Ty a já...osudové chvíle /FF POBERTI/❌

7.kapitola - Nepřátelské setkání

      Byl to Dorian Davies. Lily mu po kývnutí Kate otevřela okno a on vletěl do pokoje. ,,No musím uznat, že venku to docela fouká. Nejspíš bude brzy pořádná bouřka." pronesl na uvítanou. ,,Co potřebuješ?" zeptala se na rovinu Wilsonová.

     ,,To se nemůžu jen tak přijít podívat na svou kamarádku a spoluhráčku?" odvětil. ,,Tak zaprvé, nikdy si se nechodil za mnou jen tak podívat. Zadruhé, není normální aby jsi sem lítal na koštěti. A zatřetí, takže mě vzali?" vysvětlila.

     ,,Tebe ani nemohli nevzít. To by byl hřích. Vždyť hraješ perfektně. A já se na spolupráci s tebou těším. Jinak v týmu jsem já, ty, Ben, James, ta šesťačka Collinsová a z pátého ročníku Dalton a Wiliams. Black se nedostal, protože s ním nikdo nechtěl být v týmu." seznámil jí s novou sestavou jejich týmu.

     ,,No to je jedna věc, co jsem ti přišel říct. Ta druhá je, že když jsi tak velkým mým dlužníkem, mám pro tebe návrh jak ten dluh splatit. Jdeme se posilnit s Benem a Frankem do kuchyně, protože večeři jsme očividně propásli. Tak nás napadlo jestli nechcete jít s námi. Myslím všechny tři." ukázal prstem na dívky.

     ,,Já bych šla ráda, ale musím nutně do knihovny. A jelikož vím, na jak dlouho jsou návštěvy kuchyně a je za deset minut půl osmé, tak to ani nestihnu. Mám totiž v devět hlídku. Navíc nic nedlužím. Já už tedy půjdu a vy se snažte abych vás nenačapala po večerce na chodbě. Zatím." zmizela ve dveřích Lil.

     ,,No já bych klidně šla, z toho povzbuzování mi opravdu nějak vyhládlo. Půjdeš?" otočila se Lucy na Kate. ,,Počítejte s námi. Jídlo, to je moje životní láska. Jen nám dejte tak 20 minut a budeme ve společence." odkývala to černovláska.

      ,,Jasan. Tak se upravte, protože to vážně potřebujete a ve společence." uchechtl se Dorian. ,,Já ti dám, že to potřebujeme! Se podívej na sebe! Příště můžeš být alespoň trochu taktní, pako!" smála se za ním Kate, když s jekotem sjížděl jejich návštěvník schody, které se proměnily na skluzavku.

     ,,Tak ty, že s kluky končíš? To vidím." zasmála se Lucy, jen co její spolubydlící zavřela za návštěvníkem dveře. ,,Dorian je pouze kamarád. Je to tak už celých šest let a nic se nezměnilo." zamračila se Kate.

   ,,No, teď to nebudeme řešit. Běž se rychle osprchovat ať ti můžu něco udělat s tím vrabčím hnízdem na hlavě." popohnala ji Lucy.

     ,,Rozkaz, kapitáne Taylorová!" zasalutovala Wilsonová a odpochodovala do koupelny.

      Po půl hodině už se celá skupinka pěti studentů plížila hradem do přízemí, kde sídlila kuchyně. Tam se pochopitelně přecpali, div že se vůbec zvedli, a aby dostáli slovům Lily, vydali se zpět do Nebelvírské věže. Bylo totiž za 5 minut devět.

      ,,No čau. To jsem ráda, že vás nenajdu při hlídce někde na chodbě. Stihli jste to jen tak tak. Právě budu odcházet. Mám totiž sraz s Jamesem. Jak bylo?" přivítala je Lily.

      ,,Cože? Vy máte rande a já o tom ani nevím?!" vyjekla Kate. ,,Klid Katie, primus je Rem, jenže dneska je úplněk, takže chápeš. Jako náhrada za něj je James." uklidnila rozjančenou spolužačku blondýnka.

      ,,Přesně tak. Jo a zrovna jsme se na tom konkurzu s Lucy bavily, kdy klukům řekneme, že víme jak o Remově problému, tak i o jejich zvěromágských podobách. Já osobně bych to řekla co nejdříve. Kvůli Lucy. Tím by se totiž všechno vyřešilo." mrkla na Lucy.

    ,,Já jsem pro. Tak až s nimi zase někdy hodíme řeč, tak jim to vyklopíme. Ale počkala bych po tom pobytu. A hlavně...ale ne." zarazila se uprostřed věty černovláska. ,,Co je? Co se děje? No tak, mluv s námi, Kate!" třásly s ní holky, když Kate zůstala několik vteřin jako zmrazená.