Sisters in the Scouting Legion ~DOKONČENO~

Kapitola třicátá druhá

Rose
Když se dostaneme k vodopádu, u kterého zároveň tečou horké prameny, zahlédneme dvě postavy. Chceme se proto tedy vypařit, ale všimnu si, že to je Historia s Ymir. Malá blondýnka na nás zamává a zavolá, ať tu s nimi zůstaneme. S Hange se na sebe podíváme a já se usměju.

Hange
Chtěla jsem s Rose soukromí, ale když jsem viděla, že jí přítomnost dvou jiných dívek nebude vadit, nebudou vadit ani mně. Svlékneme se proto tedy do spodního prádla a sedneme si do vody kousek od nich.

Rose
Začneme debatit a Ymir má jak jinak než občasné jedovaté poznámky, ale nevadilo mi to. Pak jsem se na ty dvě zahleděla a neuniklo mi, jak jedna bedlivě sleduje tu druhou, když mluví. Tyhle dvě jsem už několikrát spolu zahlédla, ale tentokrát mi to už nedalo a s menším úšklebkem jsem se jich zeptala: „A jak to mezi vámi vůbec je?"

Hange
Když se Rose zeptá na ty dvě, Krista zrůžoví a snaží se to zakrýt dlaněmi. Ale ale... Ymir si ji přitáhne k sobě. „Co se do toho motáš? A vůbec, jak vy dvě to spolu máte, ha? Vypadá to, že k sobě máte blíž." Jako Ymir si přitáhne k sobě Christu, já si přitáhnu Rose a zazubím se.
„Se ví, že jo!" prohlásím radostně, „nebýt Rose, tak je můj život nudnější a bez ní bych umřela," řeknu o něco tišeji a přivoním si k jejím vlasům.

Rose
Usměji se na Hange. Ymir se na mě podívá pohledem, který ani já sama nedokážu popsat a určit, co říká. Pozvednu jedno obočí a ona uhne pohledem. Tohle je divné... „A Hi- teda! Christo... Jak dlouho to táhnete?" zeptám se znovu.

Hange
„Už celkem dlouho," zastydí se a schová svou tvář Ymir do ramene.
„Jak dlouho?" vyzvídá Rose. Zvědavá ta potvůrka moje...
„Jak dlouho jste spolu vůbec vy, ha?" otočí Ymir konverzaci na nás.

Rose
„No toto... Já se ptala první," řeknu k Ymir a Historia se zasměje. „Od doby, co jsme se přidali k průzkumné legii," odpovím na její otázku a čekám, co odpoví ony.

Hange
„Máme to podobně. Akorát skoro od začátku vojny," odpoví Ymir. „To jste spolu hodně dlouho," uznala jsem a doufala, že jim to vydrží ještě hodně dlouho a stejně tak mně a Rose.

Rose
„Budeme spolu navždy, viď Rose?" řekne šťastně Hange.
„Samozřejmě," zalžu, ale i tak se na ni usměju, aby nic netušila, „Až do smrti," dodám a jednou paží ji obejmu. Je mi z toho, že mi zbývá něco málo přes pět let, smutno. Ale kvůli Hange zůstanu silná.

Hange
Spokojeně se usměju a přitulím se k ní. Něco se mi na tom nezdá, ale i tak to nechávám pro teď plavat. Ještě nějakou tu chvíli jsme si povídali a já si tak skvěle odpočala.

Rose
Pak jak se všechny chystáme se vrátit. Vylezeme, chvíli čekáme, než uchneme a pak se vydáme na základnu. Ymir mi dá ruku na rameno, čímž mě zastaví. Chci něco říct, ale ona mi dá ruku na pusu a pohledem mi řekne, abych byla zticha. Ty dvě si toho nevšimly a stále pokračovaly v chůzi.
„Neměla bys kapitánce lhát dlouho."
„Cože?"
„Nevím, jak dlouho máš titání moc, ale vím, že po třinácti letech lidé s touhle schopností umírají, pokud se nepředá dál," když tohle řekne, vykulím oči.
„Jak to víš?" zamračím se.
„Možná proto, že v tomhle jsem stejná jako ty," když tohle řekne, nestačím se divit. Koukne na mě naposledy a pak se rozejde za těma dvěma. V hlavě Ymir odpovím, že nechci jen Hange ranit tímhle zjištěním.

Hange
Ohlédnu se a uvidím, jak moje milovaná stojí na místě a hledí do země. Ymir si to pár metrů od nás kráčela k Christě. „Rose!" zavolám a přijdu k ní. „Kam půjdeme? Sice být s tebou v rakvi zní lákavě, ale myslím, že obě budeme chtít ještě chvíli žít," zašeptám jí do ucha a doufám, že pochopila, že mám v plánu se vyhnout Levimu. O jednom místě bych věděla, kam jít.

Rose
„Samozřejmě. Máš další tajné místečko?" zeptám se nadšeně a neunikne mi, jak Ymir s mírným pokrouceným hlavy chytí Historii za ramena a odejdou. Jednou to Hange řeknu, to slibuji, řeknu jí ve své hlavě.

Hange
„No jasně!" popadnu ji za ruku, „chceš se jít podívat?" zeptám se a jako odpovědí mi je přikývnutí s úsměvem. Tak ji tedy za sebou vedu. Táhnu ji směrem od základny a uvědomím si, že tam, kam ji chci vzít... Není to zas tak blízko. Alespoň ne pěšky. Na koni je to kousek. „Chceš jet na koni, nebo pěšky?" otočím se na mé zlatíčko.

Rose
„Můžeme jet na jednom z nich spolu," odpovím a rozejdeme se znovu k základně a ze stájí si vezmeme koně, který patřil Hange. Pomůže mi na něj a sama si sedne za mě. Poklusem vyjedeme směrem k lesu a já si užívám tohoto magického momentu.

Hange
„V noci to je nádherné, ale přes den taky," prozradím ji, zatímco jedeme do kopce po vyšlapané cestičce.
„Klidně tam můžeme být do večera, ne? Myslím, že uklízet nechce ani jedna z nás," uchechtne se a já nemůžu nic jiného než že souhlasit.
„Vystupovat! Zbytek se jde pěšourem!" prohlásím po nějaké době a obě slezeme. „Zavři oči," řeknu k Rose a ona i přes trochu podezíravý pohled tak udělá. „A nekoukat!" upozorním ji a koně uvážu. Chytím ji za ruce a opatrně ji vedu. „Nekoukat," řeknu hravě, když si myslím, že kouká.
„Já nekoukám!"
„No to víš že jo ty kecko," uchechtnu se a jdeme dál. „Můžeš je otevřít," řeknu a sama se podívám z vysokého srazu, který je obklopen lesy a dole pod ním je obrovské jezero, od kterého se odráží sluníčko. Jezero je taktéž obklopeno lesy. Čekám na reakci Rose.

Rose
„Je to tady nádherné," řeknu s úsměvem na rtech a prohlížím si okolí. Pak se na ni otočím a obejmu ji. Tak moc ji miluji.

Hange
Rose mě obejme a já ji nazpět. Přesunu se s ní na jeden větší kámen, na kterém se dá sedět a je z něj krásný výhled. Navíc je od sluníčka pěkně vyhřátý, takže prdelky nás studit nebudou. „Počkej v noci, to teprve bude nádherné," prohodím a pak mě napadne jedna myšlenka. „Milování při měsíčku pod hvězdičkami?" řeknu spíš s humorem, než abych to brala vážně.

Rose
Zasměju se jejímu návrhu, zatímco nad ní kroutím hlavou. „No co?" uchechtne se a já jí dám pěstičku do ramene. Pak ji líbnu na rty.
„Hange? Nechtěla by sis mě někdy vzít. Třeba za pár let?" zeptám se vážně. Chtěla bych těch několik let, co mi zbývá, prožít s ní.

Hange
Když to řekne, do tváří se mi nahrne červeň. „V-vzít?" pohlédnu překvapeně a nedokážu věřit svým uším. Přikývne. „Že se ptáš!" řeknu a skočím na ni tak, abych jí povalila do trávy a zároveň jí neublížila.

Rose
Rozchechtám se, když mě povalí pod sebe na zem. „Chci abys věděla, že za každých okolností tě budu navždy milovat," řeknu s úsměvem. „Se divím, že z toho nedostáváš cukrovku," rozesměju se nad tím, jak romantická tahle chvíle je.

Hange
„Já a cukrovku? Neexistuje," řeknu s úsměvem a ukradnu si jeden něžný polibek. „Taky tě miluju," zašeptám a pousměju se.

Rose
Culím se na ní. Večer je to tady opravdu moc krásné. Uslyším nějaké šustění kousek od nás. Polknu a uvažuji, jestli nás někdo nesleduje. „Už bysme se měly vrátit. Co říkáš?" kouknu na ni s úsměvem.

Hange
„To je na tobě," řeknu a zvedneme se. Dojdeme k mému koni a vydáme se na základnu.

Rose
Vrátíme se a naštěstí se desátníkovi vyhneme. Obě se rozejdeme s polibkem na dobrou noc do svých pokojů. Dojdu potichu do pokoje. „Ale kdo se to odvážil dojít?" poklepává Emma nohou. Tímto mi připomněla naši mámu. Uměla být přísná po ní, když je zapotřebí. A jéje...

~~·~~