-34-

131 2 0
                                    

„Tak, tohle je celý náš příběh." dokončil táta.

Se Scottem jsme chvíli mlčeli a vstřebávali jsme nové informace.

„Takže ať v tom máme s Avery pořádek. Vy jste se poznali na střední a byli jste kamarádi. Po střední se vaše cesty rozdělili a i přesto jste byli defacto v kontaktu a nám jste nic neřekli?" shrnul do Scott.

„No, tak nějak." pokrčil rameny táta.

„Fuuha. Tak nám dejte ještě chvilku protože tohle asi za 5 minut nevstřebáme." doplnila jsem Scotta.

Dojedli jsme v tichosti večeři. Poděkovali jsme, odnesly se Scottem nádobí a pak šli do Scottova pokoje.

Scott

Vešli jsme do mého pokoje. Avery si prohlížela každý centimetr. Byla tak roztomilá.

„Klidně se posaď." ukázal jsem směrem na postel a sám se na ni rozplácl. Po chvíli se rozplácla na mě.

„Mám několik věcí." řekla Avery.

„Tak povídej." otočil jsem se pod ní takže jsem ležel a ona mi seděla na klíně.

„No, za prvé, máš vážně pěkný pokoj, za druhé, nevím, a za třetí, stejně je to divný." začala.

„Takhke, tehdy když se tvoji mámě stala ta nehoda, tak mi máma řekla, že ta její kamarádka má stejně starou dceru jako jsem byl já. Ale zapomněla se zmínit jak krásnou.." sedl jsem si a vzal Avery za zadek.

Spojila svoje ruce za mým krkem a chvíli jsme se jen tak dívali sobě do očí. Pak jsem spojil naše rty a začal ji jemně líbat. Přetočil jsem ji pod sebe a levou rukou se nad ní podpíral. Pravou rukou jsem ji přejížděl po boku. Když vzdychla, vzrušilo mě to.

„Proboha co mi to děláš." zamumlal jsem Avery do rtů.

„Já nic nedělám." uchechtla se do polibku.

„Ale děláš, úplně mě vzrušuješ už tím že se usměješ."

„Tak promiň no." zašklebila se a odtáhla se.

„Ne ne ne, pojď hezky zpátky." přitáhl jsem si ji zpět do polibku.

Po chvíli jsem se odtáhl a lehl si na její břicho. Avery mě začala škrábat ve vlasech. Nevím jestli je to Avery, nebo tím že mě škrábe ve vlasech, ale po chvíli jsem usl.

***
Někdo tiše zaklepal.

„Ještě 5 minut." zamumlal jsem.

„Scotte, Avery musí domu." vešla potichu máma.

„Hm?" otevřel jsem oči a podíval se na Avery. Taky spala.

„Za chvilku přijďte dolů." řekla máma a odešla.

„Zlato?" zašeptal jsem k Avery.

„Ano?" zamumlala.

„Za chvíli prý musíte domu."

„Kolik je?"

„ 6 večer."

„No tak to se tátovi nedivím." řekla a zívla si. „Chce dneska už něco vybalit."

„Jen tak mimochodem, kdy jdeš do tý školy?" zeptala jsem jí.

„Nevím, asi začátkem srpna."

„Fajn, tak půjdu s tebou." culil jsem se.

„A neměli bychom spíš jít dolů?" zasmála se Avery.

Zpražil jsem ji vražedným pohledem a ona se začala smát. Za chvíli jsem se k ní přidal.

„Nemám tě rád." uchechtl jsem se. „ A teď jak jsi řekla, půjdeme dolů."

Zvedli jsme se z postele a sešli dolů do kuchyně, kde byla máma s Markem.

„Můžeme jet?" zeptal se Marek Avery.

„Jo." odpověděla.

Rozloučili jsme se. Dal jsem Avery pusu a objal ji. Pak s Markem nasedli do auta a odjeli.

„Máš hlad?" zeptala se mě máma.

„Docela jo."

„Tak mám ohřát zbytek špaget?"

„Tak jo. Půjdu si dát mezitím sprchu." řekl jsem a šel do koupelny.

Nechal jsem na sebe dopadnout kapky teplé vody. Stál jsem pod sprchou a přemýšlel. Nad životem, nad školou, nad Avery, nad otcem kterému se ani nedá říkat otec.

Zastavil jsem sprchu a osušil jsem se. V pokoji jsem si vzal černé látkové kraťasy a šedé triko. Sešel jsem opět do kuchyně. Máma tam ohřívala večeři.

„Uhm, mami?" začal jsem opatrně.

„Ano Scotte?"

„Já.. Mám takovou... Otázku.." vysoukal jsem ze sebe a přitom koukal do země s rukama v kapsách.

„Co se děje?"

„Vím že jsem se na to nikdy neptal ale.. Na jak dlouho šel otec do vězení?"

Máma si povzdechla. „Posaď se." začala.

Posadil jsem se na barovou židli u ostrůvku a poslouchal.

„Tvůj otec dostal dohromady 5 let. Nejsem si ale jistá jestli si může žádat podmínku." začala.

„A co by se stalo kdyby dostal podmínku?" zeptal jsem se.

„To právě nevím. Dostal by zřejmě veřejně prospěšné práce a dál nevím. Ale jedno vím. Kdyby otce pustili, věděli bychom o tom." pokusila se o úsměv máma.

„Promiň mami že jsem se zeptal. Jen mě to ve sprše napadlo." objal jsem ji.

„To je v pořádku. Trochu jsem doufala že se na to někdy zeptáš." objala mě zpět.

***
Po večeři jsem dal nádobí do myčky a zapl ji. Máma se šla koukat do obýváku na televizi a já šel do svého pokoje. Pustil jsem si sérii Rychle a zběsile, u kterého jsem usl.

Letní kempKde žijí příběhy. Začni objevovat