Sisters in the Scouting Legion ~DOKONČENO~

Kapitola třicátá třetí

Emma
„Tak tohle vám netoleruju, mladá slečno. Máte domácí vězení," prohlásím, jako kdybych byla její máti.

Rose
„No počkat, ale já nemůžu mít domácí vězení!" udělám psí pohled a ona na mi očima říká: „Ne? Já bych řekla, že ano." „No tak sestři... byla to jen sranda. Já už zlobit nebudu."

Emma
„Kdybych byla tvoje máma, už ti dávám na holou."
„Ale nejsi, a naplácat mi může jen Hange, takže," řekne a udělá svatoušský úsměv. Místo toho ji přetáhnu polštářem po palici.
„Tak buď na chvíli práskačka a povídej!" skočím do sedu na postel a Rose se na moji posteli rozvalí.

Rose
Uchechtnu se. „Chceš jako vědět, jak jsme to tam Levimu vše poházeli a rozdaly si to na jeho stole?" zeptám se. Zvědavka jedna.

Emma
„To ani ne. Tak nějak jsem si podle toho bordelu, který jsem po vás uklízela, dokázala představit," nad tou představou se mírně zaksichtím.

Rose
„Klidně ti ukážu, jak se to dělá," řeknu k ní a seberu její polštář.
„Opovaž udělat něco perverzního," varuje mě. Já udělám moji a Hange oblíbenou polohu a předvedu ji, jak to s Hange děláme na jejím polštáři. Šklebím se na ni.

Emma
„A prej že já jsem tady ta uchylná!" dám jí pohlavek. „A na ten polštář si nech, víš co," usměju se. Nebudu mít hlavu na něčem, na co tiskla svůj rozkrok má sestra a k tomu všemu ještě předtím si rozkrok třela s jinou ženou.

Rose
Nechá mi svůj polštář a vezme si můj, který by netknutý. „Ale prosimtě. Ty toho naděláš," zasměju se jí, ale pak zvážním. „Ty jim zítra budeš říkat o tom, jak dlouho ještě budu žít?"

Emma
Otočím se na ni trochu překvapeně. „To taky. Musíme jim toho říct co nejvíc," řeknu a vyměním naše polštáře.

Rose
„Nemůžeš jim to říct. Hange z toho bude smutná a já jí řekla, že s ní budu navždy," fňuknu k Emmě. Ta na mě chvíli kouká, ale pak ke mně přijde a obejme. „Co když bude na mě naštvaná, že jsem jí to neřekla a dala jí falešné naděje do budoucna?"

Emma
Trhalo mi srdce ji takhle vidět. „Musím to říct. Bez toho to nepůjde," řeknu k ní smutně. „Ještě ta schůze ale není a doufám, že všechno to vysvětlování necháš na mě. Vlastně budeš muset," usměju se. „Pojďme se bavit o něčem veselejším, jo?"

Rose
„Dobře. Takže to s Levim táhnete, jo?" i přes smutek se na ní ušklíbnu.

Emma
Tváře mi okamžitě zrudnou. Podrbu se na zátylku. „J-jo, vždyť jsem to říkala... Ale proč se bavíme o nás?" zasměju se nervózně a pak si vzpomenu. „Spalo se tady Hange dobře?"

Rose
„Emmo to jsou otázky. Se mnou by se Hange spalo všude dobře," řeknu egoisticky a dostanu polštářem do ksichtu.

Emma
Dostane polštářem do obličeje. Jak jinak. „No já jen, že tady byl celkem bordel, a nejen tady," narážím na naši koupelnu.

Rose
„Ups. Toho jsem si nevšimla," nervózně se zasměji. Pak jdeme spát. Během toho, co spím, se sem vkrade potichu Hange a lehne si do postele za mnou, kde mě obejme a usne taky.

Emma
V noci se převaluju a nemůžu spát. Zpozoruju, jak se sem někdo vkrade a vleze si k Rose. Hange... Počkám, až ty dvě usnou a vydám se z pokoje pryč. Projdu se a snad se unavím natolik, abych dokázala usnout. „Noční procházka?" trochu se leknu, když za sebou uslyším hlas, ale už nevyjeknu. Otočím se a za mnou stojí Levi se založenýma rukama.

Levi
Cukne mi v koutku, když vidím, jak sebou cukne. Otočí se a její malý úsměv mě potěší. „Už mě neděs," opře si svoje čelo o mou hruď a já ji pohladím po vlasech, načež ji přivinu do objetí.
„No jo furt. Chceš abych šel spát k tobě?" zeptám se. Posledních několik nocí jsem u nich přespával nebo Emma u mě. Oběma se nám tak spí lépe. Odpoví mi, že je u nich Hange, ale pokud nedělají prasárny, nemám s tím problém. Po chvíli povídání a sledování hvězd se odebereme k nim na pokoj a když si lehneme, přitáhnu si ji k sobě.

Emma
S maličkým úsměvem na rtech se mi podaří usnout. Uslyším nějaké mumlání z vedlejší postele, a to mě probudí. Jako první uvidím Leviho, jak má při svém lehkém spánku pootevřené rty a vypadá hodně roztomile. Opatrně se otočím, abych ho neprobudila a kouknu na ty dvě. Musím se trochu uchechtnout, když vidím, v jaké poloze jsou. Rose rozvalená po celé posteli a Hange držící se jí jako klíště.

Rose
„Já nechši vštávát Hangee..." mumlám ze spaní a pak mě probere odkašlání. Převalím se na bok, čelem k druhé posteli a pootevřu oči. Vykřiknu leknutím a Hange se vedle mě z toho poleká a vystřelí do sedu. Kvůli prudkému pohybu sletí z postele.

Emma
Levi si vedle mě sedne a nepříjemně se na ty dvě podívá. Já mám co dělat, abych nezačala říkat, jak moc ty rozcuchané vlasy a rozespalý výraz ho dělá roztomilým. Ty dvě by jistě dostaly nezastavitelný záchvat smíchu.
„Že jsme fakt nešli ke mně, byli bychom ušetřeni tohoto skřeku," řekne mi a já se musím jen pousmát.

Rose
„Tak to pardon," řeknu a Hange se tomu zasměje. Levi se vyhrabe z postele a začne se upravovat. Hodí na mě a mou sestru pohled.
„Nezapomeňte, že je dneska ta schůze, takže nepřijděte pozdě. Koukám se na tebe, čtyřočko," poslední větu řekne k Hange a mně do žaludku hned vstoupí nervozita. Moc dobře vím, co to znamená.

Emma
V čas oběda bude naše schůze. Všichni ostatní musí být v jídelně, jinak by měli problém. Tahle schůze je tajná a je příliš nebezpečné, kdyby nás někdo odposlouchával a nějaké informace by se tak mohly dostat ven.
„Nervózní?" zeptám se Rose, která vypadá, že si z nervozity brzo bude kousat nehty.

Rose
Zakývám hlavou. „Hange na mě bude zase naštvaná, a k tomu bude z toho možná smutná," řeknu a vážně se začnu kousat do nehtů. Pak je čas jít.

Emma
Dojdeme do místnosti, kde se schůze konala. Levi, Hange a Erwin jsou už přítomni a čekalo se jen na nás. Zasalutujeme a na Erwinovo povolení se můžeme posadit.

Rose
Pod stolem si mnu nervozitou prsty a Hange neunikne, jak v křeči jsem. Pousměje se na mě, aby mi dodala odvahy, ale nevím, jestli jsem ještě víc nervózní, nebo míň.
„Informace, které nám poskytnete, nikomu jinému nepředáme. Jestli bude potřeba, vyzradíme je těm, u kterých to bude potřeba," řekne Erwin.
„Prosím vás o to, aby jste nás v případě rozšíření informací, předem informovali," namítne Emma vedle mě a velitel chvíli na ni upírá pohled. Pak přikývne.

~~·~~