Zase v base

4 0 0
                                    

Jak jsem ale již zmínil. To není absolutně vůbec podstatné. Měli by jsme se tedy vrátit zpět k Danie, neboť je hlavní fakt, že dobrá čtvrtinka všech zrovna strážících byla zaměstnána. Dalším a ještě o dost důležitějším faktem bylo, že bylo mnoho těchto lidí i venku. Za zdí. 

Dania se stále dál pomaloučku plížila a každým jejím krokem jí čím dál tím silněji bušilo srdce. Šlapala chvíli vysokou trávou, ale pak procházela lepkavým bahnem které jí dělalo větší potíže. Bahna už měla dost a jeho chování znala bohužel až moc dobře. Tohle jí tedy neudělalo ten největší problém. Došla na roh zdi a otočila se za něj. Tam byl nějaký hlavní vchod. Velká brána vedle které čnělo ono gigantické lávové jezero. Tvrz byla tedy spíš na okraji sopky, protože její velikost oproti jezeru byla žalostná. Hlavní však je, že se nějak musí dostat přes stráže... Začala opět přemýšlet. 

Mezitím se před druhou hlavní branou děly oslavy. Stráže se prostě začaly nudit a proto se rozhodli přinést alkohol a začít si pořádně užívat! Jedinému, komu se to zprvu líbilo byl Martin, protože je plnoletý, ale jelikož to, co se pak dělo není moc legální a já nechci aby měli problém, tak to tu neřeknu. Vrátíme se zase k Danie, ju? Dobře. 

Ta vlastně už dobrou minutu či dvě nic neudělala. Ačkoli. Vlastně celou dobu vymýšlela nový plán díky kterému se dostane až k lávě kde zachrání své přátele. Při tom přemýšlení si uvědomila, že se celý její plán odvíjí jen z domněnek a měla by udělat něco, při čem si je jistá. K lávě se i tak chtěla dostat, protože šlo o velmi dobrý orientační bod. Narychlo tedy vymyslela nový, důmyslnější plán díky kterému by to mohla dát. Vylezla přímo před oči vojáků. Ti na ní logicky okamžitě začali mířit zbraněmi. Většinou kopími, ale někdy se tam našel i nějaký ten palcát, nebo jiná zbraň. Dania se schválně snažila tvářit vyjukaně a vystrašeně, aby jí tito vojáci nechali být. A aby tomu dala ten dort na třešničku, zakřičela na ně. 

,,Ach né! Prosím, pomoc věrné stráže! Naše chaloupka se v oheň obrátila a má drahá matička se nedokáže dostat ven! Pomoc, prosím!" 

Dania taková nebyla. Neměla tendenci lhát a dokonce v takhle odporném měřítku, ale životy tří lidí byly ve velkém ohrožení a jak sama řekla, byli opravdu věrní a samotnou bez jakéhokoli pravdivého a rozumného důvodu by jí tam nepustili. Stráže však nebyly úplně blbé. 

,,Jsi si jistá holčičko? Široko daleko nevidím dým." 

Zabručel jeden z nich přičemž ostatní lehce zakývali kebulemi. Dania se pokusila rychle na něc inteligentního přijít. 

,,No... Je to v lesích, ne? Listí všechen ten kouř zachytilo." 

Řekla Dania pohrdavě, jako by to byla úplná samozřejmost a strážce co to řekl je hloupý. Ona sama si uvědomovala jak moc to nedává smysl, ale tajně tak nějak doufala, aby to nedošlo strážím. Nebudu vás nijak napínat, povedlo se to. Postupně tak polovina stráží odešla. Když už se to ale povedlo, Dania čekala lepší výsledek. Musela se tedy nějak popasovat s ostatními. 

,,A co tu tak stojíš? Nechceš těm chudákům dobrákům pomoct? Aspoň jim ukázat dům nebo něco." 

Řekl jeden ze zbylých venku stojících stráží. Danie jí ho bylo opravdu líto. Slušně sek ní choval a ona už opravdu nezvládala tu pitomou roli hodné holčičky. Rozhodla se, že všem zúčastněným jednoduše nakope zadky. Spadlo jí obočí až někam po zorničky a jenom ze sebe vyklepla. 

,,Promiňte." 

Strážci nechápala proč to říká, ale hned jak se chtěli zeptat, jednomu z nich Dania svižně podkopla nohy. Chápala že se na ní vrhnou, ale ona udělala chytrý vý-. Ne. Ten "hodný" strážce jí chytil pod krkem a vytáhl do vzduchu. 

,,Ty jedna malá zatracená šmejdko! Co sis myslela, ha?" 

Zamumlal. Dania ani nepípla. Mělo jí logicky dojít, že jí brzo prostě někdo dostane. Jenom nečekala takhle brzo. Strážce s ní vyšel dovnitř kde už se předtím rozhlížela a vyšel do jedné z chatiček rozesetých kolem zdi a někdy i více veprostřed tvrze. Ano. Sice jí vlekl právě do vězení, ale není to dobře? Jakože... Aspoň dostane informace ohledně Dominuse, Lili a Lofta. Strážce s ní a jejím opuchlým krkem vešli dovnitř a on s ní prostě jednoduše hodil o zem. Poušklíbl se na ni. 

,,Půjdeš s nimi až se to dozví vůdce." 

Přichechtl se zavřel dveře. Panovalo najednou neuvěřitelné ticho. Šlo slyšet každé nalomené stéblo trávy. Každá žížala plazící se po vlhké půdě. A pak i ostatní. Oni! Ti ostatní které předtím Dania hledala! 

,,Danio?" 

Odvětila krátce Lili schoulená v koutku se svými hedvábnými šaty teď už šedivými a zašpiněnými. Vedle byl Loft. Bylo super že tam je, protože u něj vlastně ani neměli jistitu že je naživu. No a pak samozřejmě Dominus, který jako jediný vypadal pořád stejně. královský synáček si na svoje luxusní šatičky nemohl nechat sáhnout. Dania se k nim pootočila a usmála se. 

,,Lili!" 

ElementaKde žijí příběhy. Začni objevovat