-31-

136 2 0
                                    

Jakmile nastalo ticho, s Avery jsme se vypařili od místa konverzace, aby nás nikdo neviděl. Došli jsme k lavičce, kde jsme si sedli. Přemýšleli jsme, co se vlastně dělo. Že by moje máma chodila s Markem? Ale to je blbost, však se neznají dýl jak dva týdny. S Avery jsme se dohodli, že si to necháme pro sebe. Co když se bavili úplně o něčem jiném?

Viděli jsme jak máma vyšla z budovy a šla přímo k nám.

„Ahoj." pozdravila nás máma.

„Ahoj." odpověděli jsme s Avery sborově.

Ne, nedivím se že si tykají. Moje máma ráda nabízela tykání všem mým kamarádům. A těch moc není.

„Tak co Scotte, připravený jet domů?" zeptala se mě máma.

„Jo i ne." řekl jsem zamyšleně.

„Neboj, chvilku to zřejmě potrvá ale brzo budete zase spolu." usmála se na nás máma.

Nic jsem neříkal, jen jsem si nahlas vzdychl. S Avery jsme se zvedli a šli za ruku k mojí chatce. Mezitím máma zase někam odešla.

„Scotty, bude to dobré ano? Chvilku se sice neuvidíme ale zvládneme to." přitáhla si mě do objetí Avery v mojí chatce.

„Já vím." sedl jsem si na postel a dal si Avery na klín.

„Ups, málem bych zapomněl. Dej mi telefon." řekl jsem Avery.

Podala mi její telefon a já ji napsal svoje číslo. Rovnou jsem se prozvonil a uložil si to její.

„Mě se nechce." zakňoural jsem a obejmul Avery.

Chvíli jsme se tam tak objímali když zaklepala máma.

„Scotty, musíme jet." oznámila máma se smutkem v jejím hlase.

„Nojo, za chvíli jsem tam."

Kytaru jsem dal do obalu který jsem zavřel. Rozhlédl jsem se po chatce, jestli jsem něco nezapomněl. Pak jsme v tichosti šli s Avery ruku v ruce k našemu autu. Věci jsem hodil do kufru a šel  zpět k Avery.

„Budem si volat a psát ju?" řekl jsem Avery.

„Jakmile budeme přestěhovaný tak ti pošlu pak adresu a ty přijedeš." souhlasila s úsměvem.

Usmál jsem se na ni a dal jí pusu.

„Miluju tě." řekl jsem Avery.

„Taky tě miluju."odpověděla mi a stáhla mě do objetí.

Viděl jsem mámu, jak jde směrem od jídelny s Markem po jejím boku. Rozloučil jsem se s Markem, nasedl do auta a čekal až se máma rozloučí. Jakmile si sedla na místo řidiče, nastartovala auto a rozjeli jsme se směr domov. Mávali jsme Avery s Markem kteří na nás také mávali. Pak už jsem si jen nasadil sluchátka a poslouchal písničky.

Avery

Nerada jsem se se Scottem loučila. Ano, za pár dnů se uvidíme, ale moc mi přirostl k srdci.

„Co to máš hezkého na krku?" zeptal se mě táta když Scott s Vanessou odjeli.

„Řetízek s mým písmenem A. Je od Scotta."

„Je nádherný." řekl s úsměvem.

„Děkuju."

„No, půjdem balit?" zeptal se táta.

„Už jdu na to." a rozešla jsem se k mojí chatce.

Všichni už odjeli, takže v kempu jsme zůstali jen já a táta. V chatce jsem si vytáhla svoji menší tašku, do které jsem si zabalila všechny věci. Netrvalo  dlouho a tašku jsem donesla k našemu autu. Šla jsem se podívat za tátou, který byl v kanceláři.

„Chceš s něčím pomoct?" zeptala jsem táty.

„Tady máš klíče a můžeš obejít chatky jestli jsou v pořádku. A když budou tak je prosím zamkni." poprosil mě.

Šla jsem tedy prohlédnout chatky. Všechny byli v pořádku. Ještě jsem vytáhla některé lampičky ze zásuvky a bylo to. Klíče jsem předala tátovi, který právě zamykal pracovnu.

„Zavřeš zase prosím bránu?" zeptal se mě táta.

Kývla jsem hlavou na souhlas a táta odjel s autem před bránu, kterou jsem zavřela, a zacvakla ji ještě zámkem. V autě jsem si sedla na místo spolujezdce a jeli jsme do starého domova.

Letní kempKde žijí příběhy. Začni objevovat