Elementa

Terrapole

Všichni se sebrali a odbíhali, protože se nemohli dočkat aspoň minimálního odpočinku. Když všichni došli do svých domků, začali se různě navštěvovat. Pokud by jste vyšli před svůj domek v tu chvíli, viděli by jste kolem pobíhat alespoň tři lidi. Mezi ně se asi po pěti minutách nudy připojil i Ingus. Chtěl jít za Daniou, ale když si on a všichni ostatní přebíhající všimli nějakého stařešiny, Rychle se schovali do prvního domku co viděli. Ingus to měl jen pár metrů k Danie, když si ale všiml stařešiny, v rychlosti vběhl do domku dvacet tři, nastala opravdu trapná situace. Hned co vletěl dovnitř, přilepil se na dveře a všiml si že se na něho všichni koukají. Dania mezi nimi ale nebyla. Stařešina spolu s dalšími asi šel kontrolovat domečky a tak by bylo docela blbé kdyby ho v té jeho nenašel. Musel tedy jednat. Ingus vykoukl z okna, zda jde stařešina zrovna kolem. Byl to sice nějaký obyčejný stařešina ale měl v ruce brašnu. Ingus po jeho chvilkovém pozorování stařešiny zjistil že pokaždé když dojde k nějakému domku, něco podá. Jediný způsob jak zjistit co to je, byl, dostat se do jeho domku. Na to však už bylo pozdě. Stařešina totiž už klepal na dveře domku číslo dvacet dva. 

Ingus ani pořádně nepostřehl že do toho všeho zmatku a napětí ještě bezdůvodně ječí holky. To však vyřešila Dania která přišla z koupelny a holkám vysvětlila že to je její kamarád a že se nemá čeho bát. Když sirény utichly, nastala chvíle aby Ingus začal myslet. Došlo mu že směrem k jejich domku vede z tohohle domu okno. Rychle ho otevřel a skočil do něj. Rozhodně to za to odřené koleno stálo, protože hned potom přišel stařešina do domku. Ingus doběhl k oknu i jejich domku protože kdyby šel předním vchodem, stařešina si toho všimne. Začal tedy ustavičně klepat na okno. Měl srdce až v krku. Slyšel jak se už dveře u holek zavírají, když v tom se konečně okno dokořán otevřelo a Ingus mohl veskočit dovnitř. Po doskočení Ingus seděl na podlaze jako by chtěl právě startovat na běžeckých závodech. Po chvíli si ale všiml že před sebou vidí boty toho co okno otevřel. Ingus odvrátil obličej do výšky a tam se na něj lišácky usmíval Fjoer. Vypadalo to že chce něco vítězoslavně dodat, ale jeho dialog v tu chvíli přerušil stařešina. Vypadalo to, že díky tomu smradu co se tu za těch pár hodin rozlehl moc dlouho nepobyde a tak jenom řekl. ,,Kluci, tady máte kompas a mapu. Jestli nejste moc leniví, můžete se pokusit vydat prozkoumávat okolí. Naschledanou." Stařešina si přidržel nos a potom rázným krokem vyšel z chatky. Wetter po něm dovřel dveře. Áh, vždyť už je tak pozdě, nikam nejdu. vydechl právě Wetter. Fjoer přikyvoval. Ingus vstal. ,,No to já půjdu!" Vyšel ze dveří a hned za jeho zády šel i Loft. ,,Půjdu s tebou. Tady je to příšerná nuda. Tak ukaž tu mapu." Na mapě toho bylo překvapivě hodně. Bylo tam fakt hodně měst, nějaké řeky, lesy, jezera a podobně. Rozhodli se že se vydají do Terrapole která byla z větších měst asi nejblíž. 

Asi po padesáti metrech čiré chůze si Ingus všiml že kousek za nimi se plahočí Dania ještě s nějakou holkou. Bylo mu ale trapné jít za nimi, protože s těmi holkami má teď asi trochu vybroušené vztahy. Oba šli dál a pak si Ingus všiml že stojí na kopci kde předtím byli s Daniou. A zjistil že kdyby ještě šli dalších asi dvě stě metrů, Terrapole by byla na obzoru. Už z dálky šlo poznat jak je to vyspělé město. Loft si všiml co je malým písmem napsáno na mapě u Terrapole. 85 Obyvatel. Když ale oba došli do města zjistili že mapa je asi tak stará jak vypadá. Hodně. Teď tu totiž žilo asi tři sta lidí! Všude se stále něco dělo, na ulicích jezdili povozy s koňmi, obchodníci u stánků pořád dokola vykřikovali tu samou větu a sem tam se mihl nějaký ten elementál v hábitu. Loft to tu trochu Ingusovi objasnil. ,,Víš, musíš podstoupit finální turnaj aby ses stal elementálem. Možnost nechat si element získají jen první tři vítězi turnaje." To Inguse sice překvapilo, ale pořád nemohl spustit oči z těch stánků a jídla, no a taky jídla a jídla. Ingus byl, ehm, gurmán. 

Domy tady byly podobné jako hlavní dům stařešinů u nich. A jak tak Loft a Ingus procházeli ulicemi, po chvíli procházení si všimli že na jednom kopci za městem je krásný palác. Ingus tam už už běžel, když v tom ho Loft zastavil že už je pozdě a měli by jít zpátky. Ingus na to smutně kývnul a pomalým krokem se vydal zpět. Vtom si všiml že na zemi leží mince. ,,Ou, ty jsi našel jeden brzlík!" Ingus si za to chtěl něco koupit, ale už se stmývalo tak opravdu šli.