Autobus silně zasyčel a prudce zastavil až to s Ingusem cuklo.
,,Konečná zastávka, prosím vystupte."
Ozval se medový hlas. Ingus ho ale neslyšel, protože mu ještě z pískání stále hvízdalo v uších.
,,Děléj! Konečná!"
Ozval se odporný hlas ještě odpornější řidičky autobusu. Tohle Inguse okamžitě probralo a donutilo opustit radši v rychlosti autobus. Ingus vyšel ze dveří autobusu a podíval se před sebe.
,,Jo! Jsem tu, tak já to fakt dal!"
Před ním stála obří budova, dvakrát větší než fotbalové hřiště s velkou prosklenou kopulí místo střechy. Ingus vykročil po cestičce vedoucí k budově.
Inguse vždycky fascinovali zápasy! Né trapácké zápasy kde do sebe bezcílně tloukli namyšlení svalovci. Né! Ingus miloval Živelné zápasy! Vysvětlím vám to. Celé se to hrálo ve velké kopulovité aréně kde místo podlahy byla tvrdá zem a okolo arény byl vodní příkop. Každý zápasník si na začátku své kariéry vybral buďto element nebo zbraně. A to vodu, zemi, oheň a vzduch. Ale jak to že člověk může z ruky šlehat plamen? Jednoduše, díky vynálezům člověka který také vynalezl i zápasy! Alberta Novice! Oheň a vítr funguje na jednoduché bázi přístroje určeného k buď vytváření ohnivých plamenů, anebo přístroj k dělání velkého poryvu větru. No, a voda a země funguje tak že jen natáhnete ruku a přesunete velkej šutrák, nebo litr vody, ,,Ale počkat, já když ukážu na kámen nic se nedějé?!" Ah, ano to je logické čtenáři, jelikož Albert Novis vymyslel právě pro tyto živly magnet s názvem Ferrumium. A v aréně voda nacházející se v rozích arény, (na bojování) právě Ferrumium, půda v aréně obsahuje obsahuje Ferrumium². Už chápeš? Jo? Tak pokračujeme v příběhu.
Ingus si všiml nějaké holky co na něj mávala před davem. Ingus se za ní rozběhl. Ten dav obsahoval asi pětset lidí! Ingus aspoň věděl, že je tu dobře. Živelné zápasy byli vždycky hodně žádané a Ingus měl opravdu štěstí, že se tu dostal právě on. A ačkoli to zní jako klišé z blbého filmu, už nezbylo žádné místo, ale jen on a nikdo jiný nedokázal zavolat přesně v tu chvíli do rádia, jako stý účastník. Lístky se normálně měli vybojovat v turnaji. Máma tam Inguse ale nepustila protože se bála že to je moc nebezpečné. Když ale vyhrál lístky jako jediný na světě bez práce, maminka neměla problém ho tam pustit. Všechno podepsala a tak, ale asi přehlídla to jak dlouho tam budou. Ingus to sám do teď nevěděl, ale mámě radši nic neřekl.
Ingus se podíval na holku co stála vedle něj. Ačkoli ho většinou oční kontakt bodal přímo do břicha, tady mu ani nevadil. ,,Já jsem Dania." Ingus nejdřív musel chvilku přemýšlet co mu řekla. ,,Co?! Teda, ehm, jo. Já jsem Ingus." Ingus si všiml že před diváky se nachází rozlehlé pódium na které právě kráčel shrbený muž s holí v ruce. Všichni ztichli. ,,Ticho!" Vykřikl starší pán na velký dav lidí stojící před ním, asi mu nedošlo že všichni už zticha byli, vytvořil tak velmi trapnou situaci. ,, Řekl jsem ticho!" Touto větou starší muž nasadil na už tak dost trapnou situaci korunu. ,,Všichni tu jsme proto, aby jsme zde přivítali nové kadety, kteří se hodlají stát, živelnými mistry!" Všichni najednou začali ukrutně jásat, Ingus se přidal, protože to udělala i Dania.
,,Klid, klid."
Konečně měl stařec reálný důvod velký dav tišit.
,,Každý z vás, jste podstoupili v každém státě na planetě turnaj, který změřil vaše dovednosti a oddanost stát se živelným mistrem!"
Ingus se musel trochu začervenat, docela se dřív i divil že lístek který získal byl pravý, protože měli z každého státu na světě vybrat jenom jednoho člena, pak ale zjistil, že asi dva dny potom co se vyhlásili výherci, onemocněla holka co měla zastupovat Ingusovu zem, proto ta hloupá soutěž.
,,A teď vážené dámy a pánové, mě následujte."
Stařec lehkými kroky odešel z pódia a vešel do brány hned vedle. Všichni vytasili svoje lístky které už měli přichystané, a podávali ho postupně muži v pískově žlutém hábu přede branou. Dania si stoupla hned před Inguse a usmála se na mně. Když oba došli na řadu, (a že to trvalo) dav se opět shromáždil, pro změnu za branou a po chvíli se celý začal hýbat.
Do teď byli kolem samí lidi ale až nyní, byl skvělý prostor na rozhled! Právě jsme byli asi v obytné oblasti pro písečné vládce. Jo, to jsem vám neřekl. Když je vládce opravdu dobrý a vyhraje nějaký turnaj, dostane vývojové stádium jeho živlu, jeho původní živel mu samozřejmě zbude. Písečný živel se vyvíjel ze země. Potom co dav roztahaný jak rozsypané MnM's prošel kolem tří písečných ulic plných domů z nějakého pískovcovitého materiálu či co, došel do ohnivé oblasti.
,,Vážení! Čeká nás výběr elementu!"
ČTEŠ
Elementa
ActionZkombinujte Avatar: Legenda o Angovi s Harrym Potterem a přidej špetku Hřaničářova učně. Teď na to všechno zapomeň a užij si můj zbrusu nový příběh o ovládání elementů. Zda-li tohle vidíš, dej mi aspoň šanci. No tak. Já čekám. Pořád. Tak jo, začíná...