Letní kemp

-33-

Scott

Když jsme přijeli, máma začala hned vařit. V rychlosti udělala špagety s mletým masem.Já jsem připravil talíře a příbory na stůl.

Při obědě nám tedy vysvětlili jak to všechno je.

„Tak tedy abych navázala na předchozí téma. Jak už řekl Marek, po střední se naše cesty rozdělili. Marek si založil rodinu a já tu naši. Našla jsem si tvého otce a měla jsem tebe. Když tvůj otec měl ty "své dny", jednou jsem to nevydržela a utekla jsem. Ty jsi v tu dobu byl u babičky, takže si nic nevěděl. Vím, byla to trochu troufalost, ale zavolala jsem Markovi. Potřebovala jsem pomoc. V ten den jsem i potkala tvoji mámu, Avery. Byla to strašně hodná osoba a pak se z nás staly kamarádky. Oba tvoji rodiče mi pomohli." řekla směrem Avery. „Marek mi celou dobu říkal ať tvého otce nechám, že je to jen hajzl který se neovládá. Jenže jsem byla slepě zamilovaná. Pak se stal ten incident a tvůj otec, jak už víš, šel sedět. Nevíš ještě to, že jsem si u soudu zažádala písemnost, ať tě tvůj otec nesmí navštěvovat po tom, co by ho pustili." řekla máma.

„Chápu to, a stejně bych ho ani nechtěl vidět po tom všem." řekl jsem jí.

Dekovně se na mě poděkovala a Marek pokračoval.

„Po tom všem, se Vanessa postavila zase na vlastní nohy a stala se z ní velmi silná žena. Krátce po tom, tvoje máma měla tu nehodu. Když jsem to volal Vanesse, také ji to vzalo. Díky ní ten chlap šel na hodně dlouho do vězení. Nechápal jsem jak do dokázala ale sám jsem se v tu dobu na nic nezmohl. Pak byl pohřeb. Vanessa tam byla taky, jen jsi ji nepoznala." řekl k Avery.

Flashback

„Mami co se děje?" přišel jsem k mámě a obejmul ji.

„Kamarádka měla autonehodu, kterou nepřežila." brečela dál.

„Chtěla jsem tě představit. Má stejně starou dceru jako jsi ty." řekla do vzlyku s úsměvem.

***
Byl jsem v pokoji když jsem slyšel, jak máma s někým mluví.

„Byla to má jediná kamarádka a já to tak nenechám. Já ho tam dostanu na pěkně dlouho." řekla do telefonu.

„To budeš moc hodnej. Jsem ti vděčná." řekla teď už klidněji.

Zalezl jsem zpátky do pokoje a dělal si úkoly.

***
„Nemám tam jít s tebou?" zeptal jsem se mámy, když si obouvala černé lodičky.

Měla na sobě černé uplé šaty, černý svetřík a černé silonky.

„Ne, to je dobré Scotty. Zvládnu to." objala mě a dala mi pusu do vlasů.

„Dobře, tak dávej aspoň pozor na sebe." obejmul jsem ji na zpět.

Vzala si klíče od auta a já ji pohledem vyprovodil k autu, do kterého nasedla a odjela.

End of flashback

„V tu dobu jsem měla krátké vlasy a jiný sestřih." objasnila máma.

„Po pohřbu se skoro vše vrátilo do starých kolejí. Začala jsem vést firmu, Marek měl práci s kempem a vy jste mezitím nic netušili. Pak mi Marek napsal o tom bydlení, pak kemp, na který Scott jel. A tak se naše cesty zase střetli." dopověděla.

Avery

Flashback

Seděla jsem v pokoji a četla si, když v tom se rozezněl zvonek. Potichu jsem se šla podívat kdo to je. Schovala jsem se za roh. Byla to nějaká paní, které někdo ublížil. Byl u ní táta.

„Co se stalo?" zeptal se jí.

„O-on má zase ty své dny. Já nevím co mám už dělat." vzlykala.

„Musíš s tím něco udělat. Udat ho na polici."

„Na policii? Proč na policii?" pomyslela jsem si.

„To nemůžu. Bojím se." odpověděla.

„A co tvůj syn? Ví o tom?"

„Neví. Je u mojí mámy."

Pak přišla moje máma a sedla si k nim.

„Jsem Emma." představila se máma.

„Vanessa, omlouvám se že jsem sem tak vpadla." omluvila se.

„To nevadí, dáš si čaj?" zeptala se moje máma.

„Ráda." řekla Vanessa už uklidněně.

***
Byl podvečer. Táta mluvil s mámou, která jela domů z práce.

„Em? Em! Jsi tam?" volal zděšeně táta.

„Co se stalo tati?" zeptala jsem se ho opatrně.

„Já nevím- počkej, někdo volá. Haló?... Cože!?... Hned tam budu.... Nashle."

„Broučku oblékni se, jedeme do nemocnice." oznámil mi táta.

***
V nemocnici jsem se dozvěděla že máma měla autonehodu. Seděli jsme na chodbě a čekali až přijde doktor z operačního sálu. Mezitím jsem brečela tátovi v náručí.

Když doktor vyšel, postavili jsme se.

„Tak co?" naléhal táta.

„Pane Smith, je mi to opravdu líto. Vaše žena utrpěla zranění kterým na sále podlehla. Upřímnou soustrast." podal tátovi ruku.

„Díky doktore." řekl potichu.

Já jsem si sedla na lavičku a začala brečet. Byla jsem naštvaná na toho kreténa, co to způsobil, a byla smutná, protože máma zemřela.

***
Celý týden jsem byla doma. Táta mi omluvil školu abych tam nemusela. Neměla jsem na nikoho náladu. Převážně jsem brečela a vzpomínala na mámu. Bouchly dveře. Táta je doma. Vylezla jsem z postele a šla za ním.

„Byl jsem na policii. Prý nějaký řidič byl pod vlivem alkoholu a drog. Nezvládl řízení a smetl mámu ze silnice." řekl smutně a po tváři se mu kutálela slza. Objala jsem ho a on mě objal zpátky.

***
Den pohřbu. Stáli jsme na hřbitově, a čekali na další pozvané. Přijelo nějaké černé audi, a z něho vystoupila vysoká štíhlá žena. Šla směrem k tátovi a objala ho. Zanedlouho začal obřad a loučení. Ta paní stála úplně vzadu. Neřešila jsem to a loučila se s mámou.

Po pohřbu se táta s tou paní rozloučil a ona následně odjela. Mezitím jsem mámě dala na hrob její oblíbené kytky a svíčku. Neobešlo se to bez slz.

„Měj se tam nahoře hezky mami." řekla jsem směrem k nebi.

End od flashback