Elementa

Tatínkova holčička

,,To bude mít pan král radost, co?" 

Tázal se veselý, natěšený voják. 

,,Jo, jo, to bude." 

,,Ale no tak, Lili, nemůže být tak strašný." 

Když konečně došli do hlavního sálu, voják vytáhl trumpetu a zatroubil jednoduchou melodii. Poté řekl. 

,,Na vědomost se dává, že princezna Lilie Bělonská Violeta Sakraková je na audienci!" 

Král zrovna seděl na trůnu který byl na konci místnosti a nechal se krmit hrozny nějakými jeho manželky nebo co, doufám. 

,,Co?! Lilinko! Lilinko moje, pojď za tatínkem!" 

,,Ne, děkuju." 

Lili se lehce pousmála, ale víc to opravdu nezvládla. 

,,Copak tu děláš? Hah?" 

,,S mými kamarády hledáme bratra, nevíš o něm nic?" 

,,Cože? né. Vždyť se má učit svůj element! Jo počkej, ty taky!" 

Lili nahlas vydechla a celé se to rozhodla říct. 

,,Dominuse někdo unesl a jeho únosce i s ním jsou někde tady, v tomhle městě! Takže okamžitě vydej příkaz, aby nikdo nevycházel zatím z města!" 

,,Dobře, klid holčičko. Hned provedu." 

Poukázal prstem na vojáka čímž pravděpodobně neverbálně podal příkaz. 

,,Nu, za pár hodin bude oběd. Mezitím si můžeš se svými kamarádíčky prohlédnout město." 

Lili se vykolébala ze dveří a pak už jen naštvaně scházela po schodech. 

,,Nenávidím ho! Viděli jste ho vůbec? To je neuvěřitelný, no fakt!" 

,,Vždyť nebyl až ta strašný, no tak můžeme se uklidnit zmrzlinou, projít se po městě a- mohli by jsme zkusit vydělat nějaké peníze!" 

Řekla Dania. Lili se na ni podívala a usmála se což mělo asi znamenat že má pravdu. Rozhodli se že dají dohromady nějaký plán, aby vozy a jiné věci nemuseli krást. Samozřejmě se však musel ukázat Loft a objasnit, že jde o strašný nápad. 

,,Děláš si srandu?! Ahá! Tak naše milovaná Lilinka má depčičku a tak se prostě nemůže o peníze doprosit svýho sakra bohatýho tatíka! No tak! Podpoř mě, Ingusi! Kámo." 

Ingus se podíval na všechny kolem, kteří teď na něj upírali jejich pohled a radši mlčel. Nebylo by dobré se připojit k nějaké ze stran. Prostě musí zůstat neutrální. Lili se tedy po chvíli sledování Inguse, který najednou sledoval velice zajímavý lomený strop. Hmm. To je zajímavé. Proč jen je lomený? Jo aha! Protože právě stojí na schodech! Tak to je něco. Ingus chtěl jen rychle očíhnout situaci co se děje vedle něj. Ale ještě než se stihnul otočit, do něj omylem bouchla běžící a hlavně plačící Lili co si rukama přidržovala oči. Vyběhl ven, kde bylo pěkně zamračené počasí a vypadalo to, že začne pršet. Ingus jen stál a snažil se jakožto neutrál udržet normální výraz. Loft složil ruce v bok a pokrčil obočí. Dania se na něj jen nevěřícně koukla a pak se otočila k východu a běžela stejným směrem jako Lili. Loft vykulil oči a podíval se na Inguse. Snažil se vypadat drsně, ale po chvilce co se na něj díval to nevydržel. 

,,Sakra!" 

Loft si kleknul a stejně jako předtím Lili si rukama překryl obě oči. Ingus si sedl vedle něj a začal se vyptávat. 

,,Ehm, promiň že jsem se tě nezastal... Jen jsem chtěl zůstat neutrální, ale to chápeš, ne?" 

Loft k němu zvedl hlavu. 

,,Myslíš že mě to neštve víc než tebe?! Všechno mohlo být v pohodě, kdyby jsi nebyl tak líný hovado a něco třeba i neřekl! Kdybys cokoli udělal, mohl bych teď sblížit na svoji stranu Daniu! Ona by se k nám přidala, Lili by jsme vyhodili z týmu a Dania by byla moje holka!" 

Ingus jen nevěřícně kroutil hlavou. 

,,Tak to tě štve? O to ti celou tu dobu šlo?! Dania je fajn, ale pochybuju že si ji získáš tím, že pomluvíš a vyhodíš její kamarádku přímo do blátivý kaluže! Chudák Lili. To si nezasloužila..." 

,,Takže už jsi taky s nimi? Ty neutrále..." 

Loft to říkal smutně a znuděně. Pak se jenom otočil a vešel přímo do deště který už venku panoval. Ingus nevěděl co dělat. Všechno bylo ztraceno. Všechno. Jediný způsob, jak by mohli pokračovat v cestě je odejít bez Lofta. Nebo jen s ním. A nebo odejít sám. Jen Ingus, kterého jistě po jediném kroku z města přepadne Martin, ve svých špekách ho udusí a on umře sám. Ingus nevěděl co dělat. Najednou všechno bylo šedivé. Možná to dělala slabá  mlha, možná déšť a možná to prostě bylo jen v jeho hlavě.