-10-

218 2 0
                                    

Scott

„Tak pojďte." vyzvala nás Avery když se zvedla ze židle.

Cestou vzala klubko bavlny, fixy a nějaké papíry.

Všichni jsme ji následovali až k lesu kde se zastavila.

„Nebojte, do lesa nejdeme," řekla pobaveně, „tady se posaďme do kroužku." posadili jsme se a čekali co se bude dít dál.

„Takže, mám tu klubko bavlny jak jste si už všimli. Zahrajeme si na začátek pavouka. Vysvětlím: nejdřív o sobě něco řeknu, pár vět, chytnu kus bavlny, stále ji držím a hodím ji někomu z vás. Pak by z toho měla vzniknou taková pavučina. Chápete?"

Všichni kývli na souhlas.

„Dobře, já začnu. Jak už všichni víte, jsem Avery. Je mi 17, nemám žádné sourozence, jsem tu každé léto s tátou který je hlavní vedoucí, koníčky žádné nemám." dořekla a hodila klubko nějaké holce.

Takhle to pokračovalo, až jsem zase zůstal jako poslední. Ale to nevadí, říká se: to nejlepší na konec.

„Tak jo, jsem Scott, je mi 17, taky nemám žádné sourozence, letos jsem tu poprvé a musím říct že je to tu vážně skvělý. Mezi mé koníčky patří hraní fotbalu, posilování a hraní na kytaru." dokončil jsem své představování.

***
Celé dopoledne jsme hráli seznamovací hry a musím říct, že mě to bavilo.

Jak jsem zjistil, ostatní se jmenují Samantha, Patrick, Michal, Adéla, Nate a Katie. Pak nakonec já s Avery.

Když bylo 11:00 tak nám dala Avery rozchod. Šel jsem do chatky si odpočinout.

Uběhlo asi 10 minut když někdo zaklepal. „Dále." řekl jsem směrem ke dveřím. Ve dveřích se objevil Nate.

„Ehm ahoj, neruším?" zeptal se Nate.

„Nene, pojď dál a posaď se." vybídl jsem ho.

„Já jen že se nudím, tak mě napadlo jestli si nechceš povídat. Já jen že vypadáš v pohodě kluk který není jako někteří tady z kempu." řekl Nate.

„Jak to myslíš?" zeptal jsem se ho s údivem.

„No, nechci ti kazit iluze kdo jaký je. Jen si dávej prosím pozor na Nathana. Chodil jsem s ním do školy a musím ti říct že není tak super jak vypadá." odpověděl šeptem Nate.

Podíval jsem se na něj tázavým pohledem.

„Když jsem byl s Nathanem na škole, měl v oblibě dostat každou holku do postele. Ale ne každá se dala, tak je za to šikanoval. A ne zrovna hezkým způsobem."

Kývl jsem hlavou jakože chápu. Chvíli trvalo než jsem si to vše urovnal.

„Díky že jsi mi to řekl Nate."

Nate pokrčil jen rameny.

„A teď pojď ven, je tam hezky tak ať nesedíme tady." řekl jsem s úsměvem a vyšli jsme z chatky ven.

Avery

Jakmile jsem došla do své chatky, lehla jsem si na postel a odpočívala.
Hry byli fajn ale někdy to bylo únavné.

Po chvíli se dveře rozrazil a vešel do nich Nathan.

„Co zase chceš?" praskla jsem na něj

„Říkal jsem že to bude mít ještě dohru." zavřel dveře a vrhl se na mě.

Začal mě drsně líbat a všude možně osahávat.

„Přestaň!" žádala jsem ho. On však ještě víc přitlačil.

„Pusť mě, ty hajzle!" zařvala jsem nahlas s brekem a snažila se mu vykroutit.

„Sklapni nebo nás někdo uslyší!" zařval. Ale to už mi svlékal tričko.

Najednou se dveře rozrazily a v nich stál Scott s Natem.

„Vypadni od ní ty hajzle!" zařval.

Scott ho vzal a vší silou mu dal pěstí. Nathan se skácel na zem a mnul si tvář, kam ho pěst zasáhla.

„Ještě jednou, a jdu za Markem hlásit pokus o znásilnění a uvidíme se u soudu!" řekl napjatě Scott.

Nathan se zuřivě podíval na mě a odešel.

„Jsi v pořádku?" zeptal se Scott.

Já jsem jen kývla na souhlas a s brekem ho objala. Přivinul si mě a objetí mi opětoval.

„Děkuju vám." šeptla jsem ke Scottovi a Natovi.

Objímali jsme se asi 5 minut když v tom jsem si vzpomněla.

„Kolik je hodin?"

„Za 5 minut 12:00.. Měli bychom jít." odpověděl Nate.

Zvedli jsme se, zamkla jsem chatku a v doprovodu kluků šla s nimi do jídelny na oběd.

Scott

Potom co jsem Nathanovi vrazil pěstí, už jsem se trochu uklidnil.

S Natem a Avery jsme šli do jídelny, kde jsme si sedli spolu ke stolu.
Nathan seděl s nějakýma holkama které se na něho lepily.

Obědu byl řízek s bramborovou kaší. Vaří tu docela dobře. Asi se tady na ty jídla budu těšit.

Do jídelny vešel Marek a zjednal si klid.

„Děcka, chvíli mě poslouchejte prosím. Od 12:30 máte polední klid zhruba do 14:00. Ve 14:00 se sejdeme u ohniště a budete rozdělení už v týmech. Budeme hrát venku nějaké hry, má být teplo, takže se podle toho oblečte. Hry se budou bodovat podle umístění a body budou zapsány v celotáborové hře. A teď všem přeju dobrou chuť."

Když byl polední klid, řekl jsem si že vezmu kytaru a půjdu s ní na tu opuštěnou lavičku. Byla v zadním konci kempu u lesa, takže jsem viděl celý kemp aniž by mě někdo viděl.

Sedl jsem si na lavičku, vytáhl kytaru, naladil a začal hrát. Začal jsem jednoduchou melodií kterou jsem napsal.

Hrál jsem asi tak 5 minut když se ke mě blížil Marek.

„Jo tak ty tady tak krásně hraješ." řekl na pozdrav.

„Jo, asi jo." odpověděl jsem a podrbal se za zátylkem.

„Doufám že něco zahraješ něco u závěrečného táboráku na konci kempu." řekl s úsměvem.

„Uvidím." odpověděl jsem.

„A co jsi vlastně hrál?" řekl zaujatým tónem.

„Ehm, to jsem napsal. Není to dodělané, pracuju na tom když nám čas."

„Zní to opravdu krásně."

„Děkuju." usmál jsem se.

„Mimochodem. Myslíš že bys mi dal pozor na Avery?" zeptal se mě.

Podíval jsem se na něho nechápavým pohledem.

„Všiml jsem si modřiny co měla na zápěstí a lehce červený tváře jako od facky."

„Jo tak.. Dobře, dám na ni pozor."

„Děkuju ti. No nic, půjdu dál." řekl a já mu na rozloučenou zamával.

Seděl jsem na lavičce ještě chvíli a pak jsem se vydal směrem k naší chatce.

Letní kempKde žijí příběhy. Začni objevovat