Sisters in the Scouting Legion ~DOKONČENO~

Kapitola třicátá šestá

Emma
Rose v pokoji nebyla. Chtěla jsem jí uklidnit čokoládou, o kterou jsem si zažádala v kuchyni. Povzdechla jsem si, a i s čokoládou v ruce chodila po základně. Když jsem procházela kolem ložnice Hange, zvědavost mi nedala a přiložila ucho na dveře. Hned jsem se odtáhla a pomyslela si, že radši rušit nebudu.

Levi
Hledal jsem Hange, jelikož jsem s ní musel ještě něco probrat. Zamířil jsem do její pracovny, kde ovšem nebyla, tak jsem zkusil ložnici.

Emma
Jdu tedy zpátky do pokoje a uvažuju nad tím, co budu dělat. Čokoládu jsem odložila na stůl a sedla si na postel.

Levi
Zaklepal jsem, ale nic. Otevřel jsem tedy dveře a byl bych radši, kdybych to neudělal. „Asi jsem oslepl," neodpustím si a prudce zabouchnu dveře. Zaslechnu sekundu na to smích. „Kurva, co jsem vám říkal o tom zamykání se?!" kopnu do dveří a v hlavě se mi znovu objevil ten obrázek. Můj obličej se zkroutí do znechuceného výrazu a raději si to rychlým krokem štráduju za Emmou, která by mi pomohla od trauma, které jsem právě získal.

Emma
Prohrábla jsem si vlasy a v tu chvíli se rozletěly dveře. Hodím na Leviho nechápavý pohled. Ten ty dveře zabouchne a opře se o ně zády. Jeho pohled těkal všude po místnosti. „Co blbneš?" zeptám se se smíchem.

Levi
„Asi jsem přišel na chvíli o zrak," řeknu a ona se rozesměje.
„Tys viděl ty dvě, jak spolu... že?" zeptá se a já přikývnu. Ona se znovu rozchechtá a její melodický smích mě uklidní. Potřebuju teď jen její přítomnost.

Emma
Snažím se to vydržet, ale nakonec vyprsknu smíchy. „Kde na to to načasování bereš?" zeptám se a vstanu z postele.

Levi
Přijde ke mně a já si ji přitáhnu do objetí. „To vážně nevím," odpovím na její otázku. Chvíli tam tak stojíme, než si ji zvednu a přijdu k její posteli. Položím ji na ni a když si chci k ní lehnout, všimnu si čokolády. Kousek ulomím a když otevře tu svou pusinku, pěkně jí to dám.

Emma
„Heej..." řeknu protáhle, „ta byla pro Rose," řeknu ještě se stále trochou čokolády v puse a mírně se přimračím.

Levi
Dám si jeden kousek taky. „Teď už ne," pousměji se a musím uznat, že jemně nasládlá pochutina mi zachutnala. Když jsem se natáhl pro další kousek, plácla mě přes prsty. Chvíli jsem ji prosil pohledem. Pak si povzdychla a sama jeden kousek ulomila a dala mi ho mezi zuby.

Emma
Seděli jsme naproti sobě, sem tam si zobli čokolády a povídali si. Když v tom se dveře otevřeli. Otočila jsem se a uviděla Rose. „Máš chvilku?" zeptala se a vypadala naléhavě. Koukla jsem se na Leviho a ten se zvedl a odešel. Pousmála jsem se. Nezdá se to, ale je chápavý.
„Co se děje?" kouknu na Rose.

Rose
„Em, je něco, co mi ještě tajíš?" zeptám se a ona sklopí pohled. „Prosím, já už nesnesu Hange dál lhát," málem se mi podlomí kolena.

Emma
„Seš si tím jistá?" zeptám se a chytnu její ruce do dlaní. Nejdříve jsme se dohodly, že jim všechno nepovíme, ale po tomhle jsem začala uvažovat nad tím, že by přeci jen bylo lepší, kdybychom jim daly vědět.

Rose
„Věřím jí. Jsem si jistá, že by to měla vědět," řeknu jí do očí. Je to velké riziko, ale zase se tak ušetří více bolesti a je možné, že by to dokázalo pomoct.

Emma
Přikývnu. „Bude lepší, když jim povíme všechno. Neměly jsme to zatajovat," šeptnu a mám pocit viny.

***