Sisters in the Scouting Legion ~DOKONČENO~

Kapitola čtvrtá

Hange
„Zavři oči," přikážu jí se smíchem a táhnu ji za sebou. „Můžeš," řeknu hned, co ji dovedu na místo a jakmile otevře oči, před sebou uvidí Beana a Swenyho. „Wow, můžu blíž?" zeptá se mě s nadšením.
„No jasně! Ale bacha, občas jsou hravější, než se zdá," řeknu hravým tónem. Rose s jiskřičkami v očích udělá krok blíže. „Tohle je Sweny a tohle Bean, no nejsou to fešáci?" vyjeku nadšeně a vyčkávám na její reakci.
„To je... Zvláštní pocit vidět titány znovu po těch letech..." řekla. Chápavě jsem pokývala hlavou. „Poslyš Rose," oslovila jsem ji.
„Hm?"
„Neřekneš mi o sobě ještě něco? Ten večer jsme to v jídelně nestihly."

Rose
Přiblížím se k nim. „Ale určitě, co by tě zajímalo?" Zeptám se s usměji se na ní. Pak po mně vystartuje titán a já se leknu, až skočím na Hange.
„Aaa! Nedobrý Sweny!" pokárám ho.

Hange
Tohle bylo poprvé po dlouhé době, co jsem kdy tak měla chuť Swanymu ublížit bez soucitu. Radši jsem s Rose trochu couvla.
„Klidně začni mluvit sama od sebe. Koníčky, jakou máš ráda barvu, cokoliv!" prohlásila jsem s úsměvem na rtech. Cokoliv Rose řekne, budu jí naslouchat a každou tóninu jejího hlasu si uložím hluboko do paměti. Měla krásný, přitažlivý hlas.

Rose
„No dobře," zasměju se v její náruči. „Miluji růže jako květiny. Ráda hrají na hudební nástroje a zpívám. Mám ráda zábavu a do všeho se vrhnu bez rozmýšlení," řeknu a podrbu se na zátylku. „Taky si i ráda někdy tajně zatancuji," dodám ještě, určitě by se ještě něco našlo, ale toto je nejhlavnější.

Hange
„Rada tancuješ, jo?" zeptala jsem se. Dostalo se mi odpověď ve formě přikývnutí a malého zčervenání se. Byla roztomilá, a ne málo!

Rose
Začervenám se, když se zeptá na tanec. Pak mě položí na zem a vezme mě za ruku, kterou políbí. Mam pocit, že mi vybuchl mozek. „Smím tedy prosit?" zeptá se mě a já souhlasím.

Hange
Souhlasí na mou výzvu k tanci. Položím ji svou levou ruku na její levý bok. Ona mi její pravou ruku položí na rameno a volné ruce spojíme v jedno. „Umíš valčík?" zeptám se.
„Trochu," sklopí zrak.
„Tak to dopilujeme," řekla jsem s úsměvem a začala dělat pomalé základní kroky, které Rose opakovala. Na to, že řekla, že jej ovládá trochu, umí celkem obstojně valčík, pomyslela jsem si a myšlenka mi vehnala spokojený úsměvná tvář.

Rose
Začne semnou tančit valčík. Moc ho neumím, ale s Hange mi jde dobře. Usměju se na ní. Moc se mi to líbí, dlouho jsem netancovala. Potom po tancování mi začne ukazovat své vynálezy a vysvětlovat k čemu slouží.

Hange
„No, tohle je z mé dílny asi tak všechno. Ještě mám nahoře laboratoř, tak jestli se chceš podív-"
„No jasně! Kudy?" nestačila jsem ani doříct otázku a už se mi dostalo kladné odpovědi. Vzala jsem jí to za ruku a s malými poskoky ji vedla do mé laboratoře, kde mám převážně nějaké vzorky na studování, knihy a výzkumy. Po cestě si všimnu, že za okny už slunce padá za obzor. Brzy bude večeře a s Levim tam máme na starost nové kadety. A sakra...

Rose
Všimnu si, jak Hange zkontrolovala čas a trochu se zděsila. Pověděla, že musíme do jídelny. Za chvíli tam máme být. Běžím, co nám síly stačí a Hange pak vyráží dveře s já si to tam hezky v klidu nakráčím a Sednu si vedle Emmy.

Hange
Zase jsme nehlídala čas a trochu víc se rozvášnila před Rose o mých výzkumech. Byla jsem ráda, že o to má někdo zájem. Vyrazím dveře a přiklusám k Levimu. Ten mě sjede nepříjemným pohledem.
„Jak šlo uklízení s-"
„Sklapni čtyřočko, jdeš pozdě."

***

Emma
Než jsem se stačila něco říct, byly obě pryč. S trochu pootevřenými ústy jsem koukala na dveře, za kterými mi zmizela sestra společně s Hange. Těm dvou by to slušelo spolu. Doplňují se navzájem a zapadají do sebe jako kusy skládačky.
Došla jsem k posteli Rose a začala ji znovu upravovat. Jen tím, že na ni skočila ji stačila celou rozházet.
Snažila jsem se mít chladnou hlavu, ale nervozita mě ovládla natolik, že se mi trochu třásly prsty. Uklidni se sakra, řekla jsem si v duchu. Z mého uklidňování sebe sama v mém nitru mě vyrušilo odkašlání.

Levi
Vejdu dovnitř a uvidím Emmu, jak upravuje jednu z postelí v místnosti. Když si mě stále nevšimla, tak jsem si odkašlal. „Jdeme uklízet," řeknu a hodím ji koště. Vidím, že ráda uklízí. S ní si budu rozumět.

Emma
Bez problémů chytím koště, které mi kapitán hodí. Úklid? Vůbec jsem teď tady neuklízela, pomyslím si trochu sarkasticky, ale dám se vesele do úklidu.
V místnosti panuje ticho, narušované jen zvuky úklidu. Všimnu si, jak chce kapitán otevřít šuplík od komody, ve které mám své prádlo. Nemohl o tom vědět, že jsem si už stačila vybalit, ale i tak jsem k němu přiskočila a šuplík mu před obličejem zavřela. Ani jsem si to neuvědomila, ale omylem jsem se rukou otřela o tu jeho.
„Odpusťte."

Levi
Chci otevřít jeden šuplík, ale přiskočí sem Emma a zavře ho zpátky. K tomu se dotkne mé ruky. „Odpusťte," omluvila se.
„Smím vědět důvod tohoto chování?" zeptám se s kamennou tváří.
„No, víte," začne a tváře jí mírně zrudnou, „v tom šuplíku mám svoje osobní věci," odpoví a na to já chápavé kývnu.
„Rozumím," řeknu a začnu se věnovat oknům.

Emma
„Rozumím," přikývne po mém krkolomném vysvětlení a začne se věnovat oknům. Nenápadně jsem si povzdechla a začala se znovu věnovat podlaze. Byla jsem nervózní a měla jsem i blbý pocit, že o tom věděl.

Levi
Měl jsem tušení, že tam měla nějaké osobní věci. Například prádlo. Jsem hold zvědavý. Ještě ty okna vyleštím a nádhera. Nadechnu se čerstvého vzduchu smíchaného s vůní leštícího prostředku. Pak začnu sledovat Emmu, jak uklízí. Šikovná holka.

Emma
Místnost byla hned o dost čistější. Už tu nebylo tolik prachu a okna se leskla. Podlahu jsem zametala podruhé, jelikož prachu tu bylo víc než dost. Ucítila jsem na abych zádech nepříjemný pocit, tak jsem se otočila. Můj a pohled kapitána Leviho se opět střetl. Nedokázala jsem jej udržet a rychle se otočila zpátky k zametání.

Levi
Po chvilce se otočí a jen na vteřinu se naše oči setkají. Pak se zase otočí zpátky. To je ale stydlivka. „Jestli chceš, provedu tě tady, abyste se neztratily."

Emma 
Byla jsem ráda, že jsem k němu byla zády, jelikož věřím, že i takového bručouna jako je Ackerman by můj překvapený výraz pobavil. Polkla jsem a pečlivě volila slova vhodné pro odpověď.
„Byla bych vám za váš čas, i ochotu mě tu provést, ráda," řekla jsme tiše a konečně sebrala odvahu a otočila se k němu čelem.

Levi
Pak se ke mně otočí čelem. Rukou naznačím, aby šla za mnou a začnu ji vysvětlovat kde co všude je. Je to chytrá holka a hned si to zapamatovala. Takových lidí jako je ona by mělo být víc.

Emma
Kapitán Levi mě provedl po základně Průzkumné legie. Jednalo se o něco jako sídlo a hrad dohromady. Majestátní, ale zároveň trochu do stylu hradu. Postupně jsem si do hlavy ukládala všechny informace, které mi Ackerman poskytl. Procházeli jsme zrovna kolem stájí, kde naše prohlídka také skončila. Když jsme zahlédla černého hřebce podobnému Stormovi, vzpomněla jsem si na večer, kdy jsme se omylem potkali ve stájích.

Levi
Jakmile jsem jí vše potřebné ukázal, dal jsem se k odchodu, jelikož jsem měl ještě něco na vyřízení a pak jsem musel zamířit do jídelny, ve které jsem byl o něco dřív než zbytek. Už jsou tu všichni kadeti kromě Rose. Hange ji zase někde zdržuje. Pak najednou málem vylítnou dveře. Hange je zase málem rozbila a Rose se přidá k ostatním.

~~·~~