Kapitola patnáctá

21 4 0
                                    

Hange
„Ááá! Moje titánka se probudila," řeknu, jakmile se Rose prudce posadí a okovy zachrastí „Promiň, je to jen pro jistotu," poukázala jsem na okovy.
„Teď mě z-zabiješ?" zeptala se vyděšeným hlasem.
„Blázníš?" vyjeknu. „Proč bych to dělala? Ty okovy jsou z toho důvodu, že Erwin nechtěl riskovat a moc se mu nedivím, ale zabíjet tě nebude nikdo, ani kdyby to rozhodl nejvyšší soud," prohlásila jsem a sledovala její reakci.

Rose
Trochu si oddechnu. „Promiň, že jsem ti to neřekla. Nejspíš bys mi ani nevěřila a... Ještě do teď jsem nevěděla, jak to ovládat," řeknu k ní omluvu a spadnou mi vlasy do očí. Ani teď vlastně nevím, jak to ovládat, ale nechtěla jsem jí tím vystrašit nebo tak něco.

Hange
„A už to víš?" zeptám se.
„Pravděpodobně ano, ale nejsem si přesně jistá, co vyvolalo proměnu, možná když jsme přišla o nohu-" zarazila se. Rychle odkryla své nohy a když viděla, že je má obě, oddechla si.
„Ty sis nechala dorůst nohu? Sama od sebe?"
„Nevím, jak jsem to udělala. Asi to je automat..."
„To je hustý!" nalepím se na mříže.

Rose
Jsem ráda, že se mě nebojí a nechce mě zabít. „Jak dlouho tady takhle budu? mám hlad," řeknu k ní. Ona odběhne někam a vrátí se s polévkou. Otevře mříže a zase za sebou zavře. Začne mě krmit a já se na ni uculím. „Děkuji," řeknu s plnou pusou.
„Když se dokážeš proměnit v titána, jakože jsi na nás nedostala chuť?" plácne a uchechtne se tomu.
„Dokážu ho ovládat," odmlčím se.

Hange
Udělala jsem nespecifický zvuk, když jsem slyšela, že ho dokáže ovládat. „To je super!" rozkřiknu se po cele nadšením jako malé dítě na pouti a začnu kopat nohama, až málem vyliju zbytek polévky mně a Rose do klína.

Rose
Málem nám vylila polévku do klína. „Ano, ale taky to bylo poprvé. Moc si toho nepamatuju..." povím. Poslední, co si dokážu vybavit je, jak se bez nohy řítím k zemi, pak nějaké záblesky v mlze společně s nesnesitelným horkem a pak jak mám půlku těla v mase titána.
„Ty jsi mi ale neobyčejná dívka," uvidím v jejích očích jiskřičky a znovu mi dá do pusy polévku.

Hange
Krmila jsem jí polévkou dál, dokud všechnu nesnědla. „Šikovná," pochválím ji a poplácám po hlavě, jako kdyby byla pes. Ona se tomu zasměje. Od samého začátku jsem poznala, že se nejedná o obyčejnou osobu. Už jen ty její vlasy, její projevování. Je titan a k tomu všemu sakra dobrá v sexu. Naklonila jsem se k ní a vytiskla jípolibek na čelo.

Rose
Nahne se a políbí mě na čelo. Znovu se na ni uculím. Pak si ukradne polibek. Později uslyšíme kroky, zajímalo by mě, kdo to je. „Je Emma v pořádku?" zeptám se, když uvidím velitele Erwina. Nedůvěřivě si mě prohlíží.
„Hange, co tam, sakra, děláš?" zeptá se s trochou ledu v hlase.

Hange
„Eeee.... Že by dohlížím na Rose?" rejpnu si trochu. Nemusí ani nic říkat, abych nepoznala, jaké emoce v něm panují. Vzala jsem prázdnou misku, naposledy se usmála na Rose a odešla z cely. Ještě se vrátím.

Rose
Hange na nějakou tu minutu odejde a já mám strach co od velitele přijde. Cítím se jako nějaký nebezpečný objekt. Chci Hange mít u sebe.

Hange
Když jsem se vrátila, Erwin už mě nechtěl za Rose do cely pustit. Byla jsem na něj naštvaná, ale nemohla jsem odporovat, i když jsem tak moc chtěla.

Rose
Znervózňuje mě jeho pohled, ale aspoň, že tu je Hange. Polkla jsem jízlivě a čekala, co řekne.

Hange
„Jak jsi to udělala?" zeptal se Erwin. Rose na něj nejdřív hleděla, pak sklopila pohled.
„Nevím, tohle bylo poprvé," řekla a dál se nevyjadřovala. Ale Erwin kladl další otázky. Být na jeho místě, tak bych se taky tolik vyptávala, ale trochu víc asertivně, jak je u mě zvykem.

Rose
Zeptá se znovu dalšími otázkami, ale nevím, jestli mu mám odpovědět. „Je pro nás důležité sehnat informace, aby tě nezabili. Sám osobně si myslím, to určitě i Hange s Levim, že budeš dobrá zbraň proti titánům. Tak mi prosím odpověz," řekne mi. Stejně by se to dozvěděli.
„Když jsem byla dítě, otec mi dal injekci s nějakou neznámou látkou. A pak," odmlčím se a podívám se na něj, „nic moc si nepamatuju. O všem ví Emma. Z vyprávění jsem ale svého otce prý pozřela, abych zdědila jeho schopnost převtělit se," řeknu tedy. Doufám, že jsem toho neřekla moc. „Při nejlepším si to nechte pro sebe," řeknu trochu drze.

Hange
Normální titan se může proměnit zpátky na člověka, když sežere člověka se schopností proměny na titána? To znamená že-
„Takže titáni podle všeho dřív byli normální lidé a můžou se na lidi zpátky proměnit, když sežerou člověka se schopností titána?" zeptá se Erwin, než vůbec stačím dokončit svou myšlenku.
„Je to dost možné," řekne Rose, „Ale to nemění nic na tom, že to jsou zrůdy," řekla o něco tišeji.
„V té injekci... Co to bylo za látku?" položil další otázku.
„Už jsem říkala, že nevím, co to bylo za svinstvo. Navíc tohle znám jen z vyprávění. Pamatuju si akorát, že otec mě odvedl do lesa a injekci. Zbytek mi vyprávěla sestra," shrnula rychle, jako by jí bylo nepříjemné o tom mluvit. Já jsem hltala každé její slovo a nemohla se nabažit jak těch informací, tak jejího hlasu.

Rose
Je mi nepříjemné o tom mluvit. Přece jsem snědla svého otce. Furt se mě ptají na tu injekci. „Co dalšího víš o titanech?" zeptá se mě na konečně na jinou věc.
„Tolik, kolik vy," odpovím mu a on nevypadá zrovna moc spokojeně. No nemůžu vědět všechno na světě. Pak uslyším další přicházející kroky.

Hange
„Erwine, nemůže vědět úplně všechno," napomenula jsem ho trochu. Viděla jsem, jak se Rose s odpovídáním trápí a byla unavená. Nepříjemně zamručel, ale nic nenamítal. Zaslechla jsem kroky, které šly k nám od vchodu. Otočila jsem se abych zjistila, kdo tedy jde.

~~·~~

Sisters in the Scouting Legion ~DOKONČENO~Kde žijí příběhy. Začni objevovat