Kapitola čtyřicátá šestá

13 6 0
                                    

Rose
Všimnu si, jak si Emma stoupne, jakmile se otevřou dveře, ve kterých stojíme. „Takže?" zeptá se jednoduše.
„Pak ti všechno povím," řeknu k Emmě, když po první otázce chtěla položit už otázku další, jakmile uviděla Pieck, která se držela u mě, celá vyděšená.

Hange
Nelíbí se mi, že se ta Pieck tolik lepí na moji Rose. Dobře, nezná to tady, bojí se a věří jen Rose, ale mohla by se alespoň pokusit nebýt tolik u ní.

Rose
„Tohle je jídelna," ukážu rukou a když se tam podívá, všichni přítomní stočí svůj zrak na Pieck. Radši jdeme do mého a Emmy pokoje. S Emmou se pak domluvím, jestli nemůže být u Leviho. Chci ji mít pod dozorem. Pro jistotu.

Hange
Nelíbí se mi představa, že bude s mojí Rose v jednom pokoji. Zkusím to nějak rozdýchat a ze začátku to budu tolerovat.

Rose
Poděkuje mi, jakmile prohlásím, že jsem jí ukázala tak vše, co tady potřebuje znát. Hodím očkem po hodinách. Zanedlouho bude večeře. „Bude jídlo," prohlásím a rozejdu se chodbou. Ještě se na ni ohlédnu. „Neboj. Pohlídám, aby ti nikdo neublížil," řeknu a ona už za mnou jde jako ocásek. Hange si to přicupitá vedle mě.

Hange
Chytím jí za ruku a jdeme do jídelny. Zkusím překousnout to, že je Pieck jak pes a Rose její paní. Usměje se a mně to vžene úsměv na tvář taky. Sice žárlím, ale něco mi říká, že Rose by mě nepovedla, i když netuším, co se tam někde daleko mezi nimi stalo. Dojdeme do jídelny a sedneme si ke stolu.

Rose
„Vážně vás nechápu, že jste na to tak rychle přistoupili," řekne k nám Pieck.
„Pomalu jsme neměli ani na výběr," řekne k ní Hange.
„Ale teď to dejme stranou a ty se snaž nás Ďábli z Paradiseu poznat," ušklíbnu se trochu.
„Oni nám říkají ďáblové?" zeptá se Hange a já kývnu.

Hange
„Zajímavé," řeknu a podepřu si tvář o dlaň a sleduju, jak do sebe obě nejistě dávají jídlo. „No tak... Snězte toho víc... Obě to potřebujete," řeknu a sama se udivím tomu, že mluvím i na Pieck. Přeci jen, budu si na ni asi muset zvyknout a mé podvědomí mi to dává jasně najevo.

***

Emma
Když ty tři odejdou, poté odejde i Erwin a zůstaneme tam jen já a Levi. Svěsím ramena a povzdechnu si. Jestli se o něco pokusí, nebudu váhat je zabít.

Levi
„Nejsem zrovna nadšený ho pustit, ale když to vyjde, porazíme naše protivníky," řeknu k Emmě a obejmu ji kolem ramen, když začneme odcházet.

Emma
„Levi?"
„Hm?" hodí po mě okem.
„Je špatně, když ho chci zabít?"

Levi
Polkl jsem a zamyslel se. „Způsobil tady rozruch a spoustu úmrtí, " řeknu k ní. Pokud to bude potřeba, zabiju ho sám.

Emma
„Jo ale... Sama sebe nepoznávám. Nikdy bych nikoho nezabila, co se týče lidí a zvířat, tak proč teď mám chuť se mstít vraždou?" snažím se, aby můj hlas zněl aspoň z části pevně, ale pro posledních slovech se mi zlomí.

Levi
Zastavíme se a já ji pohladím po tváři. „Protože to je nejjednodušší cesta," odpovím jí na otázku. Chvíli stojí a kouká se do prázdna. Byla celkem unavená z toho všeho. Přitáhl jsem si ji k sobě do objetí a pohladil ji po zádech.

Emma
Opřela jsem si o jeho hrudník čelo a objala ho nazpět. „Měla by ses najíst. Jdeme do jídelny, ať si nikdo nemyslí, že tě někde ohýbám," když to řekne, uchechtnu se a už mám hned lepší náladu. Přikývnu a vydáme se do jídelny. 

***

Rose
Přisedne si k nám najednou Sasha. Pieck se trochu přisune víc ke mně. Menší nervozita na ní šla vidět.
„Ty budeš Pieck, že?" usměje se na ni Sasha a já si trochu povzdechnu, ale pak se uchechtnu. Bylo celkem děsivé, jak rychle se občas nějaké novinky šíří.
„Tady máš prosím tě," dám jí zbytek svého jídla.
„Uuuu! Díky Rose, jsi zlatá," řekne a začne to do sebe sypat. Zakroutím nad ní hlavou a do chvilky se k nám přidá i zbytek party. Všimnu si, jak do jídelny vstoupí Emma. Usměju se a rukou jí pokynu na znamení, ať jde k nám.

Emma
Rose na mě zamává, abych si k nim přisedla. Nebudu lhát, je jich tam dost a nevidím místo, kam bych si přisedla. Smutně se usměju a sednu si k Levimu. Ten na mě povytáhne obočí, jelikož jsem si k němu sedla takhle poprvé.

Rose
Úsměv mi zmizí, jakmile si sedne k desátníkovi. Semknu rty a rozhlédnu se. Až teď jsem si všimla, že tady už není volné místo. Bylo mi Emmy najednou líto. Musí se teď cítit odstrčeně.
„Bavte se tu. Já si jdu sednout za sestřičkou," řeknu ke všem. Pieck s Hange a ostatními nechat můžu. Věřím jim. Sednu si vedle Emmy a nezapomenu málem přepadnout přes lavici.
„Kdo ti dovolil si sem sednout?" zeptá se mě Levi nezaujatě.
„Já sama," odpovím mu drze.

Emma
Rose si sedne k nám a mně to vykouzlí na tváři úsměv. „Nemusela sis sem sedat," řeknu a usměju se mírně.

Rose
Poplácám ji po rameni, pak se na ty dva zazubím a Emma tuší co se bude dít. „Rose, opovaž se," varuje mě a Levi pozvedne jedno obočí. Nejspíš nechápe.
„Kdy ze mě uděláte tetičku?" zeptám se a Emma se plácne do čela. To ale Levi trochu vyprskne čaj.

Emma
„Taková odpověď se mi nelíbí," založí si ruce. „Takže... Kdy teda bude mimčo?" zkusí to znovu.
„Rose!" okřiknu ji a rázem mi zčervenají tváře. Netuším, jestli studem nebo vztekem. Možná obojí.

Rose
Mávnu nad Emmou rukou a podívám se na Leviho. „Nevejrej na mě tak," řekne ale já nepřestávám.
„Sakra udělej nám dítě! Teda ne mně! Emmě. Já se taky budu starat," opravím se,  když to znělo trochu divně.

Emma
„Rose?"
„Bude dítě?"
„Bude hrob, pokud nezmlkneš. A v tom hrobě budeš odpočívat ty," řeknu s psychopatickým úsměvem a podívám se na ni. Kdyby to alespoň nevytahovala před Levim... Mám chuť ji teď uškrtit.

Levi
Přemýšlím nad tím, co právě slyším za konverzaci, když si utírám do ubrousku bradu od čaje. Pak se podívám na Emmu a nedá mi to. „Chceš dítě?" zeptám se ji pro změnu já a Rose začne tleskat jako malá.

Rose
„Hele, do doby, než umřu, chci být teta. Je vám to jasné?" řeknu k nim a pak vstanu a jdu za Hange, protože si Emma rychle stoupne. „Hange, pomoc!" skočím jí do klína.

Emma
Leviho otázka mě hodně vykolejí, ale poznámka Rose docílí toho, že mi zacuká v oku a prudce se zvednu. Rose... Teď si tě podám...
„Rose! Nebuď srab ty líná zadnice a příjmi svůj trest za svou drzost!" křiknu a rychlým krokem si to za ní šinu.

Rose
„Nepřijímám. Nemám zájem," řeknu v objetí Hange. Ostatní se tomu smějí. „Neodpověděla jsi na otázku," řeknu s úšklebkem a kývnu na Leviho.

Emma
„Myslím, že ani odpovídat nebudu," zašeptám a přiskočím k nim. Chytím Rose za ucho a odkráčím s ní z jídelny. Mezitím na mě křičí, že to bolí a abych jí pustila. „Na to zapomeň milá sestřičko."

Rose
„Au! Auau! Auví!" kňourám. „Ale no tak, milá sestřičko... Na tom není nic špatného!" zazubím se na ní. „Auuu!" zatahá mě znovu za ucho.

Emma
„Co? Na tom není nic špatného? Jistě že je! Vždyť já ani nevím, jestli děti chci a už vůbec nevím, jak to má Levi," řeknu a pustím ji.

Rose
„Vždyť se tě ptal, jestli chceš. Vypadá, že on taky chce dítě," uculím se na ni a pak jí začnu utíkat. Znovu skočím k Hange do náruče.

~~·~~

Sisters in the Scouting Legion ~DOKONČENO~Kde žijí příběhy. Začni objevovat