Letní kemp

-30-

Nevím jak, ale probudila jsem se s bolestí hlavy vedle Scotta v jeho posteli. Ležela jsem mu na hrudi a on tiše spal. Když jsem se podívala na protější postel tak tam spal Nate s Lexi. Tuším že jsme oslavovali i po 2 ráno, protože pak si nic nepamatuju.

Dopili jsme dětský šampus, když v tom Nate vytáhl dvě flašky. V jedné flašce byl rum a v té druhé vodka.

„Můžeš mi říct jak si to sem propašoval? Co kdyby to viděl táta!" zděsila jsem se.

„V klidu, nikdo se nic nedozví." ujistil mě Nate.

Nestačila jsem vstřebat Natova slova a už všem do kelímků nalejval trochu rumu a trochu vodky. Byla to divná vůně která se táhla přes celou chatku.

„Pane bože, tak aspoň otevřete okna. Ať to tu není tak cítit." vytkla jsem jim.

Scott se zvedl a otevřel jedno okno, které bylo směrem do lesa. Sednul si za mě, takže jsem byla opřená o jeho hruď.

Nevím kolik jsem toho vypila, ale začínaly se mi zavírat oči. Pak už jsem se jen nechala unést do říše snů.

„Pane bože." schovala jsem si hlavu do dlaní když jsem si vzpomněla.

„Takhle se nejmenuju, ale můžeš mi tak říkat." uchechtl se Scott.

„Doufám že-" přerušil mě Scott.

„Ne, neboj, přenesl jsem tě do postele a pak jak všichni odešli, tak jsem si k tobě lehl a spal."

„Tak to jo. A co oni?" ukázala jsem na Natea a Lexi.

„Ti toho vypili možná víc než my, takže se probudí s pěknou kocovinou." řekl jakoby nic Scott.

„No dobře, kolik je hodin?"

„Něco okolo 6?" zamyslel se Scott.

„No nic, já jdu ještě spát." řekla jsem a lehla si zpět na Scotta. Ten si mě přivinul do objetí a znova jsme usli.

***

„Vstávejte šípkové růženky." budil nás Nate.

„Ještě 5 minut mami." zamumlal Scott.

„Za 5 minut je maximálně tak poslední snídaně." uchechtl se Nate.

„Cože?" vystřelil do sedu přičemž mě vzbudil.

„Co se děje?" řekla jsem a zívla si.

„Za 5 minut je snídaně. To vám to musím říct japonsky?" odpověděl stroze Nate.

„Klid prosím tě, všechno stíháme." řekla jsem s klidem a začala se oblékat. Scott šel mezitím do koupelny a pak jsme se vystřídali.

Jak jsme následně zjistili, bylo 9:00 a přišli jsme jako poslední.
Ke snídani jsme si zvolili cereálie s mlíkem a k tomu kakao. Dobrá kombinace, já vím. Okolo 12 si měli přijet rodiče pro své děti.

To my se Scottem jsme byli u něho v chatce.

Zase.

On si skládal a balil věci do kufru a já brnkala na jeho kytaru. Když měl sbaleno, sedl si na postel vedle mě, odložil kytaru a mě si vzal na klín.

„Víš, chtěl jsem si to nechat na konec kempu. Mám dvě věci. Kterou bys chtěla první?" zeptal se mě.

„Hmm, třeba tu druhou." odpověděla jsem.

„Uděláš mě tím nejšťastnějším člověkem a budeš mojí přítelkyní?"  zeptal se a přitom se mi díval do očí.

„Jasně že ano." odpověděla jsem a dala mu pusu.

Potom si sáhl do kapsy a vyndal malou krabičku. Podal mi ji.

„Otevři to." pobídnul mě.

Opatrně jsem to otevřela protože jsem nevěděla co v tom bude.

Podívala jsem se na něho s otevřenou pusou. V krabičce byl stříbrný řetízek s písmenem A.

„Děláš si srandu?" zeptala jsem se ho.

„Hmm, ne." řekl s úšklebkem. „Líbí se ti?

„Je nádherný. Děkuju." vydechla jsem a obejmula ho. Cítila jsem jak se mi slzy derou ven. Rychle jsem zamrkala a odtáhla od Scotta.

„Není zač." odpověděl s úsměvem.

„Zapneš mi ho?"

„Pro mojí dámu vše." usmál se a už mi ho za krkem zapínal.

***
Scott

Bylo po 12. Máma nikde, tak jsme se s Avery naposledy projít po kempu. Když jsme byli u jídelny, zaslechli jsme hlasy. Schovali jsme se a poslouchali.

„Ale prosím tě, nevím jak by na to reagoval Scott." řekla někomu máma.

„Na co bych měl reagovat? Vždycky co mi máma řekla, tak jsem to zpracoval a žili jsme v pohodě dál." napadali mě různé věci.

„Já vím Vaness... " odpověděl mužský hlas. Zřejmě Marek.

„To vážně si tykají?" zašeptal jsem Avery. Ta jen pokrčila rameny.

„Takže s tím počkáme jak se přestěhujeme?" zeptal se Marek.

„Jo, bude to tak nejlepší." odpověděla máma a pak nastalo ticho.