Elementa

Skvělé stráže

,,Lofte!" 

Okřikla zuboženého chlapce Lili, která si zrovna otírala hnědé cosi z boty. 

,,No jo, dobrý. Klid." 

Loft nedočkavě vyběhl pryč ze tmy, někam přibližně odkud přišli. Ingus s Daniou pomalu ke směru odvrátili oči a navzájem se bez mrknutí oka pustili. Poté spolu s Lili pomalu, už o něco víc v klidu odešli směrem Lofta. Postupovali po schodech a tma pomalu začala opadat a proměňovat se v čiré ranní světlo. Šli chodbami dál a dál, až došli zpět do královského sálu. Lili na trubadýry mávla rukou a ti okamžitě odložili trubky od úst. Král seděl na trůnu a prohlížel si knihu s nápisem Jak panovat: Snadno a rychle. Lili zakašlala do pěsti. 

,,Ehm, ehm." 

Král se vylekal až z toho knihu upustil. Složil ruce a váženě se na ně zadíval. Potom jen opatrně nohou zasunul knížku pod trůn. 

,,No, takže copak si pře-... Óh, ano! Získali jsme zprávu z té independetivní Lávové krajiny. Jeden sedlák říkal že zahlédl mého syna! To je skvělé, že?" 

Lili pokývala a trochu se i pousmála. 

,,Výborně, seženu ho zpět táto a tak si tu zatím počkej." 

Otočila se na noze a vesele si to vykračovala směrem pryč z hradu. Nemohlo se však stát, že by jí táta pustil. 

,,Počkej! Úplně jsi zapomněla na naše skvělé stráže, kteří tě mile rádi povedou a dovedou až k Lávovému jezeru Pashca. Pashca Ovum." 

Lili pohrdavě nahlas vydechla zády ke svému otci a zabočila ke schodům, ze kterých by mohli všichni spokojeně slézi nebýt Lofta. Byla u druhého schodu, ale otec jí ještě nepustil. 

,,Ale Pusinko." 

,,Co?!" 

Zařvala už dost naštvaná Lili. Tatínek se pousmál. 

,,Buď opatrná." 

Lili si odfrkla a s hlavou dolů sešla schody. Okolo ní se kromě Danii, Inguse a Lofta objevili dva vojáci s barevnými batůžky na zádech. Jeden byl malý a hubený a druhý vysoký a tlustý. Hubený z batohu vytáhl mapu a ukázal na druhou stranu jejich příchodu. Nikdo k tomu radši nic nedodával, protože se prostě nic říct nedalo. 

Šli po kamenité cestě a už po pár metrech, když ještě stále viděli město se jeden, ten malý voják musel ozvat. 

,,Ehm... Princezno?" 

Lili ho okamžitě přerušila, protože byla stále dost naštvaná kvůli tátovi. 

,,Co je?!" 

,,No... Nic. Jenomže já Hloupák i tady Loupák-." 

Loupák se naklonil k Lili. 

,,Zdravim!" 

,,-Jsme tady, takže nepotřebujete další posluhovače. Teda. My jsme dospělí a oni jsou jen děti." 

Lili už jednoduše ruply nervy. 

,,To se mi snad jen zdá! Mohli by jste vy dva hlupáci přestat žvanit tyhle hovadiny a normálně jen navigovat a chodit? Navíc... Stejně to je jen rovná cesta, k čemu máš tu debilní mapu?!" 

Hloupák chvilku uvažoval. To se jednoduše dalo vyčíst z jeho chování animované postavičky. Hladil si totiž chlup na bradě. Obecně si ho tam asi nechal narůst jen aby se mu lépe přemýšlelo. 

,,No... může se hodit." 

Řekl Hloupák vesele a přitom se na Lili podíval s vyceněným předkusem přes ret. Ta si promnula obočí a radši normálně dál šlapala. To si ale moc dlouho neužila, protože Loupák a Hloupák měli tendenci ji pořád na něco upozorňovat. 

,,Hmm. Je docela zima princezno, v batohu mám mikinu, takžé..." 

,,Ne." 

,,Princezno, slunce už je na nebi nějak moc dlouho, nezastavil se čas?" 

,,Ne!" 

,,No. Už jste nejedla dobrých pár hodin. V batohu mám nějaké to Kareqolo." 

,,Né!" 

,,Mhm. Princezno-." 

,,NÉÉ! Ne, ne, ne a ještě stokrát NE." 

Po této svízelné situaci už radši oba mlčeli a jen šlapali. Daniu s Ingusem bolely nohy, ale báli se jenom promluvit. Lili kráčela ladně a důstojně a na obličeji měla mrazivý pohled na cestu před nimi. Po chvíli došli k celnici kde ale nikdo nebyl. Lili tedy závoru jen tak opatrně překročila. Hloupák chtěl něco říct, ale Loupák mu rychle zacpal pusu, protože se bál víc vážené a křehké princezny než vězení. Po asi hodině čisté chůze Ingus silně zariskoval a konečně Danie řekl něco moc důležitého. 

,,Hej! Hej, Danio! To hnízdo tam vypadá jako výkal!" 

Ingus to samozřejmě řekl co nejpotišeji jen mohl a Lili na to nijak nereagovala. Později se oba nějak rozpovídali a Lili to nevadilo. Pak se s nimi začali bavit i stráže Hloupák s Loupákem a Lili byla jedině ráda že nemluví nějaký jejich blbosti. Nebo si jich jednoduše nevšímala, na rozdíl od Paschcy, která už byla pomalu na obzoru.