" 

Zahučí ještě konečně Calamus a shodí ze sebe prostěradlo. Chytnul se za čelo, ukázal na oba dva a pokrčil se do kolen. Pak se začal neuvěřitelně řehtat a brzy se k němu přidal i Martin. Ingus se s Daniou pomalu pustili, ale stále se nevědomky chytli za ruce. Takhle se tam smáli asi minutu a pak tedy přestali. 

,,Už jsi skončil?" 

Drze odvětila Dania a dala si volnou ruku v bok. Calamus okamžitě zvážněl a už se ani neusmíval. 

,,Jo? Tak pardón že jsem do našeho boje chtěl vnést nějakou tu strašidelnou vložku! Žiši..." 

,,Proč nás vůbec chceš dostat?" 

Calamus pokrčil obočí. 

,,No, vypadá to že máte velmi děravou paměť, ale zopakuju vám to, šmejdi." 

Calamus se po zbytečné urážce zahleděl do nebe a pak se podíval zpět na Daniu a Inguse. 

,,Sakra Danio, čekal jsem že máš lepší vkus. Tenhle cápek vypadá jako bezďák. Mimochodem. Jsem volnej! 

Pousmál se a mrknul na Daniu. Ta se na něj jen znechuceně dívala, protože nechtěla ať se jí Ingus na cokoli ptá. On ho radši ignoroval. Ve škole se mu normálně posmívali a tak měl už vypracované vcelku vysoké sebevědomí. Přemýšlel tedy jenom, proč by si co měl myslet. To, že všichni mlčí a vlastně ho asi i ignorují, Calamuse podstatně naštvalo. 

,,Kde je Lili? To jste se vy dvě holky rozhádinkaly?" 

Zasmál se svému velmi dospělému vtipu. Dania nahlas vydechla a ukázala opačným směrem než doopravdy Lili byla. 

,,Díkec, adios." 

Jenom tak mírně naznačil salutování a svižným krokem se otočil. Velice rychle ho potom následoval i Martin. Ingus mezitím stále přemýšlel o tom, co mu řekl ten chuligán. V hlavě mu to nějak nedocvakávalo, ale proč mu řekl že je bezďák? Dost možná proto, že ze samotného unavení měly jeho pytle pod očima depresi. To mu ale nedocházelo a nehodlal se prostě vzdá hloupým a nemužným spaním. Blé. Dania  mu vytrhla ruku, protože si zřejmě uvědomila krutou pravdu až moc pozdě. Na to chtěla však okamžitě zapomenout a párkrát luskla Ingusovi před obličejem. 

,,Rychle. Než se vrátí, určitě budou naštvaní a jejich Meowth nás zabije." 

Usmáli se na sebe a šli svou cestou dál. Stihli obejít teprve dva další domy a opět byli přerušeni. Tentokrát, však Lili, které pro jistotu řekli ať jde s nimi, načež odvětila že na ně zvysoka kaká. Takže pokračovali dále. Lili stejně tak trochu poslechla a byla obezřetnější než předtím. Řekl si, že udělají ještě pět domů, aby to měli do poloviny a nějak doufali že Lili s Loftem zvládli prolézt tu druhou. V jejich dnes už devátém domu to konečně našli. Oba upřímně už pořádně zapomněli proč to dělají, ale prostě to brali jako samozřejmost. U schodů tam byl roztáhnutý starý muž v elegantním, avšak roztrhaném obleku a kravatě. Bylo to zvláštní. Dania prohlásila že ho musí vzbudit, aby jim třeba řekl, kde je ten místní úchyl. Mírně do něj kopnula, ale když zjistila že to nezabírá, kopla do něj o něco silněji a to už fungovalo. 

,,Co, co? Co děláte v mim domě vy smradi malí?!" 

Zařval vylekaný stařík, přičemž se opřel o ruku a pomalu vstal. 

,,Pardon, nevíte kdo je ve vesnici místní úchyl?" 

Stařec se na něj nechápavě podíval a pak jen jednoduše odvětil. 

,,Jo, právě s ním mluvíš!" 

,,Počkat. Vy o sám sobě prohlašujete že jste úchyl?! Proč?" 

Muž se zamyslel a jednoduše odpověděl. 

,,No. Líbí se mi to slovo, ale kromě toho vlastním místní sídlo. To je fuk." 

Tentokrát se ke slovu dostala Dania. Rozhodla se to neřešit  soustředit se na hlavní. 

,,Neviděl jste náhodou nedávno takového malého kluka a únosce?" 

Stařec měl najednou nadšení ve tváři, protože se o něj a jeho věci aspoň někdo zajímá. 

,,No jo. To máte tak. To jsem zrovna pil kvalitní Anggur, když  okna své vily jsem zpozoroval právě tento zvláštní pár lidí. Koupili tu chleba a šli na tu sopku vedle vesnici, víc nevím. Informujte mě o vývoji situace. Díky!" 

Odseknul a zběhl někam pryč  za vilou. Dania si jenom spokojeně jehla do měkoučkého sena a ruce si přiložila na břicho. 

,,Ty tu chceš spát." 

Zeptal se Ingus a přilehl si vedle ní. 

,,Ne, já už spím. Tak co mě budíš?" 

Ingus už jenom mlčky dolehnul a spokojeně usnul.