-39-

117 1 0
                                    

Scott

Škola byla jako vždy v pohodě. I Avery to zvládla. Cestou do třídy měla napjaté svaly v těle z nervozity. Jak jsem ji držel za ruku, vždy povolila. Jakoby se jí ulevilo že tu s ní jsem.

Po škole jsme jeli ke mě. Doma jsme nechali batohy, vzali Cosma a šli na procházku. Šli jsme parkem do psího parku. Tam jsem Cosma pustil a s Avery jsme si šli sednout na lavičku

„Tak jak se ti líbili spolužáci?" zeptal jsem se Avery.

„Ale jo, jsou v pohodě." usmála se.

„Dej tomu pár dní a uvidíš že jsou docela normální."

„Docela?" zvedla jedno obočí.

„To uvidíš." dal jsem ji pusu a zavolal Cosma.

Cestou domu jsme se stavili na kafe které jsme si vzali s sebou. Doma jsem odstrojil Cosma a všichni tři šli do obýváku. Dívali jsme se na Black Panthera, co dávali v televizi. Když byl večer, Avery musela jít domů. Vzal jsem Cosma a šli jsme směr její dům. Před ním jsme se rozloučili a já šel zpátky domů, kde jsem si dal sprchu, dal Cosmovi granule, udělal si večeři a šel si lehnout.

***
Další dny byli podobné jako ty předešlé. Ráno vstávat, udělat ranní hygienu, převléknout se, vyvenčit Cosma a jet s Avery do školy.

Dneska byla neděle a máma si mě zavolala ke stolu.

„Posaď se prosím." začala. „Mám několik věcí. Jednu dobrou zprávu a jednu takovou neutrální."

„Tak začni tou dobrou."

„Příští týden jsme pozvání na grilování k Markovi."

„Dobře, a ta neutrální?"

Máma nic neřekla, jen mi podala bílou obálku.

„Myslím, že jsi dost velký a dospělý abych ti to mohla ukázat a případně aby jsme to použili. Otevři to." pobídla mě.

Vzal jsem si obálku a pomalu jsem ji otevřel. Velké černé písmo mi hned napovědělo.

„To-to je soudní příkaz?" vykoktal jsem ze sebe.

„Ano, soudní příkaz proti tvému otci kdyby se tu náhodou objevil. Vím, že by jsme se to dozvěděli první ale chci abys o tom věděl."

„Dobře." zmohl jsem se na jednoduchou odpověď.

„Obálka bude v kuchyni v šuplíku schovaná. Víš kde."

„Jojo vím."

„Dobře, a teď se jdem najíst." usmála se na mě máma a začala nandavat oběd na talíř.

Po obědě jsem jako vždy sklidil nádobí do myčky a v pokoji jsem se díval na seriál. V jiném případě bych si psal s Avery, ale prý musí s něčím pomoct tátovi.

Vzal jsem do ruky telefon a napsal jí zprávu

Já: Chybíš mi princezno :(

Ani ne za minutu se ozvalo zapípání.

Princezna👑: Ty mě taky broučku, zítra budeme zase spolu <3

Já: Já vím :( <3

Já: Miluju tě <3

Princezna👑: Taky tě miluju <3 a teď už musím jít :(

Já: Dobře. Zatím pa :*

Princezna👑: Papa :*

Odložil jsem telefon na noční stolek a dál se věnoval seriálu. Nevím proč, seriál mě přestal bavit. Zaklapl jsem notebook a začal přemýšlet. Přemýšlel jsem nad mámou, nade mnou a Avery, ale hlavně nad vysokou. Vzal jsem si opět notebook a začal se dívat po vysokých školách.

Letní kempKde žijí příběhy. Začni objevovat