Sisters in the Scouting Legion ~DOKONČENO~

Kapitola sedmnáctá

Rose
„Čas vypršel," řekne ironicky Ackerman. „Vstaň. Jde se zpátky do pokoje," řekne se zamračením na Emmu. Tady se někomu nelíbí, že hačá na studeném...
To je tak sladký, jak má Levi o ní starost. Počkat... to už musí odejít? Co já tu budu do zítřka dělat svázaná? Však takhle snad nejde ani spát! A co když budu potřebovat čůrat? Doufám, že tu semnou aspoň zůstane Hange.
Jsem zvědavá na soud. Nebude tak lehké se za mě přimluvit, že pro ně budu přínosná. Možná Levi když se přimluví. Tak by to mohlo klapnout. Na něj hodně berou.

Hange
„Erwine? Dohlédnu na ni," řeknu.
„Copak jsi na ni nedohlížela doteď?" nadzvedne jedno obočí.
„Rozumíme si. Třeba z ní ještě něco užitečného dostanu," trochu zalžu.
„Hm... Tak dobře, ale večer sem na noc půjdou stráže," řekne Erwin a odejde. Málem jsem radostí začala ječet! Sice jen do večera, ale lepší než nic.

Rose
Zahřálo mě to, co jsem slyšela. Uviděla jsem tu scénku s kapitánem a mou sestřičkou. Ušklíbla se na Emmu. Až budu zase volná, určitě ty dva někde zamknu. To zní jako plán, chichi. Pak odejde i Erwin a Hange dojde zamnou s lehne si vedle mě na posteli.

Hange
Když konečně všichni odejdou, odemknu si a vstoupím do žaláře. Zavřu za sebou a sednu si na postel vedle Rose. Uvidím její pohled.
„Kdybych měla klíče, tak ti sundám pouta aspoň z toho krku," povzdechnu si smutně.
„Nějak to vydržím," řekla a dodala k tomu malý úsměv.
„Jsi silná," vezmu jednu její ruku do dlaní a líbnu ji na její hřbet, přitom nepřeruším náš oční kontakt.
„To jen díky sestře a tobě," její úsměv se o něco málo rozšíří.
„Na tebe mi nikdo nesáhne, jakože se Zoe Hnge jmenuju!" prohlásila jsem a začala jí palcem hladit přes klouby na její ručce. Nikdo jí nezkřiví ani vlásek, jen přes mou mrtvolu!

Rose
Nemůžu si ani hlavu opřít o její rameno. Proplete si se mnou prsty a stiskne mi dlaň. Jsem ráda, že je tady se mnou. Jsem hrozně vyčerpaná a cítím se vedle ní v bezpečí. Po chvilce zavřu oči únavou a usnu.

Hange
Když Rose usne, její vlasy jí neposedně spadnou do obličeje. Ty odhrnu, ale hned na to si s nimi začnu hrát a sleduju, jak Rose poklidně spí.

Rose
Zdá se mi zlý sen. „Prosím, ne..." špitnu ze spaní. Pak uslyším uklidňující hlas mé Hange a hned je mi líp. Pak se mi zdá o tom, jak jsme si to spolu rozdaly ve sprchách. Na to se mírně ušklíbnu.

Hange
Rose začala dýchat rychleji a potit se. „Prosím, ne.." zamumlala. Chytila jsem ji za ruku a řekla:
„Rose, je to jen sen, všechno je v pořádku," říkala jsem dál uklidňující řeči. Chtěla jsem, aby věděla, že jsem tady s ní. Po chvíli to ustalo a její tvář uvolnila svaly. Pak se jí na rty vehnal malý úsměv a já si vzpomněla na naše tančení ve vodě a pak na incident ve sprchách. Musela jsem se široce usmát. Pak jsem musela odejít.

Rose
Ráno mě vzbudí stráž a Hange se snídaní. „Jé! Děkuji," řeknu s úsměvem a začne mě krmit.
„Musíš se posilnit, dnes je ten soud. Ale nemusíš se bát, určitě dobře dopadne," uklidní mě s úsměvem.

Hange
Řekla jsem Rose několik povzbuzujících slov a dál ji krmila. Cítila jsem v kostech, že soud dopadne dobře. Když dojedla, odložila jsem prázdné nádobí a znovu se na ni usmála. Chytila ji za ruku. „Slibuješ? Slibuješ, že to dopadne dobře?" řekne v otázkou v očích.
„Ano."

Rose
Odpoví mi kladně a usměji se na ní. „Kapitánko Hange, prosím nedotýkejte se jí," řekne stráž a Hange jim vynadá, co se do ní starají. Za pár hodin začne soud. Jsem nervózní, ale věřím, že to dobře dopadne.