Sisters in the Scouting Legion ~DOKONČENO~

Kapitola pátá

Emma
Sedím v jídelně a rozhlížím se po Rose a Hange. Ani jedna tu zatím není, a to mě trochu uvádělo do rozpaků, jelikož jsem měla pocit, že Ackerman mě opravdu nenápadně sleduje. Najednou se rozrazí dveře. V nich Hange a za ní Rose. Oddechla jsem si a sledovala, jak si má sestra ke mně sedá.

Rose
„Promiň, ztratily jsme úplně pojem o čase," špitnu k ní a Hange na mě mrkne. Kapitán Levi ji sjede nepříjemným pohledem. Má od něj hezkou přezdívku. Že bych mu ji vzala? Nebo vymyslela hezčí?

Emma
Mávnu nad tím rukou. Hlavní je, že je tady je celá, je živá a evidentně v dobré náladě. To mi bohatě k dobrému pocitu stačilo.
„Všechno mi po večeři musíš povědět," šeptla jsem směrem k Rose.

Rose
Kývnu na souhlas a donesou nám maso. Hledím na to jako vyoraná myš. Maso? To jsem měla jen málokdy. Než si stihnu uříznout, Sasha si to vezme všechno. „No tak Sasho, chci taky," řeknu k ní a nejsem sama.

Emma
Dívala jsem se na svou večeři. Maso jsem měla naposledy... Upřímně netuším, kdy to naposledy bylo. Když Sasha vzala maso mé sestře z talíře, pobaveně jsem zakroutila hlavou. Ach ta Sasha. Vzala jsem svou porci masa a dala ji Rose.
„Ty nebudeš?" zeptala se překvapeně.
„Ne. Aspoň ne dneska. Vypadá i voní sice lákavě, ale můj žaludek si na maso úplně odvykl. Nehodlám svou večeři vyvracet," řekla jsem jednoduše a pustila se do rýže a zeleniny, která byla přílohou k masu.

Rose
Poděkuji jí. Vím, že měla vždy radši zeleninu a ovoce namísto masa. Ach jo, Sasho, Sasho. To se pak mezi mě a Sashu narve Hange. Asi nechce sedět vedle toho mrzouta. Ochutnám a je to výborný. Masíčko se mi rozpadá na jazýčku.

Emma
Vidím, že Rose chutná a musela jsem se usmát. Svou porci jsem nedojedla, přeci jen, můj žaludek byl stále celkem z nervů celý zkroucený a víc toho do sebe už nedostanu. Jako vždy, vstala jsem odnesla po sobě talíř a šla bych na pokoj, ale ještě nás po večeři čekaly zbylé instrukce. Posadila jsem se tedy zpět k Rose.

Rose
„Vím, že toho je na tebe hodně, ale měla bys trošku víc jíst. Nechce mít z tebe kostlivce," zažertuji a když dojím, tak to taky odnesu a přisednu si k Emmě.

Emma
„No, tak na bojišti budeme mít silného kostlivce," zažertuji nazpět. „Ale popravdě toho do sebe dneska už víc nedostanu," usmála jsem se smutně a Rose přikývla.

Rose
Obejmu ji. „Tak zítra se hezky najíš," řeknu s úsměvem. Pak Levi začal o něčem mluvit.

Emma
„O to se neboj," obejmu ji nazpět a už věnuji svou pozornost Acekmanovi a jeho výkladu. Uniformy nakonec prý dorazí až zítra, což v místnosti vyvolalo menší rozruch. Desátník si je však hned dokázal uklidnit.

Rose
„Aaaachjo a já se těšila, že si uděláme přehlídku," zasměju se. Pak nám řekne ještě pár informací a jdeme spolu na náš nový pokoj.

Emma
„Vy jste tady uklízeli?" zeptá se Rose, když dojdeme na pokoj.
„Jo, vždyť tu byl svinčík."
„Nezdá se mi, že by se tu něco změnilo..." řekla Rose a akorát ode mě schytala pohled, který říkal: „Jako vážně?"
„No nic, půjdu do sprchy," oznámila jsem a šla si do komody pro věci na spaní.

Rose
No nezměnilo. Možná okna se trochu blýskají. Nu což. Když vyleze z koupelny, jsem na řadě já. Když se sprchuji a umývám se, uslyším zaťukání na dveře. Dám ručník kolem sebe a vykouknu z koupelny abych zjistila, kdo to je.

Emma
Seděla jsem na své posteli a sušila si své černé kadeře. Když v tom se ozve zaklepání. Vyzvu osobu. Hange... Ani mě nepřekvapilo, že je to ona.
„Rose je v koupelně," řeknu než se stačí vůbec zeptat. Jen se usměje a výročí si to ke koupelně. Já vstanu a vydám se ven z pokoje. Nechám jim chvilku soukromí a mám celkem žízeň. Voda v koupelnách prý není pitná, tak si musím zajít do jídelny nebo do kuchyně.

~~·~~