Kapitola čtyřicátá sedmá

12 6 0
                                    

Emma
Vběhne zpátky do jídelny a já nad tím mávnu rukou. Radši pro jednou budu sobecká a ušetřím se těch pohledů. Vydala jsem se k nám do pokoje a zamkla se v koupelně. Chci mít chvíli samotu a klid na sprchu.

Rose
Povzdechnu si, když se nevrátí. Dojíme večeři a já se pak s Pieck vydám k nám do pokoje. Hange nás doprovodí, ale pak musí odejít. Trochu nad tím posmutním.

Emma
Podívám se na sebe do zrcadla a zamyslím se nad Leviho otázkou. Myslel to vážně, nebo jen ironicky? Už si nejsem jistá vůbec s ničím...

Rose
Zaťukám na dveře od koupelny. Otevřou se a stojí v nich Emma. Pokynu Pieck, aby šla do sprchy.
„Promiň, že jsem byla taková," vyslovím omluvu. Hold občas neznám svoje meze. Pravda je, že jsem vždy se chtěla starat o dítě, ale chlapi ráda nemám a miluji Hange. K tomu všemu dost možná brzy umřu.

Emma
Smutně se usměju. „V pohodě, nemyslela jsi to zle, ale já jen..." sama nevím, co mi na tom tolik vadilo. Měla bych jít teď za Levim? Upřímně se teď celkem bojím za ním jít...

Rose
„Myslím, že bys za ním měla jít," řeknu, když si všimnu, jak se zamyslí. Poznala jsem na ní, co se jí tak může honit hlavou. „My to tady zvládneme," kývnu s malým úsměvem ke koupelně, kde je teď Pieck. Poplácám ji po zádech.

Emma
„Ty mi vidíš do hlavy, že jo?" zasměju se, ale nevím, jestli to zasmání bylo upřímné, nebo spíš z čirého zoufalství.

Rose
„Mám skvělou intuici," mrknu na ni. „Tak pohni tím svým velkým zadkem a mazej," zasměju se.

Emma
„Já ti dám velkej zadek," prohlásím a dám jí malý pohlavek. „Myslíš, že je to dobrý nápad?" zeptám se znovu nejistě. Popravdě bych teď s Levim nejradši nemluvila vůbec.

Rose
„On ti hlavu nekousne, Emmo. A radši bych si být tebou užívala s Levim, protože to teprve začne peklo na zemi, a nemůžeme ani jeden z nás slíbit, že přežijeme. U mě to je jedno, stejně nemám moc času," řeknu k ní s upřímným úsměvem a plácnu ji po zadku. „Hijé!" zažertuji.

Emma
Zasměju se nad jejím hloupým humorem, ale nebyla jsem nadšená z toho, že svou smrt už přijímá. Vždyť ta šance tady ještě je. Po chvíli přemlouvání otevře dveře a doslova mě z nich vyhodí. Naneštěstí padnu Levimu přímo do náruče. To teď přišel, nebo poslouchal za dveřmi?

Levi
Chystal jsem se za Emmou, ale zpoza dveří jejich pokoje jsem slyšel nějaký řeči Rose. Pak se otevřou dveře a spadne mi do náruče Emma. „Přímo na čas," řeknu k ní a malinko se mi zvedne jeden koutek.

Emma
„L-Levi! Co ty tady?" zasměju se nervózně. Měla jsem v plánu nejdřív jít na čerstvý vzduch a pročistit si hlavu, než za ním půjdu a ne to, že mě Rose vyhodí ze dveří a že Levi už před dvěma...

Levi
„Přišel jsem za tebou," řeknu a vidím, jak bledá je. „Co takhle jít se dívat na hvězdy?" hned navrhnu.

Emma
Jen přikývnu. Teď jestli bych začala mluvit, koktala bych a to nechci.

Levi
Chytnu ji za ruku, a jdeme spolu na balkón. Často jsme sem spolu chodili. Je to krásné a uklidňující.

Emma
Stoupnu si vedle Leviho k zábradlí a zakloním hlavu, abych viděla na hvězdy. Zhluboka jsem se nadchla studeného, nočního, čerstvého vzduchu a pozorovala ty svítící tečky na obloze. Bože Rose... Do čeho jsi mě to namočila?

Levi
Sice nechci narušit tak poklidnou atmosféru, ale nedá mi to. „Promiň," omluvím se, „Promiň, že jsem se ptal. Respektuju tvé rozhodnutí," řeknu k ní a jednou paží ji obejmu kolem ramen.

Emma
Zarazím se. „Vždyť jsem ti ani neodpověděla..." zašeptám si pro sebe. Rose? Jestli jsi mu stačila něco vykdákat, tak jdeš na porážku, slípko jedna, pomyslím si...

Levi
„To nevadí, i tak to respektuju," řeknu k ní a políbím ji do vlasů, pak pokračují ve sledování hvězd.

Emma
Stojíme tam a sledujeme hvězdy. Pak se můj pohled ale stočí na Leviho tvář, který sleduje hvězdy. Ty bys chtěl děti, Levi? zeptám se ho v myšlenkách. Je mi jasné, že mi neodpoví, ale jsem až moc velký srab na to, se ho na to zeptat nahlas.

Levi
Jaké by to bylo mít malého spratečka? Chtěl bych se jí zeptat, jestli by chtěla, ale nechci ji naštvat.
„Tak pojď, budeš moje miminko," řeknu z legrace a vezmu si jí do náruče a pěkně jdeme ke mně do ložnice.

Emma
„Ty už jsi stejnej jak Rose sakra!" řeknu se smíchem v hlase, když si vzpomenu, jak něco podobného mi řekla Rose a snažila se mě zvednout a když jí to nešlo, dala mi můj palec do pusy. Bouchla jsem ho párkrát do hrudi, ale i tak to nemá na Leviho žádný vliv.

Levi
„Na tvou sestru v tomhle nemám," namítnu da lehnu si s ní do postele. „Hej... Chci zkusit, jak bys vypadala těhotná," řeknu najednou zvědavě a dám jí polštář pod halenku. „Taková baculka," zavtipkuji a oba se tomu zasmějeme.

Emma
„Já ti dám taková baculka!" dám mu pohlavek. „Normálně jsi ještě horší jak moje sestra!" neodpustím si a vytáhnu si polštář zpod halenky.

Levi
„A další důvod, proč mě miluješ," řeknu a lehnu si na ni. Polštářek mi dělají její prsa.

Emma
Levi si ze mě udělá matraci a hlavu si položí na můj hrudník. Zkroutím očima jako otrávený puberťák a začnu si hrát s jeho vlasy.

Levi
V této poloze jsem velmi spokojen. Užívám si posledních dobrých s klidných chvil, než nezačne válka mezi světy.

***

Emma
Ráno se probudím a jsem celkem rozlámaná... Levi na mě usnul a co si budeme, jako peříčko fakt není. „Levi..." řeknu protáhle a on jen zamručí. „Vstáváme," zkusím to znovu a trochu ho poplácám po tváři.

Levi
Neochotně otevřu oči, a uvidím, že stále ležím na Emmě. Zamručím a vstanu tedy. O několik dní později se vydáme vyhodit toho parchanta z ostrova, doufaje, že svůj slib dodrží.

~~·~~

Sisters in the Scouting Legion ~DOKONČENO~Kde žijí příběhy. Začni objevovat