Letní kemp

-21-

Avery

„Promiň Scotte, nevím co ti na to říct." odpověděla jsem smutně. Bylo mi ho vážně líto.

„To nevadí, stačíš mi ty s tvým objetím" zamumlal mi do vlasů.

Chvíli jsme si ještě povídali. Pak už se Scott rozhodl jít na svoji chatku.

„No nic, už půjdu k sobě. Jsem nějaký unavený." řekl a já z něj slezla.

„Dobře, tak tě ty dva metry ke dveřím vyprovodím." řekla jsem s úsměvem.

Vstali jsme z postele a šli ke dveřím, kde se Scott zastavil.

„To už mi nedělej." špitl a přistoupil mě mě blíž.

„Co nemám dělat?" nechápala jsem.

„Jsi moc krásná Avery. Vždy když se usměješ nebo si zkousneš spodní ret, jako kdyby gravitace kolem mě přestala fungovat a já šel do kolen. Nikdy jsem nikomu nepodlehl jako tobě. Mám tě rád Avery. Nejsem ten typ který chce holku do postele. Ve škole se na mě holky lepily a já je odháněl, protože tenhle typ holky nemám rád. Já jen čekám na tu pravou." dořekl a sklonil se ke mě tak, že by se mezi nás nevešel ani papír.

Chvíli jsme tam tak stáli a pak naše rty jemně spojil. Nebránila jsem se.

„Dobrou noc Ave." řekl Scott s tím jeho sexy úsměvem a odešel.

Stála jsem jak opařená. Právě mi dal Scott pusu. Musela jsem se pro sebe usmát. S tímhle krásným pocitem jsem si lehla a usla.

Scott

Stáli jsme tam tak blízko u sebe, že by se mezi nás nevešel ani papír. Nevím co mě to popadlo, ale jemně jsem ji políbil. Nebránila se.

„Dobrou noc Ave." řekl jsem jí když jsme se odtáhli a odešel jsem do své chatky.

V chatce bylo ticho. Natea jsem naštěstí nevzbudil. Pak už jsem si jen lehl do postele a únavou usl.

***
Následující 2 dny pršelo. Měli jsme volnější program. Dopoledne se hráli hry v jídelně a odpoledne si každý mohl dělat co chce. Buď se mohlo koukat v klubovně na filmy, hrát společenské hry v jídelně nebo jsme mohli být na chatkách.

Byl 2. Den kdy pršelo, tak jsem se rozhodl po dlouhé době vytáhnout kytaru. Měl jsem chuť dopsat písničku co jsem měl rozepsanou.

Nate byl někde s novýma kámošema v jídelně.

Jak jsem byl zabraný do psaní, tak jsem si nevšiml že ve dveřích stojí Avery.

„Ahoj, nevěděla jsem že hraješ." pozdravila mě s úsměvem a sedla si na moji postel.

„Jo, je to takové moje tajemství." pokrčil jsem rameny.

„Zahraješ mi něco prosím?" zeptala se roztomile.

„Ale nebudeš se mi smát."

„Nebudu, přísahám."

„Dobře." a začal jsem hrát písničku Let her go od Passenger.

Well, you only need the light when it's burning low
Only miss the sun when it starts to snow
Only know you love her when you let her go
Only know you've been high when you're feeling low
Only hate the road when you're missing home
Only know you love her when you let her go
And you let her go

Staring at the bottom of your glass
Hoping one day you'll make a dream last
But dreams come slow, and they go so fast

You see her when you close your eyes
Maybe one day, you'll understand why
Everything you touch surely dies

(...)

'Cause you only need the light when it's burning low
Only miss the sun when it starts to snow
Only know you love her when you let her go
Only know you've been high when you're feeling low
Only hate the road when you're missing home
Only know you love her when you let her go
And you let her go

Avery na mě koukala s otevřenou pusou.

„Děláš si srandu? Zpíváš a hraješ nádherně." řekla.

„Děkuju, jsi jedna z mála před kterou jsem hrál a zpíval."

„Vážně?" řekla udiveně.

„Jo, já moc nehraju před lidma. Jen před mámou a teď před tebou."

„Nechci aby to vyznělo nějak sobecky ale s tebou máme talentovou soutěž v kapse!" Avery se rozzářili oči nadšením.

„Ave?"

„Jo, promiň, ale vážně úžasně hraješ a- jak že si mě to nazval?" zarazila se.

„Uhh, Ave. Ale jestli se ti to nelíbí tak ti budu říkat jinak." řekl jsem a podrbal se na zátylku.

Avery se začala červenat. A pak se jí zakeskly oči slzama.

„Ne ne ne ne ne, promiň Avery. Nechtěl jsem se tě dotknout." odložil jsem kytaru, pobídl ji aby si na mě sedla a obejmul ji.

„To je v pořádku, já jen, že mi tak říkala máma.. " řekla smutně. „Ale můžeš mi tak říkat, já jen že jsem to dlouho neslyšela."

„Dobře."  dal jsem jí pusu do vlasů.